Stručně: Paragraf 195 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, stanovuje pravidla pro výpočet a poskytování náhrady za ztrátu na výdělku zaměstnanci poté, co skončí jeho pracovní neschopnost nebo je mu přiznána invalidita či částečná invalidita v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
§ 195
(1) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity nebo částečné invalidity se poskytne zaměstnanci v takové výši, aby spolu s jeho výdělkem po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního nebo částečného invalidního důchodu poskytovaného z téhož důvodu se rovnala jeho průměrnému výdělku před vznikem škody. Přitom se nepřihlíží ke zvýšení invalidního důchodu pro bezmocnost, ke snížení tohoto důchodu podle právních předpisů o sociálním zabezpečení, ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím.
(2) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci i při pracovní neschopnosti z jiného důvodu, než je původní pracovní úraz nebo nemoc z povolání. Přitom se za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání považuje výdělek, z něhož se stanoví výše nemocenského.
(3) Zaměstnanci, který bez vážných důvodů odmítne nastoupit práci, která mu byla zajištěna, přísluší náhrada za ztrátu na výdělku podle předchozích odstavců pouze ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené zaměstnanci úrazem nebo nemocí z povolání a průměrným výdělkem, kterého mohl dosáhnout na práci, která mu byla zajištěna. Zaměstnavatel zaměstnanci neuhradí škodu do výše částky, kterou si bez vážných důvodů opomenul vydělat.
(4) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, ve kterém dovrší 65 let věku.
Paragraf 195 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, stanovuje pravidla pro výpočet a poskytování náhrady za ztrátu na výdělku zaměstnanci poté, co skončí jeho pracovní neschopnost nebo je mu přiznána invalidita či částečná invalidita v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
Co to znamená v praxi
Zaměstnanec má nárok na dorovnání svého příjmu tak, aby součet jeho aktuálního výdělku, případného invalidního důchodu (z téhož důvodu) a náhrady za ztrátu na výdělku dosáhl úrovně jeho průměrného výdělku před vznikem škody.
Při výpočtu náhrady se nezohledňuje zvýšení invalidního důchodu pro bezmocnost, jeho snížení podle předpisů o sociálním zabezpečení, ani výdělek, který zaměstnanec dosáhl zvýšeným pracovním úsilím.
Nárok na náhradu za ztrátu na výdělku trvá i v případě, že zaměstnanec následně onemocní z jiného důvodu, než byl původní pracovní úraz nebo nemoc z povolání.
Náhrada se poskytuje nejdéle do konce kalendářního měsíce, ve kterém zaměstnanec dosáhne 65 let věku.
Na co si dát pozor
Pokud zaměstnanec bez vážných důvodů odmítne práci, která mu byla zajištěna, náleží mu náhrada pouze ve výši rozdílu mezi jeho průměrným výdělkem před vznikem škody a průměrným výdělkem, kterého mohl dosáhnout na zajištěné práci.
Zaměstnavatel nemusí uhradit škodu do výše částky, kterou si zaměstnanec bez vážných důvodů opomenul vydělat.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.