7 C 226/2021-23 — Okresní soud v Domažlicích

Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne [datum], se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 12 607 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z jím požadované částky, a v neposlední řadě se dožadoval přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalované. Žalobce se svého nároku po žalované dožaduje z titulu smlouvy o úvěru, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] dále jen právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne [datum]. Na základě této smlouvy byla dána do dispozice žalované částka ve výši 10 000 Kč a tato se jí zavázala navrátit nejpozději do [datum] za smluvně ujednaných podmínek zpět právnímu předchůdci žalobce. Žalobce se k ústnímu jednání omluvil a žalovaná, přestože byla o termínu jednání řádně a včas vyrozuměna, k jednání se bez omluvy neodstavila. Aktivní legitimace žalobce v dané právní věci má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem dne [datum]. Nedílnou součástí převodu byla i pohledávka, kterou měl právní předchůdce žalobce za žalovanou. Tyto skutečnosti vyplývají ze samotné smlouvy o postoupení pohledávky a její přílohy. Právní předchůdce žalobce vyrozuměl žalovanou o postoupení pohledávky a vyzval jí k dobrovolné úhradě. Tato skutečnost má oporu v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a v podacím lístku ze stejného data. Soud má za prokázaná následující skutková zjištění. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena rámcová smlouva. Předmětná smlouva není opatřena podpisem klienta, tzn. žalované, není ani patrné, k jakému datu byla předmětná smlouva uzavřena. Na tyto smlouvy navazovala rozhodčí smlouva s rozhodčí doložkou ze dne [datum] a všeobecné obchodní podmínky. Soud považuje předmětná ujednání, tak jak byla specifikována za ujednání, která jsou nepřehledná a neurčitá, obsahují ujednání, která zcela odporují dobrým mravům, zejména pokud se jedná o specifikaci nároku, kterého se právní předchůdce žalobce po žalovaném dožadoval v podobě poplatků za zápůjčku ve výši 2 607 Kč. Z předmětného ujednání není zřejmé, z jakého důvodu je tento poplatek v této výši, která přesahuje 1/5 půjčené částky, není zřejmé z jakého důvodu je výše RPSN sazby 8 466,53%. Soud má za to, že předmětná smlouva rámcová není ani podepsaná žalovaným subjektem a není zřejmé, jakým způsobem s obsahem této smlouvy byla seznámena strana žalované. V daném konkrétním případě je uzavřena rozhodčí smlouva z [datum], kde je žalovaná specifikovaná jako spotřebitel s datem narození, rodným číslem, adresou trvalého pobytu, na druhé straně je rámcová smlouva, se vztahuje k podnikající fyzické osobě, kde nepochybně není ale žalovaná specifikovaná identifikačním číslem, ale stejně tak jako v rozhodčí smlouvě rodným číslem a adresou trvalého pobytu. Smluvní ujednání, která jsou mezi podnikatelem a spotřebitelem musí být srozumitelná, určitá, nesmí odporovat dobrým mravům, nesmí obsahovat ujednání, která jsou nepřiměřená, které zakládají nepřiměřené povinnosti v neprospěch subjektu žalovaného spotřebitele. I kdyby a v daném případě soud nemá tuto skutečnost za prokázanou, byla žalovaná subjektem podnikatel, je nezbytně nutné, aby smluvní vztah práva a povinností v něm vymezena byla poctivá, odpovídala poctivému obchodnímu styku a dobrým mravům. Ani v tomto případě ani v tomto ohledu soud toto neshledal. Soud s ohledem na způsob vymezení práv, která jsou nepřiměřená a odporující dobrým mravům, vyhodnotil předmětnou smlouvu za absolutně neplatnou s poukazem na ustanovení § 1813 z. č. 89/2012 Sb. ve spojení s ustanovením § 580,588 z. č. 89/2012 Sb. Je však povinností žalované, aby navrátila zpět tu částku, která se fakticky do její dispozice dostala, a to [datum] ve výši 10 000 Kč bez právního důvodu tak jak má na mysli ustanovení § 2991 z. č. 89/2012 Sb. Vzhledem k tomu, že se v této části dostala do prodlení se splněním svých povinností, nárokuje žalobce zcela po právu i po žalované zákonný úrok z prodlení z této částky postupem podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb. Ve zbývající části soud návrh žalobce zamítl s ohledem na výše uvedené, a to včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř. Soud v dané právní věci rozhodoval podle poměru úspěchu účastníků řízení ve věci. Poměr úspěchu převažuje na straně žalobce 10 000 Kč (79,30%): 2 607 Kč (20,70%) rozdíl 58,60%. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměna za 3 úkony právní služby 3 x 300 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. 177/1996 Sb., 3 režijní paušály – 3 x 100 Kč podle § 14b odst. 5 vyhl. 177/1996 Sb., 21% DPH ze součtu odměny a režijních paušálů – 2 452 Kč Celkem tak byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částka 1 437 Kč, kterou je žalovaná povinna uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta [údaje o zástupci].