5 C 226/2021-21 — Okresní soud v Domažlicích

Žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu v Domažlicích, v jehož obvodu má žalovaný evidované trvalé bydliště v centrální evidenci obyvatel, domáhá zaplacení dlužného jízdného za cestu prostředky MHD dne [datum], kdy žalovaný použil dopravní prostředek – autobus linku 183 provozovanou dopravním podnikem hlavního města Prahy. Žalovaný se neprokázal platným jízdním dokladem. Jízdné nezaplatil a žalobkyně tak nárokuje přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Dále žalovaný cestoval dopravním prostředkem MHD dne [datum], tramvajovou linkou 8 rovněž bez platného jízdního dokladu a na výzvu kontrolora k úhradě jízdného a přirážky nereagoval, jízdné 24 Kč a přirážku k jízdnému 1 500 Kč nezaplatil žalobkyně tak nárokuje jízdné a přirážku k jízdnému a dále úroky z prodlení, když nárok dokládá zápisem o provedené přepravní kontrole přepravními podmínkami, tarifem a výzvou k plnění zasílané žalovanému. Zároveň žalobkyně navrhuje postup dle § 115a o. s. ř. Podle tohoto ustanovení není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný měl možnost tento postup odmítnout v 7 denní lhůtě od doručení výzvy, která mu byla doručována fikcí na adresu evidovaného trvalého bydliště [obec], [ulice a číslo], účinně [datum]. Stanovená 7 denní lhůta tak marně uplynula [datum], aniž žalovaný postup dle § 115a o. s. ř. odmítl, nebo se k věci jakkoliv vyjádřil. Soud proto vychází z písemností předložených žalobkyní, ze kterých je zřejmé, že žalovaný využil prostředek MHD na základě smlouvy o přepravě osob uzavřené konkludentně při povinnosti dodržovat smluvní přepravní podmínky na základě zákona č. 111/94 Sb. v souvislosti s použitím autobusové linky [číslo] dne [datum] a zákona č. 266/1994 Sb. při použití tramvajové přepravy osob dne [datum] Podle ustanovení § 2550 obč. zák. se smlouvou o přepravě osob dopravce zavazuje dopravit cestujícího do místa určení řádně a včas a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Výši jízdného upravují přepravní tarify, když žalovaný neprokázal, že by jízdné uhradil a na výzvu k zaplacení rovněž nereagoval, takže soud mu ukládá tuto povinnost ve výroku rozsudku dle citovaného ustanovení s povinností platit přirážku, kterou soud podřazuje pod smluvní pokutu ve smyslu § 2048 obč. zák. Podle tohoto ustanovení platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením tvrzené povinnosti vznikla škoda. Realizací přepravy akceptoval žalovaný smluvní podmínky a přepravní tarify žalobkyně včetně přirážky ve výši 1 500 Kč pro případ, kdy není schopen se prokázat platným jízdním dokladem. Soud mu proto ukládá povinnost ve výroku rozsudku spolu s povinností platit úroky z prodlení ve smyslu § 1968 a § 1970 obč. zák. ve výši stanovené prováděcími předpisy. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř má úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení, a to za vynaložený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení advokátem. Ty spočívají ve třech úkonech po 200 Kč a třech režijních paušálech po 100 Kč dle § 14b advokátního tarifu a 21 % DPH na základě osvědčení advokáta o plátci daně a § 137 odst. 3 o. s. ř., když náhrada nákladů řízení je splatná k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.