15 C 213/2025-53 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 48 001 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na odběrné místo na adrese , adresa, , dodávala pitnou vodu a odváděla z něj vodu odpadní a vodu srážkovou. Vlastníkem předmětné nemovitosti byla v žalovaném období, tj. v období od 18. 10. 2023 do 1. 3. 2025, žalovaná. Dne 1. 3. 2025 žalobkyně na základě odečtu vodoměru stanovila spotřebu vody o objemu 48 m3 a stoky o objemu 48 m3 a dle výpočtu stanovila množství odvedených srážkových vod o objemu 636,986 m3, to vše za období od posledního odečtu měřidla, tj. za období od 18. 10. 2023 do 1. 3. 2025. Objem spotřebované pitné vody a odvedené vody odpadní žalobkyně stanovila rozdílem stavu vodoměru č. , hodnota, mezi dnem 18. 10. 2023, kdy se žalovaná stala vlastníkem předmětného odběrného místa, a dnem 1. 3. 2025. Žalobkyně vystavila dne 10. 3. 2025 fakturu, kterou žalovanou vyzvala k úhradě nedoplatku ve výši 48 001 Kč do 27. 3. 2025. Žalovaná na tento dluh neuhradila ničeho.2. Podáním došlým zdejšímu soudu dne 23. 2. 2026 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to v rozsahu jistiny ve výši 41 208 Kč představující neuhrazený poplatek za odvádění srážkových vod a zákonného úroku z prodlení z této částky. Zpětvzetí žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaná při místním šetření žalobkyně na místě prokázala, že srážkové vody z nemovitosti , adresa, , byly ke dni 20. 2. 2026 likvidovány jiným způsobem než sváděním srážkových vod do kanalizace. Období, kdy žalovaná přistoupila k přerušení odvádění odpadních vod srážkovou veřejnou kanalizací, není žalobkyni známo, a proto žalobkyně s ohledem na důkazní nouzi dále nežádala úhradu za odvádění vod srážkových a v tomto rozsahu vzala žalobu částečně zpět. Žalobkyně se dále domáhala pouze úhrady za dodávky pitné vody a úhrady za odvádění odpadní vody.3. Jelikož žalobkyně vzala podáním došlým zdejšímu soudu dne 23. 2. 2026 žalobu částečně zpět, zastavil soud podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. řízení v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku (výrok I.).4. Žalovaná k věci samé uvedla, že s část závazku týkající se spotřeby pitné vody (vodné a stočné) neodmítá, že však se žalobkyní neuzavřela žádnou smlouvu o odběru vody ani o odvádění odpadních a srážkových vod, která by upravovala způsob fakturace, splatnost či číslo účtu, na které by měla žalovaná platby směřovat.5. Soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.6. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalovaná je od 17. 10. 2023 vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, kat. území , adresa, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, .7. Z faktury č. , hodnota, ze dne 7. 1. 2025, jejímž příjemcem je společnost , právnická osoba, , jakožto vlastník odběrného místa na adrese , adresa, , soud zjistil, že ke dni 17. 10. 2023 činil konečný stav měřidla č. , hodnota, m3.8. Z výpisu ze zákaznického systému soud zjistil, že konečný stav měřidla č. , hodnota, činil dne 1. 3. 2025 , Anonymizováno, m3.9. Z faktury č. , hodnota, ze dne 10. 3. 2025 soud zjistil, že žalobkyně žalované vystavila fakturu, kterou ji vyzvala k úhradě nedoplatku ve výši 48 001 Kč. Fakturovaná částka sestávala z fakturovaného vodného o objemu 48 m3 ve výši 3 292,59 Kč bez DPH a fakturovaného stočného o objemu 684,986 m3 ve výši 39 566,20 Kč bez DPH.10. Po provedeném dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalobkyně dodávala na odběrné místo na adrese , adresa, , ve vlastnictví žalované, pitnou vodu a odváděla z něj vodu odpadní, aniž by mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dodávce vody a odvádění odpadních vod. Za období od 18. 10. 2023 do 1. 3. 2025 činil objem dodané pitné vody a objem odvedené odpadní vody 48 m3. Žalobkyně žalované vystavila dne 10. 3. 2025 fakturu, kterou ji vyzvala k zaplacení částky 48 001 Kč. Fakturovaná částka sestávala z úhrady za fakturované vodné o objemu 48 m3 ve výši 3 292,59 Kč bez DPH a úhrady za fakturované stočné o objemu 684,986 m3 ve výši 39 566,20 Kč bez DPH. Žalovaná na tento dluh neuhradila ničeho.11. Žalobkyně vzala v průběhu řízení žalobu částečně zpět a dále nepožadovala úhradu za odvádění srážkové vody o objemu 636,986 m3, neboť bylo zjištěno, že srážkové vody z nemovitosti nebyly odváděny do kanalizačního systému, nýbrž byly vsakovány do půdy prostřednictvím vsakovacího systému. Soud se proto dále nezabýval oprávněností nároku na zaplacení částky 41 208 Kč představující neuhrazený poplatek za odvádění srážkových vod.12. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 10 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích (dále jen „zákon o vodovodech a kanalizacích“). Podle § 10 odst. 1 písm. b) zákona o vodovodech a kanalizacích je neoprávněným odběrem vody z vodovodu odběr bez uzavřené písemné smlouvy o dodávce vody nebo v rozporu s ní. Podle § 10 odst. 2 zákona o vodovodech a kanalizacích je neoprávněným vypouštěním odpadních vod do kanalizace vypouštění bez uzavřené písemné smlouvy o odvádění odpadních vod nebo v rozporu s ní. Odběratel je podle § 10 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích povinen nahradit ztráty vzniklé podle odstavců 1 a 2 vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace, pokud ve smlouvě uzavřené podle § 8 odst. 2 není stanoveno, že náhrada vzniklé ztráty je příjmem provozovatele; způsob výpočtu těchto ztrát stanoví prováděcí právní předpis.13. Soud dospěl k závěru, že žalovaná odebírala vodu z vodovodu a vypouštěla odpadní vody do kanalizace bez uzavřené smlouvy o dodávce vody a odvádění odpadních vod, tedy že vodu neoprávněně odebírala a neoprávněně vypouštěla. Uvedenou skutečnost žalovaná ostatně nijak nepopírala, namítala pouze, že nebyla uzavřena žádná smlouva. Jednalo se tedy o neoprávněný odběr vody a neoprávněné vypouštění odpadních vod dle shora citovaných ustanovení. Z toho důvodu je žalovaná povinna nahradit žalobkyni ztráty, které jí neoprávněným odběrem a vypouštěním způsobila. Žalobkyně zjistila objem dodané pitné vody a odvedené vody odpadní jako rozdíl mezi stavem vodoměru ke dni 1. 3. 2025 (1106 m3) a jeho stavem ke dni 17. 10. 2023 (1058 m3), kdy se žalovaná stala vlastníkem nemovitosti, přičemž dospěla k závěru, že objem dodané pitné vody a odvedené vody odpadní za toto období činil 48 m3. Žalovaná je proto povinna zaplatit žalobkyni cenu za 48 m3 dodané pitné vody a cenu za 48 m3 odvedené odpadní vody, která činí dle ceníku žalované 3 687,70 Kč vč. DPH za dodanou pitnou vodu a 3 105,30 Kč vč. DPH za odvedenou odpadní vodu. Z těchto důvodů soud rozhodl tak, že je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 6 793 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení se splácením peněžitého dluhu, vzniklo žalobkyni podle § 1970 o. z. rovněž právo požadovat úrok z prodlení, jehož výše je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok II.).14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). Žalobkyně byla úspěšná co do části předmětu řízení, zavinila však zastavení převážné části.