§ 195 zákoník práce – Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení…
Zákoník práce · 65/1965 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 195 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, stanovuje pravidla pro výpočet a poskytování náhrady za ztrátu na výdělku zaměstnanci poté, co skončí jeho pracovní neschopnost nebo je mu přiznána invalidita či částečná invalidita v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. (§ 195 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnanec, zaměstnavatel
- Lhůta nebo doba (odst. 4): „…přísluší zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, ve kterém dovrší 65 let věku.“
- Judikatura: na § 195 odkazuje 34 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 65/1965 Sb.
(1) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity nebo částečné invalidity se poskytne zaměstnanci v takové výši, aby spolu s jeho výdělkem po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního nebo částečného invalidního důchodu poskytovaného z téhož důvodu se rovnala jeho průměrnému výdělku před vznikem škody. Přitom se nepřihlíží ke zvýšení invalidního důchodu pro bezmocnost, ke snížení tohoto důchodu podle právních předpisů o sociálním zabezpečení, ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím.
(2) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci i při pracovní neschopnosti z jiného důvodu, než je původní pracovní úraz nebo nemoc z povolání. Přitom se za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání považuje výdělek, z něhož se stanoví výše nemocenského.
(3) Zaměstnanci, který bez vážných důvodů odmítne nastoupit práci, která mu byla zajištěna, přísluší náhrada za ztrátu na výdělku podle předchozích odstavců pouze ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené zaměstnanci úrazem nebo nemocí z povolání a průměrným výdělkem, kterého mohl dosáhnout na práci, která mu byla zajištěna. Zaměstnavatel zaměstnanci neuhradí škodu do výše částky, kterou si bez vážných důvodů opomenul vydělat.
(4) Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, ve kterém dovrší 65 let věku.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zaměstnanec má nárok na dorovnání svého příjmu tak, aby součet jeho aktuálního výdělku, případného invalidního důchodu (z téhož důvodu) a náhrady za ztrátu na výdělku dosáhl úrovně jeho průměrného výdělku před vznikem škody.
- Při výpočtu náhrady se nezohledňuje zvýšení invalidního důchodu pro bezmocnost, jeho snížení podle předpisů o sociálním zabezpečení, ani výdělek, který zaměstnanec dosáhl zvýšeným pracovním úsilím.
- Nárok na náhradu za ztrátu na výdělku trvá i v případě, že zaměstnanec následně onemocní z jiného důvodu, než byl původní pracovní úraz nebo nemoc z povolání.
- Náhrada se poskytuje nejdéle do konce kalendářního měsíce, ve kterém zaměstnanec dosáhne 65 let věku.
Na co si dát pozor
- Pokud zaměstnanec bez vážných důvodů odmítne práci, která mu byla zajištěna, náleží mu náhrada pouze ve výši rozdílu mezi jeho průměrným výdělkem před vznikem škody a průměrným výdělkem, kterého mohl dosáhnout na zajištěné práci.
- Zaměstnavatel nemusí uhradit škodu do výše částky, kterou si zaměstnanec bez vážných důvodů opomenul vydělat.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 195
Jak soudy aplikují § 195
Kdyby žalovaná v rámci porovnání výhodnosti způsobů výpočtu náhrad ke dni 1. 6. 1994 tuto částku správně odečetla od částečného invalidního důchodu žalobkyně nejen při výpočtu náhrady „novým“ způsobem [podle § 195 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“), ve znění účinném od 1. 6. 1994], ale i při výpočtu náhrady „starým“ způsobem (podle § 195 zákoníku práce ve znění účinném do 31. 5. 1994), musela by dospět k závěru, že „starý“ způsob výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku je pro žalobkyni příznivější.
… Kč. Uplatněné nároky soud posoudil podle právních předpisů účinných ke dni 29. 4. 2002 a uzavřel, že je dána platební povinnost obou žalovaných, a to ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 1) dle § 788 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „obč. zák.), a mezi žalobkyní a žalovanou 2) podle § 195 odst. 4 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, (dále jen „zák. práce“).
… Dovolatelka v této souvislosti jen zpochybňuje skutková zjištění a skutkové závěry soudů, namítá-li, že „byla nucena ukončit“ pracovní poměr „z důvodu obavy o své zdraví“, neboť u ŠKODA, koncern, Plzeň, a. s. „neměla po skončení pracovní neschopnosti vyhovující zaměstnání“, a že se na ni vztahuje výjimka „podle ust. § 195 odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění 30. 5. 1994, na základě které omezení ve výši náhrady za ztrátu na výdělku neplatí, pokud byla škoda způsobena úmyslně nebo výhradně porušením právních a ostatních předpisů k …