19 C 240/2025-91 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně (dále též žalobce) se domáhala na žalovaném zaplacení částky 11 718,75 Kč s příslušenstvím, když žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne 8.9.2024 č. , hodnota, se zavázala poskytnout žalovanému na jím uvedený účet úvěr až do výše 18 100 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobci spolu s příslušenstvím dle čl. VI a čl. VII smlouvy v pravidelných denních splátkách dle čl. V odst. 1 smlouvy ve výši určené dle čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek žalobce (dále jen „VOP“), přičemž první splátka byla splatná dne 8.10.2024 a konec kreditového rámce měl nastat dne 1.3.2026. Úvěr byl Žalovanému vyplácen na bankovní účet č. , č. účtu, prostřednictvím bezhotovostního převodu z bankovního účtu žalobce takto: dne 8.9.2024 v částce 3 000 Kč a dne 12.9.2024 v částce 2 000 Kč. Žalovaný si při sjednávání Smlouvy zvolil v souladu s čl. VII odst. 4 Smlouvy následující volitelné služby, a to službu “, Anonymizováno, ” za poplatek ve výši 330 Kč. Žalovaný se dle článku VII odst. 2 a článku VI smlouvy zavázal zaplatit žalobci poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše. Žalovaný se dle článku VII odst. 3 a článku VI Smlouvy zavázal zaplatit žalobci smluvní úrok ve výši 1,07 % denně z nesplacené části jistiny. Částky zaplacené žalovaným byly dle článku V odst. 1 smlouvy a článku 5 VOP započítávány v rámci jednotlivé denní splátky nejprve na úhradu úroku, následně poplatků a poté na úhradu jistiny. V případě prodlení žalovaného nejprve na náklady již určené, jistinu, smluvní úrok, úroky z prodlení, poplatky a jiné příslušenství a smluvní pokutu. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek. Proto dle článku 7 odst. 1 smlouvy žalobce vypověděl smlouvu, o čemž žalovaného informoval emailem ze dne 7.1.2025, přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne 8.1.2025. Žalovaný má ve vztahu k žalobci nesplacený dluh v celkové výši 11 718,75 Kč, přičemž žalovaná částka se skládá z následujících položek: jistina ve výši 4 999,97 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 99,50 Kč, smluvní úrok ve výši 6 289,28 Kč a poplatek za službu „, Anonymizováno, “ ve výši 330 Kč. Dále žalobkyně požaduje smluvní pokutu v částce 205,65 Kč, když dle článku VIII. odst. 1 smlouvy byla pro případ prodlení žalovaného sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné jistiny denně. Žalobkyni vznikl za období prodlení od 9.10.2024 do 7.1.2025 nárok na zaplacení smluvní pokutu ve výši 205,65 Kč.Stanovisko žalovaného se soudu nepodařilo získat. Následně účastníci k výzvě soudu projevili vůli, aby soud ve věci rozhodnul dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) bez jednání.Na základě listinných důkazů (smlouva o revolvingovém úvěru, výpis z účtu žalovaného) má soud za prokázané, že žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 11 718,75 Kč odpovídají nezaplacenému pohledávkám ze smlouvy o o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne 8.9.2024 č. , hodnota, . Účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru podle ustanovení § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč (dne 8.9.2024 v částce 3 000 Kč a dne 12.9.2024 v částce 2 000 Kč). Žalovaný si při sjednávání Smlouvy zvolil v souladu s čl. VII odst. 4 Smlouvy následující volitelné služby, a to službu “, Anonymizováno, ” za poplatek ve výši 330 Kč. Žalovaný se dle článku VII odst. 2 a článku VI smlouvy zavázal zaplatit žalobci poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše. Žalovaný se dle článku VII odst. 3 a článku VI Smlouvy zavázal zaplatit žalobci smluvní úrok ve výši 1,07 % denně z nesplacené části jistiny. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobci spolu s příslušenstvím dle čl. VI a čl. VII smlouvy v pravidelných denních splátkách dle čl. V odst. 1 smlouvy ve výši určené dle čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek žalobce (dále jen „VOP“), přičemž první splátka byla splatná dne 8.10.2024 a konec kreditového rámce měl nastat dne 1.3.2026. Protože žalovaný sjednané splátky řádně nesplácel, přistoupil žalobce oprávněně k vypovězení úvěrové smlouvy ke dni 7.1.2025 a v souladu se smlouvou žádal splacení veškerých pohledávek ze smlouvy v částce 11 718,75 Kč tvořených nesplacenou jistinou ve výši 4 999,97 Kč, poplatkem za vyplacení tranší úvěru ve výši 99,50 Kč, smluvním úrokem ve výši 6 289,28 Kč a poplatkem za službu „, Anonymizováno, “ ve výši 330 Kč.Protože však soud shledal požadavek na zaplacení úroku v sazbě 1,07 % denně v rozporu s dobrými mravy a v této části shledává soud úvěrovou smlouvu neplatnou, přiznal žalobci namísto částky 6 289,28 Kč úrok pouze v paušální částce ve výši 500 Kč, který vzhledem k poskytnuté jistině a době úročení odpovídá obvyklému úročení na úvěrovém trhu (tj. v sazbě do 20 % ročně).Soud tedy přiznal žalobkyni nárok na zaplacení částky 5 929,47 Kč tvořené nesplacenou jistinou ve výši 4 999,97 Kč, poplatkem za vyplacení tranší úvěru ve výši 99,50 Kč, smluvním úrokem ve výši 500 Kč a poplatkem za službu „, Anonymizováno, “ ve výši 330 Kč. Naproti tomu v rozsahu zbývající části požadovaného úroku (tj. v částce 5 789,28 Kč) byl soud nucen žalobu zamítnout.Protože se žalovaný dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku (§ 1968 o. z.) vzniklo žalobkyni vedle práva na zaplacení dlužné částky též právo požadovat úrok z prodlení podle ustanovení § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (tj. 12 % ročně), a to z částky 5 429,47 Kč tvořené nesplacenou jistinou ve výši 4 999,97 Kč, poplatkem za vyplacení tranší úvěru ve výši 99,50 Kč a poplatkem za službu „, Anonymizováno, “ ve výši 330 Kč.Dle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.Vzhledem k tomu, že smluvní pokuta byla přímo ujednána ve smlouvě o úvěru, s jejímž zněním žalovaný projevil souhlas, její neplatnost navíc ani nenamítal, neshledal soud její sjednání za neplatné (srov. a contrario nález Ústavního soudu I. ÚS 3512/11 ze dne 11.11.2013), ani za nepřiměřené (§ 1815 občanského zákoníku), a proto je požadavek na její zaplacení ve výši 205,65 Kč rovněž oprávněný.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř.. Žalobce byl úspěšný v 52 %, žalovaný pak v 48 % předmětu sporu. Žalobce má tedy právo na náhradu 4 % nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 800 Kč a náklady na zastoupení advokátem. Náklady na zastoupení advokátem sestávají z odměny podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 4 740 Kč (za 3 úkony právní služby po 1 580 Kč - převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) a z paušální částky náhrady výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 1 350 Kč za shora uvedené 3 úkony právní služby po 450 Kč; to vše včetně DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad. Celkové náklady dosáhly částky 8 169 Kč, z níž 4 % tvoří částka 327 Kč.Lhůtu k plnění soud stanovil dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř..