32 C 190/2025-22 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 17 423,55 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektrické energie v odběrném místě na adrese , adresa, v období od 7. 8. 2024 do 3. 12. 2024 ve výši 1 423,55 Kč a dále smluvní pokutu ve výši 16 000 Kč za nedodržení závazku trvání smlouvy.Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), když účastníci s tímto postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili.Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny číslo ze dne 26. 4. 2024 uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným má soud za zjištěné, že žalobkyně se zavázala dodávat žalovanému elektřinu v odběrném místě , adresa, od 1. 8. 2024 a žalovaný se zavázal za realizovaný odběr elektrické energie zaplatit kupní cenu dle platného ceníku v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou přílohou výše uvedené smlouvy. Smlouva byla uzavřena na dobu 24 měsíců a žalovaná se zavázala za předčasné ukončení smlouvy uhradit smluvní pokutu ve výši 800 Kč za každý měsíc. Současně se zavázala uhradit pokutu za každý případ prodlení ve výši 100 Kč.Z vyúčtování smluvní pokuty soud zjistil, že žalovaná nedodržela závazek trvání smlouvy, a proto jí byla vyúčtována smluvní pokuta ve výši 800 Kč za 20 měsíců, celkem 16 000 Kč.V dané věci soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny dle § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, v platném znění, která má charakter kupní smlouvy dle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), přičemž žalobkyně má právo na úhradu kupní ceny za dodanou elektřinu.Žalobkyně má dále právo na ujednanou smluvní pokutu dle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, když nebyla dodržena ujednaná doba trvání smlouvy.Žalobkyni dále vzniklo právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 423,55 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.