13 C 53/2025-78 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení dlužné částky s odůvodněním, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne 19. 2. 2020 na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. K vyplacení úvěru žalované došlo dne 19. 2. 2020 a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok z úvěru sjednaný splácet v 60měsíčních splátkách po 1 640 Kč, počínaje měsícem březnem 2020. Žalovaná řádně neplnila podmínky smlouvy, s úhradou splátek se ocitla v prodlení a žalobkyni na úvěr zaplatila pouze částku 6 560 Kč. V důsledku prodlení žalované následně došlo k zesplatnění celé zbylé úvěrové výše.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že takto strany mezi sebou učinily dne 19. 2. 2020, kdy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč s úrokem ve výši 62,48 % ročně (RPSN 83,87 %), dobou trvání úvěru 60 měsíců a měsíční splátkou 1 640 Kč.4. Z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalované byl schválen úvěr ve výši 30 000 Kč s celkovou splatnou částkou 98 400 Kč. Podrobnosti splácení pak stanovil splátkový kalendář. Totéž potvrzuje dodejka ze dne 24. 2. 2020.5. Z předžalobní výzvy ze dne 9. 1. 2025 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky 29 794 Kč se smluvními pokutami a úrokem, do 15 dnů od odeslání.6. Z karty klienta ke smlouvě č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaná splatila celkem částku 11 046,41 Kč, zbývá jí doplatit částku 72 395,71 Kč.7. Z dopisu žalobkyně ze dne 20. 9. 2020 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru ve výši 34 280 Kč.8. Z výzvy k zaplacení ze dne 17. 6. 2020, 17. 8. 2020 a 17. 9. 2020 soud zjistil, že žalovaná byla upomínána a vyzývána k úhradě dluhu.9. Z hodnocení klienta soud zjistil, že žalobkyně zjistila příjem žalované v částce 16 600 Kč a výdaje ve výši 5 587 Kč. Splátky mimo žalobkyni zjištěny nebyly. Žalobkyně počítala s částkou 3 410 Kč jakožto životním minimem, částkou 1 000 Kč na bydlení, částkou 1 127 Kč jako splátky žalobkyni a 50 Kč na dopravu aj.10. Z kopie OP žalované soud ničeho podstatného nezjistil.11. Z výpisu z SOLUS soud zjistil, že žalovaná získala skóre 190 bodů, přičemž spadá do kategorie I. – vyšší riziko.12. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že úvěrovaná částka 30 000 Kč byla odeslána na účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, dne 19. 2. 2020.13. Z prohlášení klienta soud ničeho podstatného nezjistil.14. Z kopie pošt. účtu soud zjistil, že na účtu č. , č. účtu, byla dne 5. 2. 2020 zaúčtována částka 17 608 Kč od zaměstnavatele a dne 6. 1. 2020 částka 15 704 Kč od zaměstnavatele.15. Z dodatku k prac. smlouvě žalované soud zjistil, že tato byla sjednána na dobu neurčitou od 1. 12. 2019.16. Žalobkyně vzala návrh částečně zpět, přičemž o tomto bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne 10. 9. 2025, č. j. , spisová značka, .17. V průběhu řízení soud konstatoval provedenou lustrací v systému , Anonymizováno, , že u žalované jsou evidovány skutečnosti týkající se dalších úvěrů, které byly tomuto poskytnuty, a to před datem 29. 6. 2023, kdy byl žalované poskytnut shora úvěr, který je předmětem tohoto řízení, a to konkrétně Dále soud konstatuje, ze soudního systému , Anonymizováno, , že žalované byly poskytnuty další úvěry, a to u subj. , Anonymizováno, a. s. – 18. 8. 2016 v částce 100 000 Kč s měs. splátkou 1 553 Kč a 25. 5. 2017 v částce 150 000 Kč s měs. splátkou 2 296 Kč a dne 8. 3. 2018 od žalobkyně v částce 15 000 Kč se splátkou 1 127 Kč.18. Pokud jde o skutkovou stránku věci, má soud za prokázáno, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 19. 2. 2020 na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala tento zaplatit v 60měsíčních splátkách po 1 640 Kč, 60měsíčních splátkách po 1 640 Kč, počínaje měsícem březnem 2020. Žalovaná splátky řádně nehradila, s úhradou splátek se ocitla v prodlení a žalobkyni na úvěr zaplatila pouze částku 11 046,41Kč. Žalovaná byla rovněž několikrát vyzývána k úhradě dlužné částky.19. Na základě shora zjištěných a prokázaných skutečností učinil soud následující závěr o skutkovém a právním stavu věci.20. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.21. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.22. Dle § 1968 o. z., je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní v prodlení.23. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.24. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí v němž došlo k prodlení zvýšeného o 8procentních bodů.25. Dle § 86 zák. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.26. Dle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona požaduje.27. Dle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.28. Dle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za někoho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.29. Provedeným dokazováním nebylo prokázáno, že by žalobkyně učinila zadost povinnosti vyplývající § 86 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru, tedy, že by před sjednáním úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalované. Skutečnosti tvrzené žalující stranou a jí také prokazované, že úvěruschopnosti učinila zadost soud hodnotí jako nedostatečné, neboť jak vyplývá z karty hodnocení klienta, soud nepovažuje skutečnosti uváděné žalovanou, pokud jde o náklady na bydlení (1 000 Kč), úvěry (mimo žalobkyně 0 Kč) a další výdaje (50 Kč), za věrohodné. Tedy v tomto směru žalující řádně neověřovala skutečnosti uváděné žalovanou, tedy zkoumání úvěruschopnosti se řádně nevěnovala, a to i ve světle zjištění soudu při soudním jednání, kdy soud z informačního systému soudu zjistil, že ohledně žalované je u zdejšího soudu evidováno několik dalších řízení, kdy minimálně před datem poskytnutí úvěru žalované byly žalované poskytnuty též úvěry od jiných společností, a to v celkové výši přes 115 000 Kč. Nadto částka za bydlení v roce 2020 ve výši pouhých 1 000 Kč je dle soudu až absurdně nízká, reálně neodpovídající. Tyto skutečnosti se žádným způsobem nepromítly do toho, jak žalobkyně v tomto směru úvěruschopnost u žalované zkoumala.30. Soud tyto skutečnosti hodnotí tak, že žalobkyně nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je tato smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., o. z., neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud z úřední povinnosti (§ 588 o. z.) Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit, dle § 2991 odst. 2 o. z., jako bezdůvodné obohacení. V