6 C 73/2024-14 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla uložena žalovanému povinnost zaplatit jí částku 117 316 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od 27. 5. 2023 do jejího zaplacení. Na odůvodnění žalobního požadavku uvedla, že dne 18. 2. 2023 žalovaný, jako řidič vozidla zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , reg. značky , SPZ, (dále jen „vozidlo žalovaného“), jehož je vlastníkem a provozovatelem, způsobil dopravní nehodu v důsledku které vznikla věcná škoda ve výši celkem 117 316 Kč. Žalovaný nehodu způsobil tím, že v , adresa, uvedeného dne se jako řidič motorového vozidla plně nevěnoval řízení vozidla a narazil do zaparkovaných vozidel 1) , Anonymizováno, , Anonymizováno, , reg. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jehož vlastníkem je , jméno FO, (dále jen „poškozená č. , hodnota, “), čímž způsobil poškozené č. , hodnota, věcnou škodu ve výši 67 549 Kč a 2) VW Passat, reg. zn. , SPZ, , jehož vlastníkem je , jméno FO, (dále jen „poškozený č. , hodnota, ), čímž způsobil poškozenému č. , hodnota, věcnou škodu ve výši 32 900 Kč. Žalovaný poté místo dopravní nehody bez dalšího opustil, a poté, co byl vypátrán, se odmítl podrobit testu na alkohol i lékařského vyšetření. K vozidlu žalovaného nebylo k datu nehody uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Náhrada způsobené škody byla majitelům vozidel poškozeným č. , hodnota, a č. , hodnota, uhrazena z garančního fondu žalobkyně. Žalobkyni přitom ze zákona vzniklo právo požadovat po žalovaném náhradu toho, co takto bylo plněno (regresní náhrada), když žalovaný místo dopravní nehody bez dalšího opustil, a poté co byl vypátrán, se odmítl podrobit testu na alkohol i lékařskému vyšetření. Dále žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 3 025 Kč představující náhradu nákladů spojených s vyřízením případu, a to společnosti , právnická osoba, ., kterou žalobkyně ve smyslu ustanovení § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., pověřila. Toto právo žalobkyně uplatnila vůči žalovanému dopisem ze dne 26. 4. 2023, přičemž stanovila žalovanému lhůtu k zaplacení do 26. 5. 2023. Žalovaný však dluh neuhradil, ve věci se nevyjádřil.2. Soud vzal v řízení za prokázané (na základě šetření policejního orgánu), že žalovaný, jakožto řidič vozidla žalovaného zavinil dopravní nehodu, při které byla poškozena vozidla poškozených č. , hodnota, a 2. Zavinění žalovaného přitom spočívalo v tom, že nevěnoval plnou pozornost řízení a narazil do zaparkovaných vozidel poškozených č. 1 a č. 2. Zároveň bylo prokázáno, že v době dopravní nehody nebylo k vozidlu žalovaného sjednáno pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla. Žalobkyně ze svého garančního fondu uhradila v návaznosti na šetření škodní události třetí osobě – společnosti , právnická osoba, . (dále jen „pověřený partner“) poškozené č. 1 částku ve výši 67 549 Kč jako náhradu nákladů na opravu poškozeného vozidla a částku 13 842 Kč jako náhradu nákladů za zapůjčení náhradního vozidla po dobu opravu, dále poškozenému č. 2 uhradila částku 32 900 Kč jako náhradu za vzniklou škodu na poškozeném vozidle. Pověřenému partnerovi pak žalobkyně uhradila částku 3 025 Kč jako náhradu nákladů spojených s vyřízením případu. Celkem tedy žalobkyně z garančního fondu uhradila částku 117 316 Kč. Žalobkyně vyzvala k zaplacení výše uvedených částek s odůvodněním, že žalovaný je ze zákona povinen je zaplatit.3. Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, (dále jen zákon) podle kterého provozovat vozidlo může pouze ten, jehož odpovědnost je pojištěna. Podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona poskytuje , právnická osoba, z garančního fondu plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti, podmínkou vzniku nároku z garančního fondu je šetření škodné události policií ČR. , právnická osoba, poskytuje plnění poškozenému za stejných podmínek, jako pojistitel. Podle § 24 odst. 9 zákona výplatou plnění z garančního fondu vzniká , právnická osoba, nárok vůči tomu, kdo odpovídá za škodu a na náhradu toho, co za něho plnila včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním nároku. , právnická osoba, poskytla v rozsahu žalované částky za žalovaného plnění, čímž vznikl nárok na náhradu poskytnutého plnění proti žalovanému (regresní náhrada) věci subjektem pověřeným , právnická osoba, v plné výši (§ 10 odst. 1 písm. c) a f) zákona č. 168/1999 Sb.). Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že v době vzniku dopravní nehody byl vlastníkem nepojištěného vozidla žalovaný (osoba bez pojištění odpovědnosti), u kterého jsou splněny předpoklady odpovědnosti za škodu způsobenou provozem dopravního prostředku podle § 2927 a násl. obč. zák. U žalovaného se jedná o odpovědnost za škodu podle § 2909 odst. 1 obč. zák., neboť svým zaviněným nedbalostním jednáním jako řidič nepojištěného vozidla porušil právní povinnost (stanovenou zákonem č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích - § 19 odst. 1) a způsobil škodu. , právnická osoba, tak za žalovaného plnila to, co po právu měl žalovaný plnit sám. Proto soud zavázal žalovaného částku 117 316 Kč žalobkyni zaplatit. V důsledku oprávněnosti žalobou uplatněného nároku soud přiznal žalobkyni i požadovaný zákonný úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty, stanovené ČKP v písemné výzvě k úhradě, do zaplacení (§ 1970 obč. zák.). Výši úroků z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 504 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 693 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 117 316 Kč sestávající z částky 5 820 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 240 Kč ve výši 2 571 Kč.5. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.