5 C 129/2018-365 — Okresní soud v Domažlicích

Žalobce jako právní nástupce a dědic [celé jméno žalobce], narozeného [1930] a zemřelého [2017], je osobou oprávněnou ve smyslu § 4 zák. č. 229/1991 Sb. k uplatnění restitučních nároků dle § 11 zákona o půdě. Nároky vyplývají z rozhodnutí ministerstva zemědělství PÚ [číslo] ze dne [2001], dále PÚ [číslo] ze dne [2005], dále PÚ [číslo] ze dne [2005], dále PÚ [číslo] ze dne [2005] a posléze PÚ [číslo] ze dne [2018] ve znění opravného usnesení ze dne [2018]. Žalobce pak uplatňuje nárok na náhradní pozemky ve vlastnictví státu s nárokem na nahrazení projevu vůle k vydání pozemků ležících v katastrálních územích v obvodu Okresního soudu v Domažlicích. Přesto, že některá rozhodnutí jsou patnáctiletá i starší, pokud jde o nevydání pozemků, které byly státem odňaté, nebyly nároky právního předchůdce žalobce a ani samotného žalobce ke dni podání žaloby uspokojeny, zejména pro liknavost a svévoli žalované a pro nesprávné ocenění odňatých pozemků, které bránilo žalobci v možnosti domáhat se uspokojení postupem dle § 11a zákona o půdě, tedy účastí ve veřejných nabídkách. Žalobci tedy nezbývá jiná možnost, než uplatnit restituční nároky, které získal v rámci vypořádání dědictví podle usnesení obvodního soudu pro [část Prahy] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], než soudní cestou. O nároku uplatněném žalobou rozhodl soud I. stupně rozsudkem ze dne [2019] tak, že žalobě na nahrazení projevu vůle vyhověl, když žalovaná postavení žalobce jako osoby oprávněné dle § 4 zákona o půdě nezpochybňovala. Žalovaná však tvrdila, že nároky žalobce vyplývající z rozhodnutí PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo] byly s ohledem na cenu odňatých pozemků odvozenou od znaleckého posudku Ing. [příjmení] uspokojeny. Pokud jde o nárok vyplývající z rozhodnutí PÚ [číslo] ve znění opravného usnesení, tento nárok žalovaná neuznala ani z části proto, že žalobce nepostupoval podle zákonných předpokladů a neúčastnil se žádné veřejné nabídky s výjimkou jediné v roce 2015, když ocenění odňatých pozemků [právnická osoba], doložené žalobcem, neakceptuje s tím, že tento znalecký ústav nepostupoval při ocenění odňatých pozemků důsledně, pokud některé pozemky oceňoval jako pozemky stavební a pozemky, které mohly být oceněny, jako zahrady pak neocenil za použití tabulky srážek oceňovacího předpisu. Rozhodně však namítá žalovaná pochybení ze strany žalobce uplatňováním nároku výběrem pozemků mimo veřejnou nabídku, neboť tento postup je podle judikatury přípustný pouze v případě liknavého a svévolného postupu žalované při uspokojování restitučního nároku. Liknavost a svévoli však žalobce neprokázal, a proto nemůže být žalobě vyhověno. Zároveň žalovaná ještě namítala promlčení, když soud I. stupně žádný z těchto argumentů žalovanou uplatňovaný neshledal důvodným. V důsledku odvolání žalované pro stejné námitky, které vznášela žalovaná v prvostupňovém řízení rozhodl Krajský soud v Plzni pod sp. zn. [spisová značka] tak, že rozsudek soudu I. stupně zrušil a soud vrátil k dalšímu řízení. V tomto rozhodnutí se odvolací soud vypořádává s argumenty žalované, jimiž se brání uspokojit nárok žalobce vydáním náhradního pozemku postupem mimo veřejnou nabídku a s výhradami ohledně některých pozemků, které jsou nárokovány jako náhradní. Pokud jde o ocenění odňatých pozemků, dovozuje odvolací soud, že ocenění odňatých pozemků podle jednotlivých rozhodnutí PÚ tak, jak je uvedeno v rozsudku soudu I. stupně a doloženo žalobcem při uplatnění nároku, a to znaleckým ústavem [právnická osoba], odpovídá hodnotě 815 094,80 Kč, neboť výhrady žalované pro nesprávnost ocenění zejména v nedostatku aplikace srážek ve smyslu oceňovacích předpisů nelze považovat za správné. Odvolací soud se shoduje se závěry soudu I. stupně, pokud jde o výši ceny odňatých pozemků určenou znaleckým posudkem firmy [právnická osoba] Odvolací soud tak akceptuje závěr, že toto znalecké ocenění se u některých pozemků shodovalo s oceněním provedeným znalcem [příjmení], jehož se žalovaná dovolávala, a u pozemků, které jsou svým charakterem zahrada a u kterých namítala žalovaná nutnost aplikace srážek, pak odvolací soud uzavírá, že pozemky tohoto charakteru je třeba ocenit částkou 250 Kč bez srážek žalovanou namítaných s tím, že důvod pro aplikace těchto srážek podle vysvětlení znaleckého ústavu jeho pracovníky před soudem, ať už se jedná o namítanou nesroslost [část obce] s hlavním městem Praha nebo přístup po nezpevněné komunikaci, nebo otázky kanalizace jako nedostatek, který snižuje cenu nemovitosti, jsou vysvětlením pracovníků znaleckého ústavu akceptovatelné se závěrem, že není důvod používat srážkovou tabulku [číslo] příl. [číslo] oceňovací vyhlášky buď vůbec, anebo je třeba postupovat podle oceňovací tabulky [číslo] příl. [číslo] oceňovací vyhlášky, která s namítanými srážkami neuvažuje. Z toho důvodu se odvolací soud vypořádal se závěrem znaleckého posudku firmy [právnická osoba] tak, že určení ceny odňatých pozemků odpovídá hodnotě 815 094,80 Kč, přičemž je zřejmé, že do této výše náhrady za odňaté pozemky žalobci popřípadě právnímu předchůdci poskytnuty nebyly. Dále se odvolací soud zabývá i opakovaně uplatněnou námitkou promlčení v rámci odvolacího řízení, kterou stejně jako soud I. stupně neshledal důvodnou a poukázal na rozhodnutí nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4173/2017, zejména když sporná výše samotného restitučního nároku nepředstavuje samostatné majetkové právo, které by podléhalo promlčení. V tomto směru se tedy rozhodnutí odvolacího soudu shoduje s posouzením této námitky jako nedůvodné shodně se soudem I. stupně. Odvolací soud však rozhodnutí soudu I. stupně zrušil proto, že je třeba se zabývat otázkou liknavosti a svévole, která nebyla dosud dostatečně hodnocena, což je podmínkou pro uplatnění restitučního nároku žalobou na nahrazení projevu vůle, tedy postupem mimo účast ve veřejné nabídce. Druhým důvodem, pro který byl rozsudek soudu I. stupně zrušen a vrácen k novém projednání je okolnost, že v rámci převoditelnosti náhradních pozemků, a to č. pozemku 507 v kat. úz. [obec] a pozemku [číslo] v kat. úz. [část obce] jak namítala žalovaná, je třeba se zabývat převoditelností u pozemku [číslo] v kat. úz. [obec] u [obec], zatímco u pozemku [číslo] v kat. úz. [část obce] námitka žalované, že tento pozemek může být předmětem dalšího soudního řízení, neobstojí. Je tedy na soudu I. stupně, aby zkoumal převoditelnost pozemku [číslo] v kat. [obec] u [obec], zda se nejedná o pozemek zatížený právy třetích osob, zda převod není zapovězen zákonem, zda ho lze zemědělsky obhospodařovat, případně nevzniknou jiné problémy při hospodaření s takovým pozemkem. Vzhledem k tomu, že rozsudek soudu I. stupně byl zrušen tak, jak je uvedeno výše, je třeba zrekapitulovat, že samotný restituční nárok žalovaná nezpochybňovala. Jedná se o nároky žalobce, které zdědil po svém otci [celé jméno žalobce], zemřelém [2017], když na základě rozhodnutí obvodního soudu pro [část Prahy] zn. [spisová značka] ze dne 4. 5. 2018 nabyl postavení oprávněné osoby s nárokem na náhradní pozemky za pozemky odňaté, které nelze vydat, tedy s nárokem na náhradu za tyto nevydané pozemky. Jedná se o rozhodnutí ministerstva zemědělství pozemkového úřadu čj. PÚ [číslo] ze dne [2001], konkrétně pozemek [číslo] zahrada, o výměře 1 557 m2, pozemek [číslo] zahrada, o výměře 70 m2, vše v kat. úz. [část obce], oceněné na 406 750 Kč jak Ing. [příjmení], tak firmou [právnická osoba] Podle rozhodnutí PÚ [číslo] z [datum] nelze vydat pozemek [číslo] o výměře 3 575 m2 ve [část obce], oceněný shodně jak Ing. [příjmení], tak firmou [právnická osoba] na 36 820 Kč. Podle rozhodnutí PÚ [číslo] ze dne [datum] jde o pozemek, který nelze vydat, a to [číslo] role, o výměře 1 337 m2 a pozemek [číslo] role, o výměře 222 m2 ve [část obce], oceněných shodně Ing. [příjmení] i firmou [právnická osoba] na 16 057, 70 Kč. Podle PÚ [číslo] ze dne [datum] nelze vydat pozemek [číslo] zahrada, o výměře 366 m2, [část obce] a podle rozhodnutí PÚ [číslo] ze dne [datum] ve znění opravného usnesení ze dne [datum] nelze vydat pozemek [číslo] o výměře 112 m2, charakterem zahrada, pozemek [číslo] o výměře 715 m2, charakterem zahrada, pozemek [číslo] o výměře 209 m2, charakterem zahrada, pozemek [číslo] role, o výměře 482 m2 v kat. úz. [část obce], kdy cena byla mezi stranami sporná a podle znaleckého ocenění firmou [právnická osoba] má pozemek [číslo] hodnotu 91 500 Kč, pozemek [číslo] cenu 28 000 Kč, pozemek [číslo] cenu 178 750 Kč, pozemek [číslo] cenu 52 250 Kč, pozemek [číslo] cenu 4 964,60 Kč. Nepochybné je, že ohledně pozemků nevydaných, u kterých se shodli účastníci na ceně, i ohledně pozemků, kde nesouhlas žalované s určením ceny je vysvětlen znaleckým oceněním firmy [právnická osoba], představuje hodnota odňatých a nevydaných pozemků 815 095 Kč. Právě tento rozdíl v přístupu k určení ceny odňatých pozemků je nutno považovat za překážku, která až dosud bránila žalobci, respektive jejímu právnímu předchůdci k aktivní účasti ve veřejných nabídkách náhradních pozemků. Právě sporná