6 C 132/2024-21 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 36 587,73 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení s tím, že žalovaný v období od 11. 3. 2020 (ukončení smlouvy o dodávky elektřiny) do 7. 9. 2021 (odhalení neoprávněného odběru) v odběrném místě na adrese: , adresa, (č. elektroměru , Anonymizováno, ) svévolně odebíral elektřinu z distribuční sítě žalobkyně a dále za období od 29. 1. 2020 (ukončení smlouvy o dodávky elektřiny) do 7. 9. 2021 (odhalení neoprávněného odběru) v totožném odběrném místě (číslo elektroměru , Anonymizováno, ) svévolně odebíral elektřinu z distribuční sítě žalobkyně. Následkem tohoto jednání žalovaného vznikla žalobkyni škoda ve výši, která byla stanovena na základě příslušné vyhlášky vydané na základě zmocňovacího ustanovení energetického zákona částkou za obě zařízení celkem 14 040,59 Kč. Zároveň vznikla žalobkyni další škoda spočívající v nákladech na zjištění tohoto neoprávněného odběru. Žalobkyně byla totiž nucena uhradit práci kontrolních techniků, náklady na dopravu těchto techniků do místa neoprávněného odběru, jakož i náklady na zpracování znaleckého posudku, resp. přezkoušení elektroměru autorizovaným metrologickým střediskem. Na tyto činnosti žalobkyně vynaložila v obou případech částku 22 547,14 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení peněžní částky 17 228,32 Kč fakturou číslo , hodnota, ze dne 20. 10. 2021 s tím, že její splatnost stanovila na den 10. 11. 2021, dále na částku 19 359,41 Kč fakturou číslo , hodnota, ze dne 11. 10. 2021 se splatností dne 1. 11. 2021. Žalovaný ničeho nezaplatil, k věci se nevyjádřil.2. Soud má za prokázané, že žalobkyně, jakožto provozovatel distribuční soustavy elektřiny, dne 7. 9. 2021 v odběrném místě na adrese: , adresa, , přerušila dodávku elektřiny bez řádně uzavřené smlouvy na dodávku elektřiny. Na odběrném místě vstupuje v platnost nová smlouva o dodávky elektřiny s počátkem 6. 9. 2021. Dne 11. 3. 2020 a 21. 1. 2020 byla ze strany obchodníka v uvedeném odběrném místě ukončena smlouva na dodávku elektrické energie. Demontáž elektroměru číslo , hodnota, a číslo, tel. číslo, nebyla provedena z důvodu obtížné přístupnosti odběrného místa. Dne 31. 8. 2021 byl celý objekt odpojen od elektřiny v hlavní domovní skříni. K přerušení dodávky a demontáži elektroměru došlo z důvodu prodlení s placením dluhů za odebranou elektrickou energii. Žalovaný přesto v následujícím období elektrickou energii na výše uvedeném odběrném místě odebíral, a to až do 7. 9. 2021, kdy v tomto odběrném místě byla uzavřena nová smlouva o dodávce elektřiny.3. Podle ust. § 51 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán. Podle ust. odst. 3 § 51 téhož zákona pak při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu, přičemž nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. Tato právní úprava zakládá dodavateli elektřiny nárok na náhradu škody za neoprávněně odebranou energii, a to vůči tomu, kdo ji v rozporu se smluvními podmínkami či zákonem na úkor dodavatele odebral. Způsob výpočtu škody, která byla neoprávněným odběrem způsobena je pak uveden v § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny (zmocňovací ustanovení uvedené v § 98a energetického zákona). Na základě této vyhlášky činí výpočet náhrady škody částku 14 040,59 Kč. Žalobcem vyčíslené náklady ve výši 22 547,14 Kč na zjištění neoprávněného odběru pak lze akceptovat jako účelně vynaložené a tedy podřaditelné pod kategorii další škody, jejíž náhradu výše uvedený § 51 rovněž předpokládá. S ohledem na skutečnost, že žalovaný v minulosti na odběrném místě odebíral na základě smluvního vztahu elektrickou energii, lze mít za dostatečně podložený i závěr o osobě škůdce. Osobou tohoto škůdce je tak žalovaný, jakožto neoprávněný odběratel, tedy osoba, která neoprávněně odebírala elektrickou energii. Proto soud zavázal žalovaného k zaplacení obou výše uvedených částek, tedy celkem částky 36 587,73 Kč, když právě výše uvedená ustanovení energetického zákona zakládají jeho odpovědnost za vznik škody, jakož i za její náhradu.4. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k náhradě škody prostřednictvím faktur s tím, že stanovil splatnost faktur. Jelikož žalovaný na tuto výzvu nereagoval, dostal se do prodlení se splněním peněžitého závazku. Žalovaný se tím dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. V prodlení je podle ust. § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Tímto nařízením je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem ke všem shora uvedeným okolnostem soud žalobě ohledně tohoto uplatněného nároku vyhověl, včetně požadovaného úroku z prodlení.5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 064 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 464 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.