22 C 380/2025-55 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se jako právní nástupkyně , právnická osoba, . domáhala na žalované , částka, s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o úvěru č. ze dne , datum, v částce , částka, . Ten se skládá z dlužné jistiny ve výši , částka, , poplatků a smluvní pokuty , částka, , a dále příslušenství. Dále pak z titulu nepovoleného debetu na běžném účtu žalované č. , hodnota, ve výši , částka, , vedeného na základě této smlouvy.2. Soud zjistil z dále uvedené úvěrové smlouvy, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o bankovních produktech a službách. Na jejím základě byl žalované veden běžný účet č. , č. účtu, s výší povoleného debetu , částka, s tam uvedenou splatností, a to na základě ujednání „dispozice se sjednanými parametry kontokorentního úvěru flexikredit“ uzavřeného mezi stranami dne , datum, .3. Z platební historie se podává, že žalovaná čerpala nepovolený debet částkou , částka, dne , datum, a na dluh uhradila dne , datum, jen , částka, .4. Z výpisu z úvěrového účtu žalované ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná nadále dlužila na jistině dluhu k tomuto datu , částka, .5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek se podává, že uvedená pohledávka za žalovanou byla i s příslušenstvím smluvně postoupena žalobkyni smlouvou ze dne , datum, , o čemž byla žalovaná vyrozuměna, jak se podává z přípisu z téhož dne a potvrzení o jeho doručení.6. Žalobkyně žalovanou k zaplacení peněžních prostředků, tedy i jistiny, vyzvala dopisem ze dne , datum, ve lhůtě do 5 dní a tento dopis žalované odeslala dne , datum, , jak se podává z tohoto dopisu a dokladu o odeslání zásilky.7. Na předžalobní upomínku žalovaná nikterak nereagovala, jak se podává z předžalobní upomínky, potvrzení o jejím doručení a z tvrzení žalobkyně.8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v tehdy platném znění (dále též jen „z.s.ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Podle § 86 z.s.ú. (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.13. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.14. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.15. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).16. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.17. Po skutkové stránce má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . jako věřitel v rámci své podnikatelské činnosti uzavřela se žalovanou jako dlužníkem v postavení spotřebitele dne , datum, smlouvu, na jejímž základě poskytla žalované částku , částka, , kterou se jí žalovaná zavázala dohodnutým způsobem vrátit s úrokem a sjednanými poplatky. Žalovaná však svůj závazek porušila. Právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . eviduje vůči žalované dlužné částky shora specifikované. Žalovaná zaplatila pouze , částka, .18. Po právní stránce soud vzniklý vztah posoudil jako smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z., v režimu příslušných ustanovení z.s.ú. Na jejím základě se žalobkyně, jež pohledávku nabyla postoupením podle § 1879 a násl. o. z., důvodně domáhala vrácení peněžních prostředků, jež žalovaná získala, a to včetně úroku a poplatků v dohodnuté výši.19. Z provedeného dokazování však nevyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . učinila zadost povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 z.s.ú. a před sjednáním spotřebitelského úvěru řádně posoudila úvěruschopnost spotřebitele (žalované).20. Podle odborné literatury „Řádným prověřením úvěruschopnosti ze strany poskytovatele se rozumí komplexní prověřování objektivní schopnosti spotřebitele splnit povinnost ke splacení úvěru, jak je smlouvou definována, s výsledkem, že není důvodná pochybnost o této schopnosti spotřebitele (srov. s § 3 odst. 1 písm. c) SpotřÚ). Přitom jde o porovnání v součinnosti se spotřebitelem zjištěných běžných příjmů a výdajů spotřebitele s výsledkem, že je v jeho možnostech plnit sjednané splátky. …. Poskytovatel se nesmí spokojit jen s čestným prohlášením spotřebitele, aniž by je prověřoval (viz rozsudek NS z , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), vždy musí zjišťovat nejen aktuální a předpokládané příjmy, ale i výdaje spotřebitele.“ (srov. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . Ke splatnosti dluhu z úvěru, u kterého nedošlo k prověření úvěruschopnosti spotřebitele. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , č. , hodnota, , Anonymizováno, 8, s. , Anonymizováno, .).21. Navíc je třeba vycházet nejen z ověřených údajů o příjmech a o skutečných nákladech žadatele, nýbrž i o výdajích osob žijících s ním ve společné domácnosti (včetně doložení jejich výše), bez toho lze těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatele a posoudit jeho schopnost splácet (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ).22. Žalobkyně sice tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . jako poskytovatelka úvěru s odbornou péčí prověřovala tvrzení žalované ohledně příjmů a výdajů za účelem ověření její úvěruschopnosti před poskytnutím finančních prostředků.23. Soud má však za to, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . jako poskytovatelka úvěru shora uvedeným kritériím nedostála. Žalobkyně tvrdila, že poskytovatelka úvěru ve věci kontrolovala aktuální dluhy interní i externí, negativní záznamy, neplatné doklady, informace z externích úvěrových registrů (BRKI/NRKI/SOLUS, insolvenční rejstřík atd.). V případě klienta v zaměstnaneckém poměru vychází Banka z příjmu, který klient deklaruje podpisem Žádosti o úvěr. V tomto případě žalovaná deklarovala čistý měsíční příjem ve výši , částka, . Žalovaná dále v Žádosti o úvěr uvedla, že je zaměstnána na dobu neurčitou u zaměstnavatele , právnická osoba, , IČ , IČO, , že bydlí v nájmu, je svobodná, že celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí , částka, a že má vyživovací povinnost vůči 1 osobě. Při hodnocení úvěruschopnosti žalované Banka porovnávala její příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem Banka získala částku disponibilních zdrojů žalované. Z interních zdrojů Banka zjistila, že vůči Bance měla žalovaná v době podání Žádosti o úvěr závazky s celkovou výší měsíčních splátek , částka, a z externích zdrojů Banka zjistila, že žalovaná neměla v době podání Žádosti o úvěr žádné další závazky. Celkový podíl na nák