19 C 150/2020-82 — Okresní soud v Domažlicích

<b>I. Stručná rekapitulace obsahu žaloby a průběhu řízení</b> 1. Žalobce se žalobou, doručenou soudu dne [datum], domáhal na žalovaném zaplacení částky 22 719,50 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody na zdraví, jež mu měla vzniknout v důsledku pádu zapříčiněného neschůdností úseku místní komunikace na pozemku ve vlastnictví žalovaného. Neschůdnost předmětného úseku byla přitom podle žalobce způsobena existencí zasněženého náledí, vzniklého zmrznutím vody vytékající z přilehlého staveniště. Současně žalobce v žalobě zdůraznil, že k pádu došlo přesto, že se v místě pohyboval s běžnou opatrností, jako každý občan v zimním období. 2. Ve vyjádření ze dne [datum] žalovaný uvedl, že žalovaný nárok neuznává, a to ani částečně, přičemž poukázal na skutečnost, že žalobce nikdy přesně nelokalizoval místo údajného pádu, ani ničím nedoložil okolnosti škodní události, a to ani konkrétní čas, kdy k ní mělo dojít. Nadto žalovaný zdůraznil, že rozhodného dne byla zimní údržba řádně provedena v souladu s plánem zimní údržby, žalovaný tedy svoje povinnosti nijak nezanedbal. Žalovaný navíc namítl, že ke škodní události mělo podle tvrzení žalobce dojít dne [datum], podle předložených zpráv se však žalobce dostavil k lékaři až dne [datum]. V závěru svého vyjádření poté žalovaný upozornil na rozpor v tvrzeních žalobce, jenž na straně jedné označuje za příčinu pádu závadu ve schůdnosti komunikace, na straně druhé však označuje za příčinu neschůdnosti vytékání vody z přilehlého staveniště. Pakliže by příčinou pádu mělo být právě žalobcem akcentované vytékání vody ze staveniště, má žalovaný za to, že za tvrzenou škodu neodpovídá. 3. V replice na vyjádření žalovaného žalobce zdůraznil, že jeho dosavadní tvrzení jsou naprosto konzistentní, když konstantně poukazuje na skutečnost, že neschůdný byl pouze inkriminovaný úsek komunikace, na kterou vytékala voda ze staveniště, jež je navíc rovněž ve vlastnictví žalovaného. Fakt, že žalovaný uzavřel smlouvu o díle s osobou, provádějící stavbu plaveckého bazénu, nemůže vést ke zproštění žalovaného, jenž za škodu odpovídá objektivně. 4. Podáním ze dne [datum] vstoupila do řízení obchodní společnosti [právnická osoba], a to jako vedlejší účastnice na straně žalovaného. Ve vyjádření k žalobě vedlejší účastnice, jež má s žalovaným sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu, připomněla, že ustanovení § 27 odst. 3 a § 26 odst. 5 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, je třeba interpretovat nikoliv tak, že veškeré komunikace musí být vždy a všude ošetřeny způsobem, aby na nich nebylo možno uklouznout (jak se patrně domnívá žalobce), nýbrž je namístě zkoumat, zda vlastník komunikace v určených lhůtách činil opatření ke zmírnění závad ve schůdnosti. Dne [datum] bylo v sedm hodin ráno zataženo a teplota vzduchu byla mínus čtyři stupně Celsia, v deset hodin dopoledne začalo sněžit a teplota stoupla na mínus jeden stupeň Celsia. Uklouzne-li chodec na domažlickém chodníku v době, kdy mrzne a sněží, není podle vedlejší účastnice bez dalšího možno uzavřít, že žalovaný porušil svoje povinnosti vyplývající ze zákona č. 13/1997 Sb., respektive z plánu zimní údržby. Nadto vedlejší účastnice zdůraznila, že závada ve schůdnosti je pouze taková závada ve schůdnosti komunikace, kterou nemůže chodec předvídat při pohybu přizpůsobeném stavu komunikace a povětrností situaci. Existence ledového zmrazku za dané povětrností situace proto podle mínění vedlejší účastnice nemohlo žalobce překvapit, pročež žalobcem popsaný stav komunikace nemůže být závadou ve schůdnosti ve smyslu ustanovení § 26 odst. 7 zákona o pozemních komunikacích. V této souvislosti vedlejší účastnice připomněla, že v zimním období za nepříznivých meteorologických podmínek (mráz, sněžení) nelze dosáhnout takového chodeckého komfortu, jaký si žalobce patrně představuje; podle vedlejší účastnice musí být každému„ rozumně uvažujícímu člověku“ zřejmé, že optimálního chodeckého komfortu nemůže být dosaženo nikdy a že rozhodující část odpovědnosti za zajištění vlastního bezpečí leží na samotném chodci (jenž má nejen práva, nýbrž podle ustanovení § 2918 občanského zákoníku rovněž povinnosti), nikoliv na vlastníku komunikace. S ohledem na„ malou míru informovanosti nejen laické, ale i odborné veřejnosti“ o dané problematice vedlejší účastnice ke svému vyjádření přiložila velké množství rozhodnutí, kterými byly žaloby, vycházející ze skutkově obdobných okolností, zamítnuty, a přiložila rovněž řadu rozhodnutí Nejvyššího soudu a Ústavního soudu. 5. Během přípravného jednání konaného dne [datum] soud poučil žalobce, že má-li být ve sporu úspěšný, musí doplnit skutková tvrzení způsobem, aby byl maximálním možným způsobem popsán skutkový děj předcházející předmětné škodní události, a to tak, aby tato tvrzení korespondovala s požadavky uvedenými v nálezu Ústavního soudu ze dne 12. 4. 2016 sp. zn. I. ÚS 2315/15 (N 64/81 SbNU 99; zvláště s požadavky uvedenými v bodu 102. odůvodnění nálezu), a současně poučil žalovaného, že konkrétní pro danou věc podstatná ustanovení podústavního práva budou vykládána striktně podle pokynů uvedených ve shora označeném nálezu Ústavního soudu (zvláště podle pokynů uvedených pod body 103. až 107. odůvodnění nálezu). 6. V doplnění žaloby ze dne [datum] žalobce uvedl, že dne [datum] okolo 15:00 hodin šel se svojí dcerou [jméno] [příjmení] od mateřské školy [ulice] v [obec] směrem k plaveckému bazénu. Povrch jeho cesty byl částečně ošetřen. Část povrchu, která nebyla ošetřena, byla zasněžena, avšak povrch neklouzal, sníh se spíše lepil a žalobce s nezletilou dcerou – na její přání – chtěli postavit sněhuláka, což by z přemrzlého sněhu dost dobře nešlo. Počasí bylo ustálené, svítilo slunce a venkovní teplota se pohybovala okolo hranice nuly stupňů Celsia, spíše nepatrně v plusových hodnotách. Viditelnost byla velmi dobrá a nebyla ničím omezena. Za staveništěm plaveckého bazénu v [obec] žalobce vstoupil na plochu, která byla součástí pozemní komunikace, která byla lehce zasněžena, a povrch nebyl narušen žádnými stopami chodců, jednalo se tedy o tzv. obnovu. Žalobce byl v té době zcela zdráv, a nebyl pod vlivem alkoholu ani psychotropních látek. Cestu, po které šel, přitom žalobce dobře znal, neboť se nachází poblíž jeho bydliště a s nezletilou dcerou tudy chodí pravidelně. Žalobce byl sportovně oblečen a na nohou měl zimní obuv s údajně protiskluzovou podrážkou značky Camel. Do doby náhlého vzniku škodní události neměl žalobce sebemenší problémy s jakoukoliv adhezí při chůzi. Po vstupu na plochu, která byla lehce zasněžena, žalobce náhle uklouzl na zasněžené vrstvě ledu, která podle žalobce evidentně vznikla vytékáním vody ze staveniště a jejím následným zmrznutím. Led nebyl viditelný, neboť byl pokryt souvislým sněhovým popraškem. Žalobce přitom tvrdí, že před pádem dbal veškeré opatrnosti, neměl ruce v kapsách, ruce měl volně, ale při pádu spadl na záda, čemuž pohybem rukou nemohl zabránit. Přilehlé parkoviště bylo celé pokryto tenkou vrstvou sněhu a nebylo možno identifikovat, zda jednotlivé části parkoviště mají odlišnou adhezi a tedy schůdnost, či jak velká část je neschůdná. Po pádu k žalobci přistoupili svědci události, kteří se žalobce dotazovali, zda nepotřebuje nějakou pomoc, a kteří mu současně potvrdili, že v daném místě je komunikace neschůdná. V této souvislosti žalobce odkázal na závěry přijaté v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2015 sp. zn. 25 Cdo 542/2014 a v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2315/15. 7. Při jednání, nařízeném z důvodu předchozího výjimečného stavu až na [datum], vedle stranami předložených listinných důkazů provedl soud důkaz svědeckými výpověďmi – žalovaným navrženého svědka [jméno] [příjmení] a žalobcem navržených svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Toto jednání soud odročil s tím, že poskytl stranám lhůtu deseti dnů pro předložení písemných závěrečných návrhů. 8. V závěrečném návrhu žalobce požádal, aby bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno, neboť jím uplatněný nárok je v souladu s ustálenou judikaturou, podle jejíchž závěrů je objektivní odpovědnost vlastníka komunikace dána tehdy, je-li komunikace neschůdnou či obtížně schůdnou a nemohl-li poškozený její špatnou schůdnost předpokládat a svůj pohyb přizpůsobit tzv. náhlé změně. Za situace, kdy byl okolní povrch bez problémů schůdný, žalobce nepředvídat, že bude na daném úseku pod tenkou vrstvou sněhu velmi kluzký povrch, přičemž je současně přesvědčen, že vzhledem k ustálenosti teplot v předchozích dnech výskyt ledu pod tenkou sněhovou vrstvou ani objektivně očekávat nemohl. Podle názoru žalobce se navíc žalovaný nemůže zprostit své zákonné odpovědnosti odkazem na obsah plánu zimní údržby, respektive poukazem na skutečnost, že bylo podle tohoto plánu řádně postupováno; v této souvislosti navíc žalobce upozornil na určité rozpory v tvrzeních žalovaného a jeho úředníků, respektive zaměstnanců jím zřízené příspěvkové organizace, když připomněl, že z výpovědi svědka [příjmení] vyplynulo, že inkriminovaný úsek v rozhodné době vůbec udržován nebyl,