19 C 158/2021-26 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se svého nároku po žalované dožaduje z titulu pojistné smlouvy, která byla uzavřena mezi účastníky řízení dne [datum] s počátkem pojištění ke dni [datum]; ve smlouvě bylo ujednáno pojistné ve výši 715 Kč měsíčně. Žalovaná podle tvrzení žalobkyně neuhradila pojistné za období od [datum] do [datum]. 2. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyslovila souhlas s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání. 3. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne 8. 9. 2021 č. j. 19 C 158/2021-24 byla žalovaná vyzvána, aby se ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě (ani později) nevyjádřila, byly tak splněny zákonné podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání podle ustanovení § 115a ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 4. Soud na základě žalobkyní předložených listinných důkazů (a v kontextu procesní pasivity žalované, jež v řízení neuplatnila žádnou procesní obranu) dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovanou jako pojištěným byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo životní pojištění„ Allianz ŽIVOT“. Povinností žalované bylo plnit řádně pojistné, žalovaná však pojistné řádně neuhradila, a tato skutečnost byla důvodem zániku pojištění ke dni [datum]. Za uvedené období tak vznikla žalované povinnost zaplatit žalobkyni pojistné v celkové výši 2 860 Kč. 6. Právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou je třeba hodnotit jako právní vztah založený pojistnou smlouvu, jenž se řídí ustanoveními § 2758 a násl. občanského zákoníku. Žalobkyně byla (resp. měla být) v pozici pojistitele připravena v případě nahodilé události poskytnout pojistné plnění a povinností žalované bylo hradit ujednané pojistné. Žalovaná si tyto povinnosti řádně a včas v rozhodném obdobní nesplnila, a tato skutečnost byla důvodem pro zánik pojistného, přičemž tím ovšem žalované nezanikla povinnost zaplatit žalobkyni příslušnou část pojistného. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala se splněním svých povinností vůči žalobkyni do prodlení, přísluší žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z jí požadované částky podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 7. Prvním výrokem proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužné pojistné včetně zákonného úroku z prodlení. 8. Pro pořádek, a žalované případně na vysvětlenou soud uvádí, že v důsledku procesní pasivity žalované nebyl v řízení prostor pro úvahu, zda zde není okolnost, jež by mohla zpochybňovat existenci její vůle předmětnou pojistnou smlouvu vskutku uzavřít, a nezbylo než dovodit, že žalovaná jako osoba průměrného rozumu ve smyslu § 4 odst. 1 občanského zákoníku měla skutečně zájem danou pojistnou smlouvu, na jejímž základě se pojištěný zavazuje k periodické platbě měsíčního pojistného, uzavřít. Jakkoli proto soud nepřehlédl, že žalovaná z titulu inkriminované smlouvy uhradila (patrně) pouze čtyři platby pojistného, kterážto skutečnost by mohla vést k úsudku, že žalovaná v zásadě neměla vůli tuto smlouvu uzavřít, musel za dané procesní situace uzavřít, že žalovaná měla vůli„ mít“ životní pojištění a že se tedy platně zavázala ujednané pojistné řádně, včas a pravidelně platit. 9. Soud proto žalobě – i v důsledku absence jakékoliv procesní obrany žalované – v plném rozsahu vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za tři úkony právní služby v celkové výši 600 Kč podle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tři režijní paušály v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a náhrada za daň z přidané hodnoty ze součtu odměny a režijních paušálů ve výši 21 % Celkem tak byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, kterou je žalovaná povinna uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně.