3 C 209/2015-547 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně žádala, aby soud žalovanému uložil povinnost platit jí rentu s účinností od [datum] – náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, a to žalobou ze dne [datum]. 2. Ještě předtím, ve věci [spisová značka] žádala žalobkyně, aby soud vydal předběžné opatření, kterým bude žalovanému uložena povinnost platit jí náhradu za ztrátu na výdělku částkou 5 500 Kč měsíčně. Tomuto předběžnému opatření bylo vyhověno usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum]. 3. Mezitímním rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum], který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne [datum], bylo rozhodnuto tak, že nárok žalobkyně na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti v důsledku nemoci z povolání je zcela opodstatněn. Zároveň bylo rozhodnuto i o tom, že o výši nároku a nákladech řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí. 4. Soud poté prováděl důkazy ke zjištění výše nároku žalobkyně. Ta výši svého nároku postupně upravovala, neboť žalovaný, podle vyjádření žalobkyně (viz č. l. 193 spisu), začal nároky žalobkyně uspokojovat, když současně s tímto sporem probíhal mezi účastníky i spor o neplatnost výpovědi ve věci zdejšího soudu [spisová značka] a žalovaný uspokojoval nároky žalobkyně i v tomto sporu, pokud jde o náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za období od [datum] do [datum]. 5. Usnesením ze dne [datum] soud připustil vstup vedlejšího účastníka na straně žalované do řízení, a to [právnická osoba] 6. Protože do jednání soudu dne [datum] byly vypořádány veškeré částky, které dlužil žalovaný do [datum], vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně rozdílu mezi částkami, které původně požadovala zaplatit a částkou, která zůstala předmětem řízení. Soud na jednání dne [datum] v rozsahu zpětvzetí žaloby řízení zastavil. Předmětem žaloby zůstala pouze výše renty, kterou by měl žalovaný žalobkyni platit od [datum], neboť až do této doby byly nároky žalobkyně, jak výše uvedeno, uspokojeny. 7. Rozsudkem ze dne [datum] soud rozhodl tak, že uložil žalovanému povinnost platit žalobkyni od [datum] náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti ve výši 10 484 Kč brutto, která představuje rozdíl mezi rozhodným průměrným výdělkem před vznikem škody 15 424 Kč (po valorizaci ke dni [datum]) a invalidním důchodem ve výši 4 940 Kč (po valorizaci ke dni [datum]) a zároveň rozhodl o náhradě nákladů řízení žalobkyně. V podrobnostech, tj. zejména k důvodům tohoto rozhodnutí, soud na tento rozsudek odkazuje. 8. Proti rozsudku podali odvolání jak vedlejší účastník, tak i žalovaná. [ulice] účastník ve svém odvolání, stejně tak jako v předchozím vyjádření – v závěrečném návrhu, trvá na tom, že by mělo být, pokud jde o posouzení nároku, vycházeno z tzv. fiktivního výdělku, kterým je minimální mzda stanovená nařízením vlády č. 567/2006 Sb. Podle názoru obou odvolatelů je zaměstnavatel povinen nahradit poškozenému zaměstnanci jen takovou škodu, která mu vznikla následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Skutečnost, že poškozený zaměstnanec nemůže konat dosavadní práci, či nemůže nastoupit po úrazu do jiného zaměstnání pouze pro nedostatek pracovních příležitostí, není způsobena následky pracovního úrazu, ale situací na trhu práce. Jestliže tedy nemá poškozený zaměstnanec, jehož pracovněprávní vztah skončil v příčinné souvislosti s pracovním úrazem či nemocí z povolání po skončení pracovní neschopnosti pro nedostatek volných pracovních příležitostí příjem z vlastní výdělečné činnosti, viz rozsudky Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 2805/99, 21 Cdo 347/2002, 21 Cdo 1029/2004, 21 Cdo 89/2008, 21 Cdo 29/2013, pak při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti po dobu nezaměstnanosti poškozeného zaměstnance se vychází z tzv. fiktivního výdělku ve výši minimální mzdy. Vedlejší účastník ve svém odvolání konkrétně cituje rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 29/2013, ve kterém je tento postup vysvětlen s tím, že důvod pro použití minimální mzdy spočívá v tom, že zaměstnanec vedený v evidenci uchazečů o zaměstnání nedosahuje žádného výdělku v důsledku nedostatku vhodných pracovních příležitostí. Dále odkazuje i na rozsudek Nejvyššího soudu ČR 21 Cdo 312/2015, kde je uvedeno, že postup při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti je takový, že od průměrného výdělku před vznikem škody je odečten (fiktivní) výdělek po pracovním úrazu ve výši minimální mzdy (dříve též její části ve výši 75%), jestliže poškozenému zaměstnanci, jehož pracovní schopnost je i s postižením po úraze zčásti zachována, brání v jejím uplatnění situace na trhu práce. 9. Z výše uvedených důvodů pokládá jak vedlejší účastník, tak i žalovaný závěr soudu o výši nároku žalobkyně za zcela neakceptovatelný, neboť soud zohlednil pouze pobíraný invalidní důchod pro invaliditu 1. Stupně, aniž by zohlednil rovněž příjem žalované, která má částečně zachovánu schopnost opatřovat si prostředky na svou obživu výdělečnou činností. Soud tedy pochybil, jestliže konstruuje výši nároku jako by žalobkyně pobírala invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně. Stejné stanovisko zaujal i žalovaný. 10. Krajský soud svým usnesením ze dne [datum] rozsudek zdejšího soudu zrušil s tím, že nebylo ani skutkově, ani právně vyloženo, na jakých základech rozhodnutí stojí, o jaké skutečnosti se opírá a čím byly tyto skutečnosti prokázány. 11. Soud poté vyzval žalobkyni, nechť doloží, že v důsledku nemoci z povolání nemůže vykonávat nejen tu práci, pro kterou se vyučila, ale ani jinou práci, odpovídající jejím schopnostem, kvalifikaci a snížené pracovní způsobilosti. Zároveň byla vyzvána, nechť doloží lékařské potvrzení, jehož součástí by mělo být vyjádření, jaké práce by mohla žalobkyně vykonávat a doloží, zda je některá z přípustných prací nabízena jako volné místo na úřadu práce. 12. Žalobkyně v příloze podání své zástupkyně ze dne [datum] (č.l. 303-305) doložila, že v době od [datum] do [datum] byla žalobkyně vedena jako uchazečka o zaměstnání s tím, že jí nebyla poskytnuta podpora v nezaměstnanosti ani při rekvalifikaci. 13. Z lékařské zprávy ze dne [datum] pak vyplynulo, že pokud se jedná o horní končetinu žalobkyně, je stav trvalý. Zátěž pravé horní končetiny je těžce omezena a pracovní zařazení je možné jen bez práce pravou rukou. 14. Z potvrzení Fakultní nemocnice v [obec] ze dne [datum] vyplývá, že u žalobkyně přetrvávají obtíže vzniklé z přetěžování horní končetiny při práci cukrářky a následky hlášené nemoci z povolání trvají. Ve zprávě je také uvedeno, že žalovaná má invaliditu 3. stupně od [datum]. 15. Na jednání dne [datum] předložila žalobkyně rozhodnutí ze dne [datum], ve kterém je uvedeno, že se její invalidní důchod pro invaliditu 1. stupně mění na invaliditu 3. stupně s účinností od [datum]. 16. Dále doložila přípis vedlejšího účastníka, který se vyjadřuje ke změně stupně invalidity tak, že neexistuje příčinná souvislost ve formě ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti mezi nemocí z povolání a ztrátou na výdělku. U žalobkyně došlo ke změně poměrů a pro další trvání náhradové povinnosti odpovědného subjektu je nutná právě existence příčinné souvislosti vznikající škody s předmětným pracovním úrazem. Jestliže je příčinou přiznané invalidity 3. stupně obecné onemocnění, které nesouvisí s odškodňovaným pracovním úrazem či nemocí z povolání, příčinná souvislost mezi ztrátou na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a nemocí z povolání neexistuje. Podle názoru vedlejšího účastníka tak s účinností od [datum] neexistují podmínky pro vyplácení náhrady za ztrátu na výdělku právě proto, že u žalobkyně došlo ke změně invalidity na 3. stupeň pro obecné onemocnění. Žalobkyni proto nárok na výplatu náhrady za ztrátu na výdělku nevzniká a nevznikl jí ani za dobu od [datum] do [datum]. 17. Žalobkyně dále doložila posudek o invaliditě ze dne [datum]. Z tohoto posudku vyplývá, že zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý, když v posudku jsou uvedena skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, tedy žalobkyně. Žalobkyně je sice po radikální hysterektomii, ale dále je zjištěno, že jí byl operován [diagnóza] již v roce [rok], trpí chronicky neztišitelným třesem pravé ruky právě po operaci [diagnóza] vpravo, chronickou bolestí ruky, zápěstí a lokte. Pro tyto posledně uvedené diagnózy jí byla uznána invalidita 1. stupně pro trvalé těžké postižení funkce pravé ruky. V odůvodnění rozhodnutí posudkové komise je uvedeno, že je zhodnoceno těžké postižení v dolní hranici procentní taxace, kde se zohledňuje i trvalé funkční omezení pravé horní ruky. Doložila i potvrzení Fakultní nemocnice v [obec] ze dne [datum], kde je doporučeno ponechat invaliditu 3. stupně. 18. Podle přechodných ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., § 364 odst. 4, se nároky z nemoci z povolání, zjištěné před [den] [měsíc] [rok], řídí dosavadními právními předpisy. Vztah mezi účastníky tedy soud posuzoval podle zákona 65/1965 Sb., kon