32 C 209/2025-18 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 56 098,45 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr plynu v odběrném místě na adrese , adresa, .2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), když účastníci s tímto postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili.4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu číslo , hodnota, ze dne 9. 9. 2022 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, a žalovanou má soud za zjištěné, že společnost , právnická osoba, se zavázala dodávat žalované plyn v odběrném místě , adresa, a žalovaná se zavázala za realizovaný odběr plynu zaplatit kupní cenu dle platného ceníku v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou přílohou výše uvedené smlouvy.5. Z faktury č. , hodnota, vystavené dne 19. 9. 2023 soud zjistil, že žalovaná v období od 16. 8. 2023 do 14. 9. 2023 odebrala plyn v hodnotě 417,99 Kč s tím, že žalobkyně vyzvala žalované k úhradě uvedené částky se splatností dne 3. 10. 2023. Z faktury č. , hodnota, vystavené dne 21. 8. 2023 soud zjistil, že žalovaná v období od 20. 9. 2022 do 15. 8. 2023 odebral plyn v hodnotě 55 680,46 Kč s tím, že žalobkyně vyzvala žalované k úhradě uvedené částky se splatností dne 4. 9. 2023.6. Ze smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně , právnická osoba, a žalobkyní, ze dne 13. 10. 2017 včetně pozdějších dodatků a předávacího protokolu má soud za prokázané, že pohledávka za žalovanou z výše uvedené smlouvy byla postoupena na žalobkyni.7. V dané věci soud dospěl k závěru, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny dle § 72 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, v platném znění, která má charakter kupní smlouvy dle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), přičemž žalobkyně má právo na úhradu kupní ceny za dodaný plyn. Soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení dlužné částky za spotřebovaný plyn, když k postoupení pohledávky došlo v souladu s § 1879 o. z.8. Jelikož žalovaná neuhradila dlužnou částku žalobkyni řádně a včas, vzniklo žalobkyni právo na zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 102 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 244 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 56 098,45 Kč sestávající z částky 3 380 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, sepsání žaloby) a z částky 1 690 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (sepsání předžalobní výzvy) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 800 Kč ve výši 2 058 Kč.