22 C 81/2026-23 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalované , částka, s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Ten se skládá z dlužné jistiny ve výši , částka, , poplatku za vyplacení tranší úvěr , částka, , smluvního poplatku za službu „Presto“ , částka, , a dále příslušenství.2. Soud zjistil z dále uvedené úvěrové smlouvy, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně žalované poskytla úvěr z rámce ve výši , částka, platbami v celkové výši , částka, s tam uvedenou splatností od , datum, do , datum, . To má soud za prokázané z listiny - Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli (automatizovaný výpis z interního systému).3. Žalobkyně žalovanou k zaplacení peněžních prostředků, tedy i jistiny, vyzvala dopisem ze dne , datum, ve lhůtě do 3 dnů a tento dopis žalované odeslala dne , datum, , jak se podává z tohoto dopisu a dokladu o odeslání zásilky.4. Na předžalobní upomínku žalovaná nikterak nereagovala, jak se podává z předžalobní upomínky, potvrzení o jejím doručení a z tvrzení žalobkyně.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v tehdy platném znění (dále též jen „z.s.ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 86 z.s.ú. (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.10. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).13. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.14. Po skutkové stránce má soud za prokázané, že žalobkyně jako věřitel v rámci své podnikatelské činnosti uzavřela se žalovanou jako dlužníkem v postavení spotřebitele dne , datum, smlouvu, na jejímž základě poskytla žalované částku , částka, , kterou se jí žalovaná zavázala dohodnutým způsobem vrátit s úrokem a sjednanými poplatky. Žalovaná však svůj závazek porušila. Žalobkyně však netvrdila, ani to nevyšlo za řízení jinak najevo, jaké částečné úhrady žalovaná učinila či že žalobkyni ničeho neuhradila.15. Po právní stránce soud vzniklý vztah posoudil jako smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z., v režimu příslušných ustanovení z.s.ú. Na jejím základě se žalobkyně důvodně domáhala vrácení peněžních prostředků, jež žalovaná získala, a to včetně úroku a poplatků v dohodnuté výši.16. Z provedeného dokazování však nevyplynulo, že žalobkyně učinila zadost povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 z.s.ú. a před sjednáním spotřebitelského úvěru řádně posoudila úvěruschopnost spotřebitele (žalované).17. Podle odborné literatury „Řádným prověřením úvěruschopnosti ze strany poskytovatele se rozumí komplexní prověřování objektivní schopnosti spotřebitele splnit povinnost ke splacení úvěru, jak je smlouvou definována, s výsledkem, že není důvodná pochybnost o této schopnosti spotřebitele (srov. s § 3 odst. 1 písm. c) SpotřÚ). Přitom jde o porovnání v součinnosti se spotřebitelem zjištěných běžných příjmů a výdajů spotřebitele s výsledkem, že je v jeho možnostech plnit sjednané splátky. …. Poskytovatel se nesmí spokojit jen s čestným prohlášením spotřebitele, aniž by je prověřoval (viz rozsudek NS z , datum, , sp. zn. , spisová značka, ), vždy musí zjišťovat nejen aktuální a předpokládané příjmy, ale i výdaje spotřebitele.“ (srov. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . Ke splatnosti dluhu z úvěru, u kterého nedošlo k prověření úvěruschopnosti spotřebitele. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , č. , hodnota, -, Anonymizováno, , s. , Anonymizováno, .).18. Navíc je třeba vycházet nejen z ověřených údajů o příjmech a o skutečných nákladech žadatele, nýbrž i o výdajích osob žijících s ním ve společné domácnosti (včetně doložení jejich výše), bez toho lze těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatele a posoudit jeho schopnost splácet (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ).19. Žalobkyně tvrdila, že jako poskytovatelka úvěru s odbornou péčí prověřovala tvrzení žalované ohledně příjmů a výdajů za účelem ověření její úvěruschopnosti před poskytnutím finančních prostředků. Nejprve nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužnice – spotřebitelky, konkrétně do databází vedených společností , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , právnická osoba, , která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (registry NRKI a BRKI), dále do insolvenčního rejstříku a do centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužnice byla a je schopna své závazky splácet a nebyla vedena ani v insolvenčním rejstříku, ani v evidenci exekucí. Následně žalobkyně vycházela z informací získaných od dlužnice prostřednictvím licence , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, (poskytovatel služby informování o platebním účtu) v souladu s tzv. druhou směrnicí Evropské unie o platebních službách (PSD2), tedy směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne , datum, o platebních službách na vnitřním trhu, kdy na základě souhlasu žalované poskytuje třetí strana, zejména banka či jiná finanční instituce, informace o platebním účtu a transakcích provedených na účtech žalované. Případně žalobkyně vycházela z výpisů z účtu a výplatních pásek předložených žalovanou, prokazujících její pravidelný příjem. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila , částka, , která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalované, což žalobkyně dokládá výpisem o posouzení úvěruschopnosti (soubor s názvem „jine_creditworthiness.pdf“). Žalobkyně dále provedla lustraci dokladu předloženého dlužnicí v databázi neplatných dokladů , právnická osoba, .20. Z listiny - Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Jméno žalobkyně, . soud zjistil, že žalovaná žalobkyni uvedla, že počet členů ve společně hospodařící domácnosti je 3, s příjmem pouze 1, že měsíční výdaje na půjčky činí , částka, , na bydlení , částka, , další nezbytné výdaje , částka, , ostatní zbytné výdaje , částka, , že čistý příjem žalované činí , částka, (ověřený), uvedený žalovanou , částka, , nepracujících členů společně hospodařící domácnosti je 2.21. Z tvrzení žalobkyně nelze dovodit, jakými listinami přesně byla úvěrusc