7 C 177/2021-28 — Okresní soud v Domažlicích

Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne 28. 6. 2021, se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 9 890 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení a úroku z požadovaných částek, a v neposlední řadě se dožadoval přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému. Žalobce se svého nároku po žalovaném dožaduje z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, která byla mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], dále jen právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena dne [datum]. Nedílnou součástí této smlouvy měly být i smluvní podmínky. Na základě této smlouvy se dostala do dispozice žalovaného částka ve výši 12 000 Kč, a tento se jí zavázal navrátit zpět v týdenních splátkách včetně poplatků. Aktivní legitimace žalobce v dané právní věci má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem dne [datum]. Nedílnou součástí převodu byla i pohledávka, kterou měl právní předchůdce žalobce za žalovaným, která je specifikovaná v příloze [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek na str. [číslo]. Právní předchůdce žalobce řádně vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávky a vyzval ho k dobrovolné úhradě. Žalovaný však na tuto výzvu reagoval ne zcela, v důsledku tohoto se dostal do prodlení se splněním svých povinností vůči svému věřiteli. Soud má za prokázané, že ze strany žalovaného byla realizována úhrada na závazek výše specifikovaný ve výši 11 960 Kč. Soud v daném konkrétním případě posoudil obsah předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným ze dne [datum]. V daném případě je zřejmé, že vztah je založený mezi podnikatelem objektem obchodujícím s pohledávkami a podnikajícím v tomto oboru a žalovaným v pozici spotřebitele. Práva a povinnosti stran tak musí být srozumitelně a určitě vymezena, nesmí vzbuzovat pochybnosti, nesmí odporovat dobrým mravům, obsahovat nepřiměřená ujednání. V daném konkrétním případě soud vyhodnotil, že ujednání upravující hotovostní inkaso splátek, administrativní poplatek jsou ujednáními, která jsou nepřiměřená, uměle navyšují pohledávky věřitele a nepřiměřené zatěžují povinnostmi žalovaný subjekt v pozici spotřebitele, dochází tak k nepřiměřené nerovnováze povinností v neprospěch spotřebitele. K těmto ujednáním soud tak nepřihlédl s poukazem na § 1813, 1815 z. č. 89/2012 Sb. Soud proto přistoupil k zamítnutí této části nároku žalobce. Za předpokladu, pokud žalovaný plnil na administrativní poplatek nebo na hotovostní inkaso splátek, soud posoudil toto plněna za plnění na jistinu. Soud proto i v této části plnění včetně zákonného úroku z prodlení přistoupil k zamítnutí návrhu. Žalobce v daném konkrétním případě po formální stránce přezkoumal úvěruschopnost žalovaného subjektu, kromě jiného zjistil, že se jedná o osobu, jejíž příjem představuje důchod. Práva a povinnosti stran z předmětné smlouvy jsou nepřehledně vymezena, zejména pokud se jedná o další úrok, který žalobce v daném konkrétním případě požaduje v bodě 1.4 smlouvy, kdy toto ujednání splývá, působí nedůležitě ve vztahu k bodu 1. 8., kde je zřejmé, že výše úroku představuje částku ve výši 2 400 Kč. Žalovaný mohl být v dobré víře, že jediným úrokem, který je po něm možné spravedlivě požadovat je ten ve výši 2400 Kč, kdy tato částka odpovídá i výši půjčené částky a doby splatnosti pohledávky. Soud považuje předmětné ujednání v bodě 1.4 smlouvy upravující úrok za ujednání, které odporuje dobrým mravům, proto je soud vyhodnotil za absolutně neplatné s poukazem na § 580, 588 z. č. 89/2012 Sb. Soud má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru a povinností žalovaného je, aby navrátil zpět částku, která se dostala do jeho dispozice. (§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.). V tomto ohledu se jedná o částku ve výši 2 690 Kč, včetně zákonného úroku z prodlení z této částky postupem podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř. Poměr úspěchu převažuje na straně žalovaného subjektu. Vzhledem k tomu, že žalovanému v souvislosti s tímto řízením nevznikly žádné účelně vynaložené náklady, soud rozhodl tak jak je uvedeno ve výroku předmětného rozsudku.