11 C 88/2020-91 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobce žádal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 118 667 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky. Dále částku 6 170,84 Kč, tj. smluvní pokutu a úrok ve výši 81,45 % ročně z částky 98 812,47 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 287 100 Kč. 2. Žalobce doložil smlouvu o úvěru ze dne [datum] včetně dokladu o vyplacení úvěru téhož dne na účet žalovaného ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet tuto částku po 7 975 Kč měsíčně, zápůjční úroková sazba uvedená ve smlouvě činí 82,76 % ročně. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, pak měla činit 239 250 Kč. 3. Žalobce v žalobě uvedl, že žalovaný zaplatil celkem částku 7 976 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou čtvrté splátky, splatné dne [datum], proto došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru se staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že novou jistinu ve výši 118 667,99 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že úroky přirůstají k jistině úvěru k poslednímu dni dané splátky a žalobce je oprávněn požadovat, aby mu žalovaný v případě prodlení se zaplacením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z nové jistiny úvěru. Dále byla sjednána i smluvní pokuta 0,1 % z nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V bodu III. žaloby žalobce vysvětlil skladbu částek, které požaduje k zaplacení. 4. Kromě smlouvy o úvěru včetně smluvních podmínek doložil žalobce kartu klienta, oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum], kde je uvedena specifikace dlužné částky ke dni zesplatnění úvěru, tj. částka která je předmětem žaloby a sestává z dlužné jistiny 98 812,47 Kč a úroku ke dni zesplatnění 19 855,52 Kč. 5. V žalobě pak žalobce žádal smluvní pokutu k datu vyhotovení této žaloby ve výši 6 170,84 Kč s odvoláním na § 9 z. č. 177/2020 Sb., když od 1. 5. 2020 do 31. 10. 2020 podle výše cit. zákona nevzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty. 6. Před oznámením o zesplatnění zaslal žalobce žalovanému dvě výzvy k zaplacení ze dne [datum] a [datum], když tyto výzvy byly zaslány na adresu uvedenou ve smlouvě. Žalobce také doložil, jakým způsobem zkoumal úvěruschopnost žalovaného, když soud zkoumání úvěruschopnosti žalovaného považoval za řádné. 7. Soud posuzoval vztah mezi účastníky podle § 1810, 1815, 1419, 1420 a 2395 obč. zák., tj. zákona č. 89/2012 Sb. Ve světle těchto ustanovení a směrnice rady ES 73/13/ ze dne 15. 4. 1993 v aktuálním znění pokládá sjednaný úrok za půjčení částky 100 000 Kč za nepřiměřený. Žalovanému byla poskytnuta částka 100 000 Kč, za to se zavázal zaplatit částku 239 250 Kč. V souvislosti s výší úroku sjednaného ve smlouvě soud učinil dotaz na peněžní ústavy ohledně výše úroků z částky 100 000 Kč v době uzavření smlouvy v sídle dlužníka, a to na [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnikcá osoba]. Úrok z úvěru z výše uvedené částky, tj. z částky 100 000 Kč byl v době uzavření smlouvy u [právnická osoba] 3,9 – 22,7 % ročně, u [právnická osoba] v průměru 8,38 % ročně, u [právnická osoba] 4,9 – 14,4 % ročně, u [právnická osoba] 13,21 % ročně a u obchodní banky, tj. [právnická osoba] 7,9 – 11,9 % ročně. Z toho je zřejmé, že úrok sjednaný mezi účastníky za půjčení částky 100 000 Kč je nepřiměřený. Soud proto tento úrok pokládá za úrok odporující dobrým mravům podle § 580 obč. zák. K neplatnosti takového právního ujednání je soud povinen přihlédnout i bez návrhu podle § 588 obč. zák. Soud však má za to, že tuto část smlouvy o úvěru lze oddělit od zbylých částí smlouvy o úvěru tak, že smlouvu o úvěru jako celek pokládá za platnou. Za neplatné pokládá jen ujednání o výši úroku za půjčení peněz. Soud proto žalobu zamítl v části, kde žalobce požaduje úrok ve výši 81,45 % ročně, a to z výše uvedených důvodů. Žalobce vyhověl v té části, kde žalovanému uložil zaplatit rozdíl mezi částku půjčenou, tj. částkou 100 000 Kč a jejími úhradami, tj. částkou 7 976 Kč, tedy celkem 92 024 Kč, dále smluvní pokutu ve výši 6 170,84 Kč Celkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 98 194,84 Kč a ve zbytku soud žalobu zamítl. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobce měl ve věci úspěch ze 79 %, neúspěch z 21 %, náleží mu tedy náhrada nákladů řízení ve výši 58 %. Žalobce účtoval za 3 úkony po 6 100 Kč, tj. 18 300 Kč, dále 3 x 300 Kč paušál, jízdné osobním automobilem [registrační značka], když soud vycházel ze spotřeby 9,4 l benzinu [palivo] [anonymizováno] (směrnice EU 2015 /45W-3. údaj) za cestu z [obec] do [obec] a zpět celkem 330 km podle vyhl. 589/2020 Sb., tj. jízdné 2 314,35 Kč, dále náhradu za ztrátu času 1 000 Kč, 21 % DPH ze součtu výše uvedených částek, tj. z částky 22 514,35 Kč, což činí 4 728,01 Kč a za zaplacený soudní poplatek 6 242 Kč. Náhrada nákladů řízení by tedy činila 33 484,36 Kč, 58 % z této částky činí 19 421 Kč.