17 C 15/2020-170 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované zaplatit částku ve výš 15 703 EUR s příslušenstvím a povinnost převzít od žalobkyně v žalobě specifikované zboží a nahradit náklady řízení. 2. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní jako prodávající a žalovanou jako kupující došlo k uzavření kupní smlouvy na 410 ks držáků za 20 EUR za kus, celkem 8 200 EUR, 410 kusů desek se dvěma otvory za 6,8 EUR za kus, celkem 2 788 EUR a 820 šroubů za 5,75 EUR za kus, celkem 4 715 EUR Celkem žalovaná objednala u žalobkyně zboží za 15 703 EUR. Zboží mělo být vyzvednuto v České republice, na adrese [adresa]. Po zaslání faktury žalovaná vznesla požadavek odzkoušet zboží, kdy se měl jednatel žalované společnosti pan [jméno] zastavit k odzkoušení zboží, a to dne [datum]. Na další dotazy, poté co se jednatel společnosti nedostavil, žalovaná nereagovala. Žalovaná zboží nepřevzala, ani ve sjednané lhůtě částku neuhradila, a to ani přes zaslanou předžalobní výzvu. 3. Soud pro úplnost odůvodnění rozhodnutí považuje za důležité uvést, že k projednání této věci je dána příslušnost soudů České republiky, neboť se jedná o obchodní věc, kdy žalobkyně a žalovaná mají sídlo na území některého členského státu EU (žalobkyně Česká republika a žalovaná Německo) dle čl. 7 nařízení Evropského parlamentu, Rady EU č. 1215/2012. 4. Česká republika i Německá republika je smluvním státem Vídeňské úmluvy. Vídeňská úmluva se použije pro kupní smlouvy stran, které mají místa podnikání v různých smluvních státech, a tato skutečnost byla předvídatelná podle čl. 1 odst. 2 Vídeňské úmluvy. Neupravené otázky představují tzv. mezeru v aplikaci Vídeňské úmluvy. Rozhodné právo se proto potom určí podle kolizních norem obsažených v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 (Řím I), tedy dle čl. 4 právo České republiky. 5. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum]. Žalované společnosti byla žaloba s výzvou k vyjádření se k žalobě a předvoláním doručena podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1393/2007 dne [datum]. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Jednatel společnosti se pouze e-mailovou zprávou vyjádřil (k přípisu o odročení dřívějšího jednání), že zboží neobjednala žalovaná společnost, ale [právnická osoba]. 6. Z předložených listin byly zjištěny tyto skutečnosti. 7. Z e-mailu ze dne [datum] soud zjistil, že se osoba jménem Birchinger obrátila na žalobkyni s tím, že zná žalobkyni od [právnická osoba] a poptala zboží - držáky. Tato poptávka po zboží byla zaslána z e-mailové adresy [email] E-mail byl podepsán z pověření [právnická osoba]. Zároveň byl přeposlán email, kterým se třetí osoba obracela na [jméno] [jméno] – jednatele žalované společnosti - a v kopii na pana [příjmení] a pana [příjmení]. 8. Z e-mailové korespondence od [datum] do [datum] soud zjistil, že mezi účastníky řízení probíhala korespondence ohledně technických parametrů zboží a ceny. 9. Z e-mailu ze dne [datum] soud zjistil, že z e-mailové adresy [email] objednal pan [příjmení] z pověření žalované společnosti 410 kusů držáků, každý se dvěma příchytkami roury za 20 EUR za kus, dále 410 kusů desek se dvěma protáhlými otvory za 6,8 EUR za kus a 820 šroubů za 5,75 EUR za kus, celkem zboží za částku 15 703 EUR s tím, že platba bude uhrazena před vyzvednutím. Tato objednávka žalované byla potvrzena emailem žalobkyně ze dne [datum]. 10. Z další e-mailové korespondence soud zjistil, že žalovaná na základě žádosti žalobkyně zaslala daňové identifikační číslo a že žalobkyně zaslala žalované fotografie z výroby, přičemž tak reagovala na žádost žalované strany, v jakém stavu se nachází zakázka. Tento dotaz byl odeslán panem [příjmení] z e-mailové adresy [email]. 11. Z e-mailové korespondence ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovanou společnost, že zboží je hotové a může být odvezeno z adresy [adresa]. 12. Soud zjistil z e-mailové komunikace, že dne [datum] byla zaslána žalované společnosti faktura s tím, že si může žalovaná odvézt zboží v úterý [datum]. Žalovaná reagovala nejprve tak, že si vzhledem k váze zboží musí zorganizovat transport. Dne [datum] reagoval z e-mailové adresy [email] jednatel společnosti pan [jméno], který sdělil, že před zaplacením potřebuje zboží zkontrolovat a požadoval sdělit místo, kde může dojít ke kontrole zboží. Uvedl, že bude projíždět okolo sídla žalobkyně a zboží by prohlédl ve čtvrtek kolem 8 až 9 hodiny. Z e-mailové korespondence po 4. prosinci 2019 soud zjistil, že žalobkyně opět kontaktovala žalovanou s požadavkem na odvoz a zaplacení hotového zboží. Žalovaná prostřednictvím pana [příjmení] reagovala tak, že pokud si zboží neprohlédne jednatel, nemůže s tím nic dělat. Jednatel reagoval dne [datum], kdy sdělil, že žádný zaměstnanec nemá plnou moc zadávat objednávku a díly nejsou schváleny v Německu a nabídl kompenzaci (lešení v [obec]) za tuto zakázku. 13. Z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil, že do smluvního vztahu se žalovanou společností vstoupili proto, že vedoucí výroby (svědek příjmení) znal pana [příjmení] z doby, kdy pan [příjmení] působil ve funkci jednatele společnosti [příjmení]. Nežádali proto žádnou zálohu, žalobkyně běžně uzavírá smlouvy přes e-mailovou korespondenci, přičemž zakázky sjednává jednatelka, případně svědek [příjmení]. [příjmení] [jméno] byla ujišťována, že přijede zkontrolovat zboží, do jednoho z e-mailu poslal mapu s cestou a časem příjezdu. Žalovaná se dotazovala na stav zakázky běžně jako jiné společnosti, nicméně četnost jejích dotazů byla o něco vyšší. 14. Ze svědecké výpovědi svědka [příjmení] soud zjistil obdobné události o sledu událostí, jako vyplývají z e-mailové korespondence. Ssvědek komunikoval se žalovanou společností i prostřednictvím telefonu (mobilu) a e-mailu, a to konkrétně s panem [příjmení] a panem [příjmení]. Zboží bylo upraveno na míru žalované straně, neboť žádali šroub o průměru 20 mm. Když pan [jméno] nepřijel zkontrolovat objednané zboží, zjistili telefonní číslo na internetu, pan [jméno] telefon nezvedal, hovor odmítal. Pouze ten den napsal e-mail, že se zastaví někdy začátkem dalšího týdne. Žalobkyně tento způsob objednávek s německými společnostmi běžně praktikuje, jde o [právnická osoba] se sídlem v Bayreuthu a dále o [právnická osoba]. Svědek znal pana [příjmení] jakožto jednatele těchto společností a zprostředkovatele kontaktu a zakázek se [právnická osoba], přičemž se [právnická osoba] a [právnická osoba] žalobkyně dále spolupracuje. 15. Soud dospěl k následujícímu právnímu závěru. 16. Právní posouzení případu vychází z Vídeňské úmluvy Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží (dále jen„ Vídeňská úmluva“). 17. Podle čl. 53 Vídeňské úmluvy kupující je povinen zaplatit za zboží kupní cenu a převzít dodávku v souladu se smlouvou a touto Úmluvou. 18. Podle čl. 62 Vídeňské úmluvy prodávající může požadovat, aby kupující zaplatil kupní cenu, převzal dodávku nebo splnil jiné své povinnosti, ledaže prodávající uplatnil nárok z porušení smlouvy, jež je neslučitelný s takovým požadavkem. 19. Podle čl. 78 Vídeňské úmluvy jestliže strana se opozdí s placením kupní ceny nebo jiné peněžité částky, má druhá strana nárok na úroky z prodlení, aniž by byly dotčeny jakékoli nároky na náhradu škody podle článku 74. 20. Z důvodů uvedených v odstavci 4 soud aplikoval rovněž zákon č. 89/2012 Sb. 21. Podle § 166 obč. zák. právnickou osobu zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci; přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti. 22. Podle § 430 odst. 1, odst. 2 obč. zák. pověří-li podnikatel někoho při provozu obchodního závodu určitou činností, zastupuje tato osoba podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází. Podnikatele zavazuje i jednání jiné osoby v jeho provozovně, pokud byla třetí osoba v dobré víře, že jednající osoba je k jednání oprávněna. 23. Podle § 431 obč. zák. překročí-li zástupce podnikatele zástupčí oprávnění, podnikatele právní jednání zavazuje; to neplatí, věděla-li třetí osoba o překročení nebo musela-li o něm vědět vzhledem k okolnostem případu. 24. Po provedeném dokazování soud dospěl k názoru, že žaloba je důvodná. 25. Soud posoudil, že smlouva o koupi byla platně uzavřena. Pan Horn a pan [příjmení] byli oprávněni za žalovanou společnost jednat. Žalovanou zavazuje jednání osoby [příjmení] a [příjmení], bez ohledu na to, zda měli se žalovanou společností vztah pracovní, společenský nebo jiný. Z emailu ze dne [datum] vyplývá, že pan [příjmení], tak pan [příjmení] byli zaměstnanci žalované společnosti. Pokud se jednalo o zaměstnance, potom by dle § 166 obč. zák. zastupovali žalovanou osobu v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci; přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti. I pokud by překročili meze svého oprávnění, potom jednatel společnosti jejich jednání (uzavření smlouvy o koupi zboží) schválil, tím, že v listopadu 2019 požadoval kontrolu zboží a dojednával konkrétní termín prohlídky. Žalovaná společnost, resp. její zástupci, kont