7 C 27/2026-19 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení celkové částky 35 513,54 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že povinnost zaplatit tuto částku vznikla žalované kvůli neplnění smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny do místa spotřeby na adrese , adresa, , kterou žalovaná uzavřela se žalobkyní dne 12. 11. 2024. Za spotřebovanou elektřinu v období od 27. 11. 2024 do 31. 1. 2025 byla žalované vystavena faktura variabilní symbol , var. symbol, na částku 35 413,54 Kč, splatnou dne 3. 3. 2025, kterou žalovaná neuhradila. Dále žalobkyně v souvislosti s nezaplacením této fakturované částky uplatnila nárok na peněžitou platbu ve výši 100 Kč jako smluvní pokutu (vyúčtování ze dne 21. 3. 2025, variabilní symbol , var. symbol, ).2. Žalovaná k výzvě žalobkyně dlužnou částku neuhradila, ve věci se nevyjádřila.3. Soud má za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 12. 11. 2024 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese , adresa, . Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu a žalovaná se zavázala platit za dodanou energii cenu podle příslušné sazby formou záloh s následným vyúčtováním ceny dle skutečné spotřeby. Rovněž byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou přesahující 10 dní. Tato zjištění soud učinil z výše citované smlouvy a z obchodních podmínek, které jsou její součástí. Dále má soud za prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalované nedoplatek za dodávky elektřiny za období od 27. 11. 2024 do 31. 1. 2025 ve výši 35 413,54 Kč (faktura se splatností 3. 3. 2025) a smluvní pokutu ve výši 100 Kč (vyúčtování ze dne 21. 3. 2025). Shora uvedená zjištění soud učinil z citovaných faktur.4. Podle § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, se smlouva o dodávce elektřiny uzavírá na každé odběrné místo. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona musí smlouva o dodávce elektřiny obsahovat mimo jiné cenu nebo způsob stanovení ceny a způsob platby za odebranou elektřinu včetně záloh. Mezi žalobkyní a žalovanou tedy vznikl závazkový právní vztah, ze kterého má žalobkyně jako věřitel vůči žalované jako dlužníkovi právo na zaplacení ceny dodané elektřiny podle dohodnutých podmínek, a žalované vznikla povinnost uhradit cenu dodané elektřiny.5. Protože žalovaná tak neučinila, dostala se do prodlení se splněním peněžitého závazku (§ 1968 občanského zákoníku) a vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu vzniklo žalobkyni též právo požadovat smluvní pokutu (§ 2048 občanského zákoníku) a úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 325 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 421 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 513,54 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.