32 C 210/2025-70 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobce se v řízení domáhal zvýšení výživného z částky 2 000 Kč na 8 000 Kč měsíčně od října 2022, když od roku 2016, kdy bylo naposledy rozhodnuto o zvýšení výživného, se změnily okolnosti. Žalobce je nyní studentem třetího ročníku , právnická osoba, , adresa, , kde studuje denní formou, nemá vlastní příjem. Žije s matkou v Praze, kde jsou vyšší životní náklady. Zvýšení žádá s ohledem na zvýšení nákladů na studium, dopravu, a to koupi auta. Částka 2 000 Kč nepokryje ani základní část nákladů, které se studiem žalobce má. Náklady na řidičský průkaz ve výši 24 000 Kč a náklady na pořízení obyčejného auta hradila matka žalobce, žalovaný přispěl jen pár tisíci korun. Náklady na živobytí včetně zubaře v září a říjnu se vyšplhaly na 20 000 Kč, kdy žalovaný přispěl pouze částkou 4 000 Kč s tím, že ho to nezajímá. Žalovaný si žalobce vůbec nebere, tudíž matce žalobce vznikají náklady, když je žalobce stále doma. Matka žalobce dostává od žalovaného 2 000 Kč měsíčně, dále pobírá Kindergeld 255 Euro, který spoří na spořícím účtu do dospělosti žalobce. Náklady matky na žalobce jsou tak mnohem vyšší než žalovaného. Žalobce sporuje, že by mu žalovaný uhradil 160 000 Kč. Rovněž sporuje tvrzení žalovaného, že by k němu jezdil každý víkend a dostával částky 2 000 – 3000 kč měsíčně, když žalobce navštěvuje žalovaného pouze výjimečně, přibližně jednou až dvakrát za půl roku, kdy žalobce někdy obdržel 1 000 Kč, což považuje za jednorázové kapesné než plnění výživného. Kontakty byly omezené i do dokončení 9. třídy, a to v důsledku problematického chování žalovaného, způsobeného požíváním alkoholu, pročež se žalovaný necítil v přítomnosti žalobce konformně. Žalobce odmítá tvrzení o nátlaku na převod bytu. Svou trestnou činnost žalobce nepopírá, nicméně šlo ojedinělé pochybění v minulosti a od dubna 2025 vede řádný život, plní podmínky stanovené soudem a spolupracuje s probační službou. Na budoucí povolání se žalovaný připravuje řádně, kde má docházku v odpovídajícím rozsahu, absence na praxi je vyšší z důvodu nemoci.2. Žalovaný se zvýšením výživného nesouhlasí. Uvedl, že výživné vždy žalobci hradil, navíc mu dával peníze nad rámec výživného, také dostával někdy dost vysoké částky. Žalobce se v roce 2017 přestěhoval s matkou do Prahy, žalobce za žalovaným a jeho otcem často jezdil. Po ukončení školy se návštěvy žalobce staly prostředkem k vyžadování peněžních částek. Spolu s tím se začaly objevovat problémy s chováním žalobce, žalobce řádně nestuduje, třikrát opakoval ročník z důvodu absencí a podprůměrného prospěchu. Žalobce žalovaného poučil o tom, že má na studium dostatek času. Způsob života a přístup ke studiu žalobce je pro žalovaného nepřijatelný. Žalobce žalovanému na účet v letech 2022 až 2025 naposílal na účet postupně částku ve výši 160 000 Kč, pracoval v Německu, matce žalobce posílal německé příspěvky nad rámec výživného. Také dával žalobci příspěvky, když přijel na návštěvu, ve výši 2 000 Kč až 3 000 kč, případně v Eurech, nejméně dvakrát či třikrát v měsíci. Žalobce po žalovaném začal požadovat čím dál větší částky, rovněž tak po nemocném otci žalovaného, tj. po svém dědečkovi, kdy požadoval převod jeho bytu do svého vlastnictví. Žalobce neprojevuje o osobu žalovaného opravdový zájem, ani o svého nemocného dědečka, kterého nenavštěvuje. Žalobce byl odsouzen za trestnou činnost, opakovaně byl řešen za přestupky, má problémy s alkoholem, žalovanému zasílá hrubé SMS.3. Naposledy bylo o vyživovací povinnosti žalovaného k žalobci rozhodnuto 17. 5. 2016 tak, že žalovanému bylo uloženo přispívat žalovanému na výživném částkou 2 000 Kč měsíčně, což soud zjistil z rozsudku Okresního soudu v Děčíně ze dne 17. 5. 2016 č.j. , spisová značka, ; , Anonymizováno, a , Anonymizováno4. Ze sdělení Akademie řemesel Praha a katalogového listu žalobce soud zjistil, že žalobce studuje uvedenou školu již pátým rokem, kdy druhý ročník studia navštěvoval celkem třikrát, nyní je ve třetím ročníku tříletého studia středního vzdělání s výučním listem, vzdělávací program zedník.5. V prvním ročníku studia tedy ve školním roce 2021/2022 byl v pololetí hodnocen jako prospěl s průměrným prospěchem 2,73 a s 96 zameškanými hodinami teorie a 48 hodinami praxe, z toho žádnou neomluvenou; na konci roku byl hodnocen rovněž jako prospěl s průměrným prospěchem 2,91 a 41 zameškanými hodinami teorie a 42 zameškanými hodinami praxe, z toho žádnou neomluvenou hodinou.6. Ve školním roce 2022/2023 byl ve druhém ročníku studia hodnocen v pololetí jako neprospěl, když byl hodnocen nedostatečně z jednoho předmětu, přičemž měl 100 zameškaných hodin teorie a 35 zameškaných hodin praxe, z toho žádnou neomluvenou hodinu; na konci roku byl klasifikován jako neprospěl, když byl hodnocen nedostatečně z jednoho předmětu, měl 68 zameškaných hodin teorie, z toho 13 neomluvených, 163 zameškaných hodin praxe, z toho 13 neomluvených.7. Ve školním roce 2023/2024 žalobce opakoval druhý ročník studia, v pololetí nebyl hodnocen, když nebyl hodnocen ve čtyřech předmětech, měl 82 zameškaných hodin teorie, z toho 17 neomluvených, 88 zameškaných hodin praxe, z toho 37 neomluvených. Za neomluvené hodiny dostal nejprve napomenutí třídního učitele, následně důtku třídního učitele, posléze i důtku ředitele školy, kterou dostal i za 5 pozdních příchodů. Na konci roku byl klasifikován jako neprospěl, když byl hodnocen nedostatečně ve dvou předmětech a z jednoho nebyl hodnocen. Měl 87 zameškaných hodin teorie, z toho 43 neomluvených, 143 zameškaných hodin praxe, z toho 52 neomluvených. Za neomluvené hodiny bylo žalobci uděleno napomenutí třídního učitele, poté důtka třídního učitele, kterou dostal i za 3 pozdní příchody, dále důtka ředitele školy, která byla udělena i za porušování školního řádu. V obou pololetích byl žalobce ohodnocen sníženou známkou z chování, které bylo ohodnoceno jako dostatečné.8. Ve školním roce 2024/2025 žalobce podruhé opakoval 2. ročník, kdy v pololetí nebyl nehodnocen, když nehodnocen byl celkem v 7 předmětech. Žalobce měl 141 zameškaných hodin teorie, z toho 34 neomluvených, dále 81 zameškaných hodin praxe, z toho 12 neomluvených. Na konci roku byl klasifikován jako prospěl s průměrným prospěchem 2,64, kdy zameškal 67 hodin teorie, z toho 21 neomluvených, dále 42 zameškaných hodin praxe, z toho 14 neomluvených. V obou pololetích žalobce obdržel za neomluvené hodiny nejprve napomenutí třídního učitele a poté důtku třídního učitele, kterou v druhém pololetí dostal i za použití vystřelovacího nože na praxi.9. Ve školním roce 2025/2026 žalobce studuje 3. ročník, v pololetí měl 59 zameškaných hodin teorie, z toho 16 neomluvených, 94 zameškaných hodin praxe, z toho 33 neomluvených, za což mu bylo uděleno napomenutí a poté i důtka třídního učitele. Byl hodnocen nedostatečně v jednom předmětu a nehodnocen ve 2 předmětech. Neklasifikace si ale doplnil, nicméně mu i v tomto pololetí bylo uděleno napomenutí třídního učitele za 15 neomluvených hodin a následně důtka třídního učitele za dalších 16 neomluvených hodin. 3. 3. 2026 žalovanému přibylo dalších 7 neomluvených hodin. Třídní učitel má v plánu svolat výchovnou komisi, neboť má obavy, že neomluvené absence budou narůstat.10. Z výpisu z trestního rejstříku a z trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 5 č.j. , spisová značka, soud zjistil, že žalobce byl dne 24. 11. 2025 odsouzen za ublížení na zdraví a výtržnictví spáchané dne 8. 3. 2025, za což mu byl uložen trest odnětí svobody v délce šesti měsíců s podmíněným odkladem na 15 měsíců s vyslovením dohledu.11. Z výpisu evidence přestupků soud zjistil, že dne 19. 2. 2025 byl žalobce shledán vinným z přestupku proti občanskému soužití tím, že se proti jinému dopustil jiného hrubého jednání, za což mu bylo uloženo napomenutí. Dne 15. 1. 2025 byl žalobce shledán vinným z přestupku proti občanského soužití tím, že jinému ublížil na zdraví, za což mu byla uložena pokuta 3 000 Kč. Dne 20. 1. 2025 byl žalobce shledán vinným z přestupku proti veřejnému pořádku tím, že poškodil nebo neoprávněně zabral veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně prospěšné zařízení, za což mu byla uložena pokuta 500 Kč. Dne 21. 12. 2023 byl žalobce shledán vinným z přestupku proti majetku tím, že způsobil škodu na cizím majetku krádeží, za což mu byla uložena pokuta ve výši 1 500 Kč. Dne 27. 7. 2023 byl žalovaný shledán vinným z přestupku tím, že kouřil na místě, na němž je kouření zakázáno, za což mu byla uložena pokuta ve výši 200 Kč. Dne 28. 7. 2022 byl žalobce shledán vinným ze spáchání přestupku proti majetku tím, že způsobil škodu na cizímu majetku, za což mu byla uložena pokuta ve výši 1 000 Kč.12. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:13. Vyživovací povinnost žalovaného k žalobci byla naposledy upravena v květnu roku 2016, kdy byla žalovanému uložena povinnost přispívat na výživu žalobce částkou 2 000 Kč měsíčně. Od tohoto rozhodnutí žalobce dospěl do zletilosti a pokračoval ve studiu středního vzdělání s výučním listem v oboru