6 C 151/2024-25 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 254 894,92 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 19. 8. 2023 do zaplacení s tím, že žalovaný v období od 21. 4. 2022 (ukončení smlouvy o dodávky elektřiny) do 12. 7. 2023, kdy byl zjištěn odběr bez řádně uzavřené smlouvy na dodávku elektřiny v odběrném místě: , adresa, , svévolně odebíral elektřinu z distribuční sítě žalobkyně. Následkem tohoto jednání žalovaného vznikla žalobkyni škoda ve výši, která byla stanovena na základě příslušné vyhlášky vydané na základě zmocňovacího ustanovení energetického zákona částkou 242 792,50 Kč. Zároveň vznikla žalobkyni další škoda spočívající v nákladech na zjištění tohoto neoprávněného odběru. Žalobkyně byla totiž nucena uhradit práci 2 kontrolních techniků na místě, zajištění potřebných techniků, opotřebení nástrojů, dopravné, administrativní zpracování případu, příprava podkladů a materiálů k samotné práci techniků. Na tyto činnosti žalobkyně vynaložila částku 12 102,42 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení peněžní částky 254 894,92 Kč fakturou č. , hodnota, ze dne 28. 7. 2023 s tím, že její splatnost stanovila na den 18. 8. 2023. Žalovaný ničeho nezaplatil. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.Soud má za prokázané, že žalobkyně, jakožto provozovatel distribuční soustavy elektřiny dne 12. 7. 2023 v odběrném místě , adresa, , přerušila dodávku elektřiny, jež byla do té doby žalovanému do tohoto odběrného místa dodávána na základě smlouvy s příslušným obchodníkem s elektrickou energií. K přerušení dodávky a demontáži elektroměru došlo z důvodu ukončení smlouvy na dodávku elektrické energie ke dni 21. 4. 2022, následně byl vystaven příkaz na demontáž elektroměru v č. , hodnota, , který však z důvodu nepřístupnosti odběrného místa nemohl být proveden. Smlouva na dodávku elektrické energie byla na žádost obchodníka ukončena ke dni 21. 4. 2022 se stavem ve VT: 45944 KWh. Žalovaný přesto v následujícím období elektrickou energii na výše uvedeném odběrném místě odebíral, a to až do 12. 7. 2023, kdy v tomto odběrném místě byla provedena další kontrola.Podle ust. § 51 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán. Podle ust. odst. 3 § 51 téhož zákona pak při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu, přičemž nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. Tato právní úprava zakládá dodavateli elektřiny nárok na náhradu škody za neoprávněně odebranou energii, a to vůči tomu, kdo ji v rozporu se smluvními podmínkami či zákonem na úkor dodavatele odebral. Způsob výpočtu škody, která byla neoprávněným odběrem způsobena je pak uveden v § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny (zmocňovací ustanovení uvedené v § 98a energetického zákona). Na základě této vyhlášky činí výpočet náhrady škody částku 254 894,92 Kč. Žalobkyní vyčíslené náklady ve výši 12 102,42 Kč na zjištění neoprávněného odběru pak lze akceptovat jako účelně vynaložené a tedy podřaditelné pod kategorii další škody, jejíž náhradu výše uvedený § 51 rovněž předpokládá. S ohledem na skutečnost, že žalovaný v minulosti na odběrném místě odebíral na základě smluvního vztahu elektrickou energii, lze mít za dostatečně podložený i závěr o osobě škůdce. Osobou tohoto škůdce je tak žalovaný, jakožto neoprávněný odběratel, tedy osoba, která neoprávněně odebírala elektrickou energii. Proto soud zavázal žalovaného k zaplacení obou výše uvedených částek, tedy celkem částky 254 894,92 Kč, když právě výše uvedená ustanovení energetického zákona zakládají jeho odpovědnost za vznik škody, jakož i za její náhradu.Žalovaný byl žalobkyní vyzván k náhradě škody prostřednictvím faktury č. , hodnota, ze dne 28. 7. 2023 s tím, že stanovil splatnost faktury na 18. 8. 2023. Jelikož žalovaný na tuto výzvu nereagoval, dostal se do prodlení se splněním peněžitého závazku. Žalovaný se tím dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. V prodlení je podle ust. § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem ke všem shora uvedeným okolnostem soud žalobě ohledně tohoto uplatněného nároku vyhověl, včetně požadovaného úroku z prodlení.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 796 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 10 196 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.