13 C 295/2025-45 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) došlo dne 29. 11. 2022 k uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, , kdy na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit částku ve výši 13 559 Kč, což představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 8 677 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně sjednanou mezi účastníky, částku za zpracování půjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního flexibilního splácení ve výši 1 474 Kč. Celkovou částku, odpovídající součtu poskytnuté půjčky, poplatku a pojistného se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 12měsíčních splátkách po á 4 047 Kč. Žalovaný sjednané splátky neuhradil řádně a včas, a porušil své závazky ze smlouvy. Poslední splátka ze strany žalovaného byla uhrazena dne 29. 11. 2022. Ke dne 25. 6. 2023 provedla právní předchůdkyně žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 30 950 Kč a dlužný poplatek 12 764 Kč. Po tomto datu již žalovaný ničeho neuhradil.2. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem 4 050 Kč. Žalobkyně uvedla, že požaduje po žalovaném zaplacení jistiny 30 950 Kč a dlužné částky poplatku 12 764 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 5 741,48 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 480,73 Kč, úroky ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 28. 1. 2025 do zaplacení a úroky z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 28. 1. 2025 do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky z 27. 1. 2025.3. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci s uvedeným postupem souhlasili a věc lze rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů.4. Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy, předloženými žalující stranou, neboť žalovaný byl v průběhu celého řízení nečinný.5. Z výzvy k plnění ze dne 16. 4. 2025 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dluhu vůči žalobkyni. Dle podacího lístku , Anonymizováno, s. p., vyplývá, že písemnost byla žalovanému zaslána dne 16. 4. 2025.6. Z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že takto právní předchůdkyně pohledávky žalobkyně, postupovala vůči žalovanému, a to dopisem ze dne 27. 1. 2025.7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi účastníky (právní předchůdkyní pohledávky žalobkyně) dne 29. 11. 2022 z které vyplývá, že předmětem úvěru byla částka 35 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit formou pravidelných 12měsíčních splátek, ve výši 4 047 Kč.8. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr z 29. 11. 2022 bylo soudem zjištěno, že žalovaný žije s rodiči, je svobodný, čistý příjem má 27 865 Kč, další příjem domácnosti je 38 200 Kč a běžné měsíční výdaje, jako externí splátky představují 1 000 Kč, interní splátky 0 a odhadované měsíční výdaje žadatele jsou 3 000 Kč.9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek vyplývá, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla tato smlouva uzavřena dne 27. 1. 2025, když dle seznamu postoupených pohledávek byla taktéž postoupena pohledávka za žalovaným.10. Na výzvu soudu, aby žalobkyně doložila jak a v jakém rozsahu byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím předmětného úvěru a jak konkrétně byly tyto informace právní předchůdkyní žalobkyně ověřovány a v tom směru navrhnout důkazy, žalobkyně odkázala na dosud soudu předložené důkazy s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila majetkovou situaci žalovaného z pracovní smlouvy a výplatních pásek a současně si z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, zda proti žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Soud konstatuje, že pracovní smlouva ani výplatní pásky nebyly soudu doloženy.11. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný zaplatil na předmětný úvěr celkem 4 050 Kč.12. Z provedeného dokazování soud po skutkové stránce zjistil, že mezi právním předchůdcem pohledávky žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dne 29. 11. 2022, č. , hodnota, na částku 35 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit v pravidelných 12měsíčních splátkách po á 4 047 Kč, a to včetně navýšení, když žalovaný porušil ustanovení smlouvy tím, že ke dni splatnosti úvěru svůj závazek vrátit poskytnuté peněžní prostředky, včetně navýšení, neodstál, neboť zaplatil pouze částku 4 050 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávek za žalovaným od právní předchůdkyně pohledávky žalobkyně na žalobkyni.13. Dle § 86 zák. odst. 1, zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, dle odst. 2 téhož ustanovení. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Dle § 87 odst. 1 zák. o spotř. úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli v rozporu s § 86 odst. 1, větou druhou, je smlouva neplatná. Soud neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.16. Dle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje i k plnění od počátku nemožnému.17. Dle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.18. Dle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku, nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka, na jinou osobu.19. Dle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.20. Po právní stránce soud vzniklý stav posoudil jako smlouvu o úvěru, dle § 2395 o. z., v návaznosti na příslušná ustanovení zák. o spotř. úvěru, kdy se žalobkyně, jež nabyla pohledávku postoupením dle § 1879 a násl. o. z., důvodně domáhala vrácení peněžních prostředků, které žalovaný získal.21. Provedeným dokazováním však nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně učinila zadost povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 o spotř. úvěru, tedy že by před sjednáním spotřebitelského úvěru řádně posoudila úvěruschopnost spotřebitele, v daném případě žalovaného.22. Dle vyjádření žalobkyně, právní předchůdkyně žalobkyně hodnotila úvěruschopnost na základě informací získaných od žalovaného a jejich ověření, doklady vyžádanými od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. Pokud jde o pracovní smlouvu a výplatní pásky, tyto nebyly soudu žádným způsobem doloženy. Soudu byly předloženy pouze listiny ohledně smlouvy o zápůjčce, zákaznická karta, což je v daném případě nedostatečné. Rovněž, pokud jde o výdajovou stránku věci u žalovaného, došlo u právního předchůdce žalobkyně k rezignaci ověření si pravdivosti poskytnutých údajů, kdy žádným způsobem tyto skutečnosti uvedené žalovaným nebyly žádným způsobem před poskytnutím úvěru verifikovány. Soud uváděné skutečnosti žalovaným, tedy konkrétně uvedené v zákaznické kartě o odhadovaných měsíčních výdajích v částce 3 000 Kč, považuje za nereálné