11 C 21/2021-40 — Okresní soud v Domažlicích

Návrhem ze dne 10. 6. 2021 se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 15 246 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z požadované částky, a v neposlední řadě se dožadoval přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalované. Žalobce se svého nároku po žalované dožaduje z titulu smlouvy o nájmu dopravního prostředku, jejímž předmětem bylo užívání osobního automobilu Škoda Skala [registrační značka] po období od [2021] do [2021]. Žalovaná si neměla řádně a včas plnit své povinnosti z předmětné smlouvy. Okresní soud v Domažlicích v dané věci měl splněny předpoklady pro přistoupení k rozhodnutí bez nařízení ústního jednání postupem podle § 115a o. s. ř. Soud má za prokázaná následující skutková zjištění. Mezi žalobcem coby pronajímatelem a žalovanou nájemcem byla uzavřena smlouva o nájmu dopravního prostředku č. [číslo], na jejímž základě byla přenechána žalobcem žalované [značka] [registrační značka]. Za dočasné užívání byla stanovena cena nájemného ve výši 900 Kč + DPH/den, doba nájmu byla vyměřena od [2021] do [2021]. Předmětné vozidlo po převzetí ze strany žalované bylo žalovanou užívané a následně pak byla vyfakturovaná částka nájmu ve výši 15 246 Kč se splatností [2021]. Dne [2021] realizovala žalovaná uznávací prohlášení, ve kterém uznala svůj nárok vůči žalobci co do důvodu a výše, přistoupila na plnění po splátkách s tím, že předmětný dluh uhradí do [2021]. Žalovaná přes výzvy, které žalobce realizoval na její adresu, však nic neuhradila. Vztah založený mezi účastníky řízení je právně kvalifikován jako smlouva o movité věci podřazena ustanovení § 2201 z. č. 89/2012 Sb. Přestože si žalobce splnil veškeré své povinnosti, dal do dispozice a do užívání žalované fakticky osobní automobil, žalovaná, přestože předmětný automobil osobně užívala, neuhradila sjednané nájemné. Vzhledem k tomu, že žalovaná se dostala se splněním svých povinností vůči žalobci do prodlení, nárokuje žalobce po žalované i zákonný úrok z prodlení z požadované částky postupem podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odst. 1 o. s. ř. V daném případě to byl žalobce, kdo byl plně ve věci úspěšný, a komu náleží právo na přiznání plné náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalované. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměna za 3 úkony právní služby – 3 x 1 740 Kč podle § 7 odst. 1 vyhl. 177/1996 Sb., 3 režijní paušály – 3 x 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb., 21% DPH ze součtu odměny a režijních paušálů. Celkem tak byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částka ve výši 8 405,20 Kč, kterou je žalovaná povinna uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta [údaje o zástupci].