7 C 210/2021-25 — Okresní soud v Domažlicích

Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne [datum], se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 13 280 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z požadované částky, a v neposlední řadě se dožadoval přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalované. Žalobce se svého nároku po žalované dožaduje z titulu smlouvy o půjčce, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], dále jen právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne [datum]. Nedílnou součástí měly být i smluvní podmínky. Předmětné podmínky však nejsou opatřeny podpisem a žalobce netvrdil, natož aby prokázal, jakým způsobem s jejích obsahem obeznámil žalovanou. Na základě předmětné smlouvy se dostala do dispozice žalované částka ve výši 10 000 Kč, a tuto se zavázala navrátit zpět v týdenních splátkách za smluvně ujednaných podmínek. Žalovaná si své povinnosti však řádně neplnila. Aktivní legitimace žalobce v dané právní věci má oporu v smlouvě o postoupení pohledávek, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem dne [datum]. Nedílnou součástí převodu byla i pohledávka, kterou mě právní předchůdce žalobce za žalovanou, která je v příloze č. 1 na str. č. 75 seznamu postoupených pohledávek. Právní předchůdce žalobce řádně vyrozuměl žalovanou o postoupení pohledávky a vyzval jí k dobrovolné úhradě. Žalovaná ke dni postoupení pohledávky uhradila na svůj závazek částku ve výši 3 360 Kč. Soud má za prokázaná následující skutková zjištění. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla v režimu ustanovení § 657 z. č. 40/1964 Sb. uzavřena smlouva o půjčce. Na základě této smlouvy se prokazatelně dostala do dispozice žalované částka ve výši 10 000 Kč, a tuto se zavázala navrátit zpět včetně poplatku ve výši 6 640 Kč v 52 týdenních splátkách po 320 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Z obsahu předmětné smlouvy je zřejmé, že tato byla uzavřen mezi právním předchůdcem žalobce podnikatelem a žalovanou v pozici spotřebitele. Práva a povinnosti stran tak musí být nezbytně nutně náležitě vymezena, srozumitelně a určitě. Soud považuje ujednání upravující poplatek ve výši 6 640 Kč za ujednání, které je neurčitě vymezené, je nepoctivé, s ohledem na svojí výši odporuje i dobrým mravům. Z předmětného ujednání není zřejmé, o jaký poplatek se jedná, jaká služby je případně pod něj podřazena, z jakého důvodu přesahuje polovinu půjčené částky, co pod něj je možné podřadit. V daném případě soud s poukazem na § 3, § 37, § 39 z. č. 40/1964 Sb. soud považuje předmětné ujednání za absolutně neplatné. Za předpokladu pokud žalované plnila na tuto položku, soud považuje předmětné plnění za plnění na jistinu a to v daném konkrétním případě co do výše 1 340,77 Kč. Soud tak v této části 5 299,23 Kč, co do části jistiny 1 340,77 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z této částky přistoupil k zamítnutí žaloby. Ve zbývající části soud má za prokázané, že povinností žalované je, aby navrátila zpět částku, která je fakticky dostala do její dispozice za smluvně ujednaných podmínek, které soud vyhodnotil ve zbývající části za přiměřené. Vzhledem k tomu, že žalovaná se dostala se splněním svých povinností vůči žalobci do prodlení, nárokuje žalobce zcela po právu ve vztahu k této části přiznané soudem zákonný úrok z prodlení s poukazem na § 517 odst. 2 z. č. 40/1964 Sb. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř. Poměr úspěchu účastníků řízení je shodný. Za daných okolností tak žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.