5 C 225/2021-20 — Okresní soud v Domažlicích

Žalobkyně jako postupník pohledávky původního věřitele [právnická osoba], se domáhá po žalované zaplacení dluhu váznoucího na nespláceném úvěru, který byl žalované poskytnut [2019] na základě smlouvy [číslo] ve výši 20 000 Kč. Zároveň se žalovaná zavázala zaplatit poplatek ve výši 8 600 Kč, který zahrnoval kapitalizovaný smluvní úrok na dobu poskytnutého úvěru a další poplatky při splatnosti závazku zaplatit 28 600 Kč do [2019]. Žalovaná zaplatila věřiteli pouze 4 014,46 Kč, kdy tato částka byla alokována na jistinu, tedy pro částku 20 000 Kč a na jistině zůstal neuhrazený dluh ve výši 15 985,54 Kč a neuhrazený sjednaný poplatek 8 600 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [2021] a sestává z nesplacené jistiny ve výši 15 985,54 Kč, nesplaceného poplatku ve výši 8 600 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku odpovídající sazbě 36 % a kapitalizovanému úroku z prodlení, odpovídajícímu zákonné sazbě za dobu od [2019] do [2021], který nárokuje i ode dne následujícího po uzavření smlouvy o postoupení pohledávek. Posledním nárokem žalobkyně jsou náklady související s mimosoudním vymáháním pohledávky, tedy výzvami k zaplacení, telefonickým hovorem a osobní návštěvou. Celkem jde o částku 690 Kč. Nárok dokládá žalobkyně smlouvou o úvěru, smluvními podmínkami, smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postoupených pohledávek, oznámením postoupené pohledávky žalované včetně dokladu o odesílání, výzvami k zaplacení s dokladem o odesílání, výpisy úkonu mimosoudního vymáhání, předžalobní upomínkou s dokladem o doručování. Zároveň navrhuje postup dle § 115a o. s. ř. Podle tohoto ustanovení není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná měla možnost tento postup odmítnout v 7 denní lhůtě plynoucí od doručení výzvy do vlastních rukou na adresu [adresa žalované]. Stanovená 7 denní lhůta tak marně uplynula [2021], aniž žalovaná postup dle § 115a o. s. ř odmítla, nebo se k věci jakkoli vyjádřila. Soud proto vychází z písemností předložených žalobkyní, ze kterých je zřejmé, že žalobkyně vstoupila do práv věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [2021], když změna postavení věřitele byla žalované oznámena písemně a žalovaná opakovaně vyzývaná k zaplacení neuhrazeného úvěru, který ji byl poskytnut ve výši 20 000 Kč na základě smlouvy [číslo] uzavřené [2019] původním věřitelem, společností [právnická osoba]. Žalovaná se touto smlouvou zavázala k zaplacení poskytnuté finanční částky a poplatku 8 600 Kč při úrokové sazbě 36 % ročně, když závazek byl splatný [2019]. Do této doby zaplatila žalovaná pouze 4 014,46 Kč, které byly alokovány na jistinu, takže žalovaná spolu se závazkem zaplatit poplatek v době postoupení pohledávky dlužila 24 585,54 Kč. K zaplacení byla žalovaná opakovaně vyzývaná jak původním věřitele tak posléze i právním nástupcem s čímž vznikly náklady, které žalobkyně požaduje rovněž k úhradě. Žalovaná pak měla možnost postup § 115a o. s. ř. odmítnout, což neučinila a ani se k věci jinak nevyjádřila ani neprokázala, že by cokoliv ve prospěch vzneseného nároku zaplatila. Soud proto posuzuje smluvní ujednání s právním předchůdcem žalované dle § 2395 obč. zák., podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Vzhledem ke sjednané úrokové sazbě 36 % ročně, která se promítla ve sjednaném poplatku 8 600 Kč částkou 2 081,19 Kč, kdy lze mít za to, že zbývající část sjednaného poplatku ve výši 8 600 Kč, tedy ve výši 43 % poskytnutých finančních prostředků včetně sjednaného úroku na smluvené období je v souladu s ustanovením § 1724 a § 1725 obč. zák., kdy strany projevily uzavřenou smlouvou vůli se zřejmým obsahem, čemuž odpovídá povinnost žalované vrátit finanční prostředky poskytnuté z úvěru spolu s úroky, dle § 2395 obč. zák. Pokud jde o další poplatky nejeví se povinnost k jejich úhradě nepřiměřená, žalovanou jako spotřebitelku poškozující a stavící do nepřiměřeného postavení. Žalovaná v době uzavírané smlouvy si byla vědoma svého závazku, avšak neplnila ho řádně a včas, takže nereagovala ani na výzvy, upomínky, telefonické hovory či osobní návštěvy a tím žalobkyni vznikly další náklady ve smyslu § 513 obč. zák. Stejně tak lze přiznat kapitalizovaný úrok z prodlení a nadále běžící ode dne následujícího po uzavřené smlouvě o postoupení pohledávek, neboť je zcela evidentní, že žalovaná svůj závazek nesplnila řádně a včas a podle § 1970 obč. zák. má věřitel právo na úroky z prodlení, když výši určují prováděcí předpisy. Proto soud žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. má úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení, a to za vynaložený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a náklady právního zastoupení advokátem. Ty spočívají ve třech úkonech po 300 Kč, třech paušálech po 100 Kč dle § 14b advokátního tarifu a 21 % DPH na základě osvědčení advokáta o plátci daně a § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.