22 C 403/2025-20 — Okresní soud v Děčíně

Předmětem řízení je žaloba ze dne , datum, o zrušení vyživovací povinnosti žalobkyně vůči žalovanému stanovené naposledy rozsudkem Okresního soudu v , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, čj. , spisová značka, .Žalovaný se žalobou souhlasil, neboť je veden na úřadu práce jako nezaměstnaný.Soud zjistil z listiny - rozsudek , Anonymizováno, soudu , spisová značka, , že se netýká žalovaného.Soud zjistil z listiny - rozsudek , Anonymizováno, soudu č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , že jím byla naposledy upravena vyživovací povinnost žalobkyně jako matky vůči žalovanému, jejímu synu.Soud zjistil z listiny - potvrzení , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , adresa, ze dne , datum, (správně má být , datum, , pozn. soudu), že žalovaný zanechal studia na vlastní žádost. Podle zákona přestal být žákem ke dni , datum, .Soud zjistil, že soudem byla upravena vyživovací povinnost žalobkyně jako matky vůči žalovanému jako nezletilému synu. V mezidobí však žalovaný nabyl zletilosti a přestal být žákem , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , adresa, ke dni , datum, . Je veden na úřadě práce jako nezaměstnaný.Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.Podle § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného , právnická osoba, i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.Podle § 923 o. z. (1) Změní-li se poměry a nedohodnou-li se rodiče o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, rozhodne o tom soud i bez návrhu. (2) Dojde-li ke zrušení nebo snížení výživného za minulou dobu pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, spotřebované výživné se nevrací. V rozsahu, v jakém se spotřebované výživné nevrací, se přiměřeně sníží dávka výživného splatná v budoucnu. Nevrací se ani dávka výživného, která na takové dítě byla splněna na měsíc dopředu, ale dítě před uplynutím měsíce zemřelo.Soud uzavřel, že žalovaný již nabyl zletilosti a je schopen sám se živit, což prokázal tím, že z vlastní vůle zanechal studia a přestal být žákem. Navíc s tím sám žalovaný takto souhlasil. Proto soud vyživovací povinnost, jež byla žalobkyni stanovena naposledy rozsudkem Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, počínaje dnem podání návrhu zrušil.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka, představující , částka, za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. , právnická osoba, z cestovného v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za cestovné podle ceny jízdného vlakem , adresa, a zpět (, částka, dle www.idos.cz za jednu cestu). Žalobkyně sice požadovala jízdné za jízdu soukromým vozem, nicméně nepožádala u soudu včas o povolení využití vozu, proto soud jízdné přiznal podle prostředku hromadné dopravy (vlaku).