6 C 215/2021-26 — Okresní soud v Domažlicích

Žalobce žádal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit mu žalovanou částku 7 549,08 Kč s úrokem z prodlení. V žalobě uvedl, že jeho právní předchůdce [právnická osoba] x [právnická osoba], uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, když na základě této smlouvy čerpala žalovaná částku 7 549,08 Kč. Tato částka byla splatná dne [datum]. Žalobce doložil poslední splatnou fakturu, když z této faktury má soud za to, že za dobu trvání smlouvy uhradila žalovaná pouze 1 000 Kč. Dále doložil standartní informace o spotřebitelském úvěru a smlouvu o revolvingovém úvěru, kde podle této smlouvy činí úrok 11,75 % měsíčně. Úvěrový limit byl sjednán na částku 80 000 Kč. Žalobce uvedl v přehledu částku 5 000 Kč, který je přílohou žaloby, že čerpána byla právě částka 5 000 Kč. Pohledávka za žalovanou byla původním věřitelem, poskytovatelem úvěru, postoupena na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], kterou žalobce doložil. Ve věci byl vydán platební rozkaz, ten se nepodařilo doručit, soud ho proto zrušil a vyzval žalovanou, nechť se vyjádří, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání. Zároveň byla žalovaná upozorněna, že pokud tak v 7mi denní lhůtě neučiní, bude to soud pokládat za souhlas. Protože žalobce dal souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání přímo v žalobě a žalovaná na výzvu soudu nereagovala, soud postupoval podle § 115 a) o. s. ř. a ve věci rozhodl na základě listinných dokladů poskytnutých žalobcem. Soud žalobě vyhověl pouze částečně, neboť smlouvu uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou soud pokládá za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 a § 588 obč. zák. Smlouva byla uzavřena podle § 2395 a násl. a § 1810 a násl. obč. zák. Dále podle zákona č. 257/2016 Sb. Důvodem pro absolutní neplatnost je výše sjednaných úroků, která činí 141 % ročně z půjčené částky. Smlouva, kterou uzavřel právní předchůdce žalobce se žalovanou je smlouvou spotřebitelskou, která je neplatná pro nepřiměřenost podmínek podle § 1813 a již výše cit. ustanovení § 580 a § 588 obč. zák. Vztah mezi účastníky soud posoudil podle § 2991 obč. zák., tedy podle ustanovení o bezdůvodném obohacení. Žalované byla poskytnuta částka 5 000 Kč, z této částky uhradila pouze 1 000 Kč, soud jí proto uložil zaplatit rozdíl mezi oběma částkami, tedy 4 000 Kč a žalobě vyhověl i pokud jde o úrok z prodlení z této částky od doby, kdy se žalovaná do prodlení dostala. Zde soud postupoval podle § 1968 a násl. obč. zák. a vl. nař. 351/2013 Sb. Ve zbytku pak soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, soud postupoval podle § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy podle poměru úspěchu s neúspěchu ve věci, když žalobce byl úspěšný z 53 %, neúspěšný ze 47 %, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 6 % z částky 1 489 Kč, tj. za zaplacený soudní poplatek 400 Kč, za 3 úkony po 200 Kč a 3 x 100 Kč paušál, 21 % DPH z částky 900 Kč, tj. 189 Kč, celkem by tedy náhrada nákladů řízení činila 1 489 Kč, 6 % z této částky činí 89 Kč.