17 C 157/2025-18 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne 21. 5. 2025 domáhala na žalovaném zaplacení 21 000 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že mezi ní a žalovaným došlo dne 20. 12. 2024 k uzavření smlouvy o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit včetně sjednaného příslušenství. Žalovaný však nezaplatil ničeho. Žalobkyně tak požaduje přiznat kromě poskytnuté jistiny ve výši 20 000 Kč i částku ve výši 1 000 Kč z titulu účastníky sjednaných paušálních nákladů spojených s upomínáním žalovaného o zaplacení.Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil skutečnosti dostatečné pro rozhodnutí ve věci a účastníci neměli námitek proti vyhlášení rozsudku bez nařízení jednání, soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), bez nařízení jednání. Jelikož si skutečnosti zjištěné z jednotlivých důkazů navzájem neodporují, má soud zároveň za prokázaný tento skutkový stav:Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 20. 12. 2024 uzavřena smlouva o úvěru číslo , hodnota, (dále jen „smlouva“), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému bezhotovostně úvěr ve výši 20.000,00 Kč na jím určený účet číslo , č. účtu, a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit ve dvanácti měsíčních splátkách spolu s úrokovým navýšením. V případě prodlení se žalovaný zároveň zavázal hradit náklady na upomínání ve výši 500,00 Kč za jednu upomínku. Strany si také ujednaly, že žalobkyně má v případě prodlení žalovaného s úhradou splátky právo po dvou upomínkách požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky (zjištěno ze smlouvy). Žalobkyně zkoumala před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného (zjištěno z přílohy 1 smlouvy). Žalovanému byla jistina ve výši 20.000,00 Kč vyplacena dne 21. 12. 2024 na bankovní účet sjednaný ve smlouvě (zjištěno z potvrzení o provedené platbě).Žalovaný sjednané splátky řádně nehradil, respektive neuhradil na svůj závazek ničeho, proto žalobkyně celý úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho úhradě do 5. 5. 2025 (zjištěno při absenci protichůdného tvrzení ze strany žalovaného z předžalobní upomínky ze dne 21. 4. 2025, včetně dokladu o jejím odeslání). Žalobkyně odeslala žalovanému před zesplatněním úvěru dvě upomínky (zjištěno z upomínek ze dne 20. 1. 2025 a 5. 2. 2025).Soud věc právně posoudil podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „OZ“), dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.V dané věci byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20.000,00 Kč. Žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnila, když žalovanému dne 21. 12. 2024 finanční prostředky v dohodnuté výši odeslala na jím určený bankovní účet. Žalovaný však na dlužnou částku nic nezaplatil. Žalobkyně tak má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 20.000,00 Kč s příslušenstvím odpovídající nezaplacenému dluhu ze smlouvy. Jelikož byl žalovaný opakovaně k úhradě dluhu upomínán, žádá žalobkyně důvodně také úhradu nákladů s tímto spojených ve výši 1.000,00 Kč, když poplatek ve výši 500,00 Kč za jednu upomínku si strany výslovně sjednaly ve smlouvě. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s placením peněžitého dluhu, vzniklo žalobkyni též právo na úrok z prodlení, jehož výše je v souladu s ustanovením § 1970 OZ určena ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů (odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů).O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 OSŘ tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.655,00 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 840,00 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT”), z tarifní hodnoty ve výši 21.000,00 Kč sestávající z částky 400,00 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100,00 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.500,00 Kč ve výši 315,00 Kč.O lhůtách k plnění bylo soudem rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 OSŘ.