13 C 292/2025-47 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku, spolu s příslušenstvím, a to zákonného ročního úroku z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že jako poskytovatelka elektronických služeb uzavřela, dle § 63 zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, smlouvu dne 27. 12. 2023, č. , hodnota, , dále dne 27. 12. 2023, smlouvu č. , hodnota, a dále dne 27. 12. 2023, smlouvu č. , hodnota, a dne 28. 12. 2023, smlouvu č. , hodnota, , na základě které, se zavázala poskytovat služby elektronických komunikací a s tím související služby v rozsahu, který si smluvní strany sjednaly, a žalovaná se zavázala řádně a včas platit sjednanou cenu za služby. Ke dni podání žaloby je žalovaná v prodlení s úhradou vyúčtování č. , hodnota, , vrubopis ke slevě na zařízení, ve výši 4 452,56 Kč, dále vyúčtování č. , hodnota, na zařízení, ve výši 6 080,88 Kč, vyúčtování č. , hodnota, , vrubopis ke slevě na zařízení, ve výši 6 080,88 Kč a vyúčtování č. , hodnota, , vrubopis ke slevě na zařízení, ve výši 4 452,56 Kč, když ani na předžalobní výzvu žalovaná nereagovala, proto se žalobkyně domáhá zaplacení soudně.Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, ve věci zůstala v průběhu celého soudního řízení nečinná.Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaná se ve věci nevyjádřili, soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů předložených žalobkyní.Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy.Z účastnické smlouvy č. , hodnota, , uzavřené mezi účastníky vyplývá, že takto bylo učiněno dne 28. 12. 2023 na poskytování služeb elektronických komunikací v rozsahu, které se smluvní strany sjednaly, kdy součástí této smlouvy bylo i ujednání o kupní smlouvě na koncová zařízení typu , Anonymizováno, -, jméno FO, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , dále z účastnické smlouvy č. , hodnota, , uzavřené mezi účastníky dne 27. 12. 2023, kdy součástí této smlouvy bylo ujednání o kupní smlouvě na koncové zařízení , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , z účastnické smlouvy ze dne 28. 12. 2023, č. , hodnota, , bylo zjištěno, že součástí této smlouvy bylo ujednání o kupní smlouvě na koncové zařízení typu , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, a z účastnické smlouvy ze dne 27. 12. 2023, č. , hodnota, , se podává, že součástí této smlouvy bylo ujednání o kupní smlouvě na koncové zařízení , jméno FO, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, .Z vyúčtování č. , hodnota, soud zjistil, že žalované bylo vyfakturováno 4 452,56 Kč, následně z vyúčtování č. , hodnota, , bylo žalované vyúčtováno 6 080,88 Kč, z vyúčtování č. , hodnota, , bylo žalované vyúčtováno 6080,88 Kč a dle vyúčtování č. , hodnota, , bylo žalované vyúčtováno 4 452,56 Kč. Tato vyúčtování byla provedena z důvodu, že žalovaná neplní své povinnosti z výše uvedených smluv, když řádně a včas neuhradila vystavená vyúčtování a žalobkyně přistoupila k výpovědi smluv.Z výpovědí účastnických smluv bylo zjištěno, že žalobkyně vůči žalované takto postupovala dopisem 3. 4. 2024.Z předžalobní upomínky ze dne 24. 3. 2025 vyplývá, že žalovaná byla tímto dopisem vyzvána k zaplacení dluhu vůči žalobkyni, a to do 31. 3. 2025.Žalobkyně své žalobní tvrzení, ohledně existence smluvního vztahu a existence dluhu prokázala obsahem shora citovaných účastnických smluv a rovněž shora specifikovanými vyúčtováními, žalobkyně rovněž prokázala, že žalovanou vyzvala k zaplacení dluhu před podáním žaloby, jak plyne z předžalobní výzvy.Po právní stránce bylo rozhodnuto dle ustanovení dle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů a dále dle ustanovení § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.Vzhledem k tomu, že žalovaná řádně neuhradila služby elektronických komunikací, nehradila řádně a včas vystavená vyúčtování, přistoupila žalobkyně k výpovědi smluv a k výzvě žalované, aby uhradila žalovanou částku, což tato do rozhodnutí soudu neučinila, dostala se do prodlení s plněním peněžitého závazku, dle § 1968 o. z., a žalobkyni tak vzniklo právo na úrok z prodlení, dle ust. § 1970 občanského zákoníku, jehož výše je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., proto bylo žalobě i v této části vyhověno.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 658 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 843 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 066,68 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci, včetně tří paušálních náhrad výdajů po á 100 Kč, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.