21 C 86/2025-20 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 20 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, ) a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru, na jejímž základě původní věřitelka žalovanému poskytla dne 27. 2. 2023 částku 20 000 Kč, a to prostřednictvím platby z bankovního účtu původní věřitelky na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalobkyně požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, když smlouvu o úvěru není žalobkyně schopna doložit. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 8. 2024 byla pohledávka postoupena na žalobkyni.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízení jednání se bez omluvy nedostavil. Soud postupoval podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. a rozhodoval v nepřítomnosti účastníků; zástupce žalobkyně se z nařízeného jednání omluvil.Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, bylo zjištěno, že účet č. , č. účtu, patřil žalovanému, kdy dne 28. 2. 2023 evidují příchozí transakci ve výši 20 000 Kč.Podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 20 000 Kč odpovídající bezdůvodnému obohacení žalovaného, když právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 20 000 Kč, kterou zaslala dne 27. 2. 2023 na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, když mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva týkající se poskytnuté částky.Žalovaný tím, že bezdůvodné obohacení dosud nevydal, dostal se do prodlení se splněním peněžitého závazku (§1968 o.z.). Žalobkyni tak vedle práva na zaplacení dlužné částky vzniklo též právo na zákonný úrok z prodlení, jehož výše je určena nař. vlády č.351/2013 Sb. Proto soud žalobě vyhověl.Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne 7. 9. 2024 a z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 23. 1. 2025 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 300 Kč ve výši 273 Kč. Náklady řízení jsou splatné k rukám advokáta, který žalobkyni zastupoval (ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.).O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro jiný postup nebyly shledány důvody.