6 C 114/2025-26 — Okresní soud v Děčíně

Žalobci se žalobou ze dne 16. 3. 2025 domáhali po neznámých dědicům zůstavitele , Jméno zemřelé, , narozeného 22. 9. 1985, zemřelého dne 31. 12. 1967 určení, že pozemková parcela č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – zahrada, o výměře 181 m2, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, (dále jen „předmětná nemovitost“), je v podílovém spoluvlastnictví žalobců, , Jméno žalobce A, , r. č. , RČ, , bytem , Adresa žalobce A, , a , jméno FO, , r. č. , RČ, , bytem , adresa, , každého jednou polovinou. Žalobu odůvodnili tak, že na základě darovací smlouvy ze dne 1. 10. 1996 přijali žalobci, sourozenci od paní , jméno FO, , narozené 4. 1. 1922, babičky žalobců dar předmětnou nemovitost do svého podílového spoluvlastnictví ve výši každý ½. Obsah darovací smlouvy byl vložen do katastru nemovitostí s účinností od , datum, , který byl zapsán na LV č. , hodnota, , vedeném pro katastrální území , adresa, . Dárkyně, paní , jméno FO, v darovací smlouvě potvrdila, že se stala výlučnou vlastnicí předmětné nemovitosti na základě kupní smlouvy ze dne , datum, a dědictvím přiznaným rozhodnutím Státního notářství v , adresa, č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne , datum, . Žalobci se v roce 2024 rozhodli předmětnou nemovitost prodat majitelům sousední nemovitosti, přičemž zjistili, že v katastru nemovitostí je (nově) na základě rozhodnutí o dědictví sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, veden duplicitní zápis vlastníka , Jméno zemřelé, , narozeného , Datum narození zemřelé, , zemřelého dne 31. 12. 1967. Dědictví po tomto zemřelém bylo pravomocným usnesením Státního notářství v , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, zastaveno pro nepatrný majetek a ten byl vydán jeho synovi, , Jméno zemřelé, , narozenému , datum, , zemřelému dne , datum, . Žalobci neví o tom, že by se mohlo jednat o nějakého příbuzného, jméno neznají, avšak od babičky naopak měli v době uzavírání darovací smlouvy potvrzeno, že byla výlučnou vlastnictví předmětné nemovitosti. Domnívají se, že jejich babička byla řádnou vlastnictví předmětné nemovitosti a na základě výše citované darovací smlouvy jsou i oni řádnými vlastníky předmětného pozemku. Pokud by se prokázalo, že babička řádnou vlastnicí nebyla, pak se dovolávají toho, že se stali vlastníkem pozemku na základě vydržení.Usnesením ze dne , datum, pod č. j. , spisová značka, ustanovil soud žalovaným – neznámému okruhu dědiců po zemřelém , Jméno zemřelé, , narozeném , Datum narození zemřelé, , zemřelém dne , datum, z důvodu neznámého okruhu dědiců opatrovníka , Jméno opatrovníka, , advokáta se sídlem , adresa, . Usnesení nabylo právní moci dne , datum, .Opatrovník žalovaného k věci uvedl, že žalobci nepředložili rozhodující důkazy, přičemž důkazní břemeno v řízení o určení právního vztahu k nemovitosti leží na žalobcích. Opatrovník žalovaného popírá jak tvrzený nabývací titul paní , jméno FO, k předmětné nemovitosti, tak i návazné nabytí žalobci, a to pro neprokázanou totožnost nemovitosti, nepředložení titulu a nevyjasněný duplicitní zápis.V posuzované věci se evidentně jedná o případ duplicitního zápisu vlastnického práva k předmětné nemovitosti. Za situace, kdy zjevně není možná dohoda mezi účastníky řízení o odstranění tohoto duplicitního zápisu, žalobci se správně domáhají napravení duplicitního zápisu určovací žalobou podle § 80 o.s.ř. Takováto určovací žaloba předpokládá existenci tzv. naléhavého právního zájmu. V případě duplicitního vlastnictví je judikatorně dovozeno, že naléhavý právní zájem je dán vždy.Co se týče vlastního prokazování, že vlastnické právo k předmětné nemovitosti svědčí toliko a jen žalobcům, žalobci odkázali na příslušné dědické spisy. Soud zjistil, že duplicitní zápis vlastníka , Jméno zemřelé, , narozeného , Datum narození zemřelé, , který zemřel dne , datum, historicky vznikl zřejmě nesprávným postupem tehdejšího Státního notářství v , adresa, , které dědictví po , Jméno zemřelé, projednávalo pod sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Toto řízení bylo státním notářstvím zastaveno s odůvodněním, že zemřelý , jméno FO, zanechal jen nepatrný majetek, přesto z nějakého důvodu bylo tehdejšímu katastrálnímu úřadu (geodezii) signalizováno, že zemřelý , jméno FO, je vlastníkem předmětné nemovitosti. Tehdejší úřad neměl jinou možnost než tento zápis provést, a to přesto, že v té době již svědčil zápis vlastnického práva , jméno FO, , narozené , rodné přijmení, , datum, , která se stala vlastnicí předmětného nemovitosti na základě kupní smlouvy ze dne , datum, . , jméno FO, následně předmětnou nemovitost darovací smlouvou ze dne , datum, darovala žalobcům. Z výše uvedeného lze nepochybně dovodit, že žalobci jsou výlučnými vlastníky předmětné nemovitosti a zápis, která deklaruje souběžně vlastnictví i k , Jméno zemřelé, je zápisem chybným a žádné takové vlastnické právo mu nikdy nesvědčilo. Proto soud rozhodl tak, jak je ve výroku rozsudku uvedeno, tedy deklaratorním výrokem určil, že výlučnými vlastníky předmětné nemovitosti jsou žalobci.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že by nárok na náhradu nákladů řízení měli žalobci, ovšem žalobci se výslovně náhrady nákladů řízení vzdali, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.O nákladech státu bylo rozhodnuto dle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. podle kterého stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném řízení byli žalobci zcela úspěšní, a proto soud rozhodl, že se České republice nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.O odměně opatrovníka žalovaného bude rozhodnuto samostatným rozhodnutím.