12 C 141/2019-72 — Okresní soud v Domažlicích

Žalobce žádal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 108 217 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno v navrženém petitu žaloby. V žalobě uvedl, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] dne [datum]. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 90 000 Kč, k jehož výplatě došlo dne [datum]. Žalovaný se zavázal k poskytnutí úroku ve výši efektivní úrokové sazby 167,75 % ročně s tím, že úvěr bude splácet ve splátkách po 9 975 Kč měsíčně vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce od července 2018. Dále žalobce podrobně vyložil, jakým způsobem zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a zaplatil pouze částky 9 975 Kč dne [datum] a stejnou částku dne [datum]. Dále žalobce odkázal na bod 6. 1. smlouvy, podle které účtuje smluvní pokutu ve výši 2 x 499 Kč a vyčíslil náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného tj. 4 x 200 Kč a zmiňuje další nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru, která sestává z částky 106 419,96 Kč + 998 Kč + 800 Kč tj. 108 217 Kč. Dále požaduje smluvní pokutu ve výši 29 691,18 Kč a úrok za poskytnutí úvěru tentokrát v nominální roční úrokové sazbě 102,64 % ročně a zákonný úrok z nové jistiny úvěru tj. z částky 108 217 Kč ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení. Žalobce k žalobě připojil smlouvu o úvěru [číslo] oznámení o schválení úvěru, doklad o vyplacení částky 90 000 Kč dne [datum] na účet žalovaného, oznámení o zesplatnení úvěru, kartu klienta, výzvu k zaplacení dlužné splátky s upozorněním na zesplatnění úvěru, předžalobní výzvu včetně podacího archu a vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek. Soud žalobě vyhověl pouze částečně, když vztah mezi účastníky posoudil jako vztah z bezdůvodného obohacení podle § 2991 obč. zák. a násl., neboť smlouvu o úvěru, kterou účastníci uzavřeli, soud pokládá za smlouvu absolutně neplatnou jako celek, pro rozpor s dobrými mravy podle § 588 obč. zák. Podle tohoto ustanovení soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Uzavřená smlouva zjevně odporuje dobrým mravům jako celek a to nejenom vzhledem k výši sjednaných úroků za půjčení částky 90 000 Kč ať už jsou nazvány jako úroky nominální nebo v tzv. efektivní úrokové sazbě, neboť obě tyto sazby jsou vysoké a zjevně nepřiměřené. Sjednaný úrok rozhodně neodpovídá obvyklým úrokům požadovaných za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídle dlužníka v době uzavření smlouvy a jsou dokonce vyšší než trojnásobek maximálních úroků požadovaných bankami. V případech takto vysokých úvěrů je opakovaně rozhodováno soudy vyšších stupňů a soud cituje z rozsudku [název soudu] [spisová značka], kde je uvedeno, že jestliže věřitel požaduje úrok nepřiměřený, tedy úrok sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době sjednání smlouvy s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám, které požadují banky při poskytování úvěru či půjčky, pak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. V přezkoumávané věci činí sjednaný úrok 167,75 % ročně a tento úrok je třeba hodnotit jako úrok zcela nemravný. Smlouva s takovýmto úrokem je absolutně neplatná. Při posouzení závazkového vztahu účastníků se sjednaným úrokem 167,75 % ročně je zásadní, že žalobce by předmětnou částku žalovanému nepůjčil a smlouvu by neuzavřel, pokud by žalovaný na jeho podmínky nepřistoupil. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru jsou absolutně neplatná i veškerá ujednání v této smlouvě obsažená, tedy i ujednání o smluvních pokutách, nákladech žalobce vzniklých v souvislosti s prodlením i smluvní úrok z prodlení. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. V daném případě žalobce prokázal, že žalovanému poskytl částku 90 000 Kč z této částky, však žalovaný zaplatil pouze 19 950 Kč, je tedy povinen zaplatit zbývající částku tj. 70 050 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od doby, kdy se žalovaný do prodlení dostal, tedy od splátky za měsíc říjen 2018. Pokud jde o úrok z prodlení, soud postupoval podle § 1968 a násl. obč. zák. a vlád. nařízení č. 351/2013 Sb. Ohledně zbývajících žalovaných částek soud žalobu zamítl z výše uvedených důvodů. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, žalobce měl úspěch z 50 %, neúspěch rovněž z 50 %, náhrada nákladů řízení mu tak nenáleží.