6 C 193/2024-21 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 106 868,75 Kč se zákonným úrokem z prodlení s tím, že povinnost zaplatit výše uvedenou částku vznikla žalované v důsledku nikoliv řádného plnění smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny do místa spotřeby: , adresa, , kterou žalovaná uzavřela dne 18. 8. 2022. Žalované byla za spotřebovanou elektřinu v období od 17. 10. 2022 do 22. 2. 2023 vystavena faktura na částku 69 661,05 Kč, přičemž byla opravena opravným dokladem , Anonymizováno, na částku 40 597,83 Kč se splatností 3. 5. 2023, za období od 23. 2. 2023 do 6. 6. 2023 vystavena faktura č. , hodnota, na částku 48 470,92 Kč se splatností 10. 7. 2023, dále žalobkyně požaduje po žalované zaplacení částky 17 600 Kč, představující smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy za období od 6. 6. 2023 do 17. 4. 2025, tedy za 22 měsíců po 800 Kč. V neposlední řadě žalobkyně v souvislosti s nezaplacením fakturovaných částek uplatnil vůči žalované nárok na peněžitou platbu ve výši 200 Kč (2x 100 Kč za každý případ prodlení s platbou), kterou označil za smluvní pokutu a zákonný úrok z prodlení. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.Soud má za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o dodávkách elektřiny, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu a žalovaná se zavázala platit za dodanou energii cenu podle příslušné sazby formou měsíčních záloh. Z příslušných faktur má soud za prokázané, že žalobkyně vyúčtovala žalované spotřebu elektřiny, přičemž na fakturované částky žalovaná ničeho neuhradila. Žalobkyně má vůči žalované splatnou pohledávku odpovídající nezaplacené ceně dodané elektřiny. Podle ust. § 50 odst. 1 z. č. 458/2000 Sb., (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, o dodávce elektřiny se uzavírá smlouva na každé odběrné místo. Podle ust. § 50 odst. 2 energetického zákona smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat, mimo jiné, cenu nebo způsob stanovení ceny a způsob platby za odebranou elektřinu včetně záloh. Mezi žalobkyní a žalovanou tedy vznikl ve smyslu ust. § 1721 o. z. závazkový vztah, ze kterého má žalobkyně (jako věřiteli) vůči žalované (jako dlužníkovi) právo na zaplacení ceny dodané elektřiny podle dohodnutých podmínek a žalované (jako dlužníkovi) vznikla povinnost uhradit cenu dodané elektřiny. Zároveň zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni i příslušenství žalované pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení. V prodlení je podle ust. § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V důsledku prodlení žalované pak žalobkyni v souladu s ustanovením obchodních podmínek vznikl též nárok na zaplacení smluvní pokuty (§ 2048 a násl. o. z.).O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 24 894 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 275 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 106 868,75 Kč sestávající z částky 5 380 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 040 Kč ve výši 3 579 Kč. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.