ECLI: ECLI:CZ:OSDO:2022:19.C.246.2021.1 Datum: 2022-02-10 Předmět: O zaplacení 11 983,22 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1746 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 122 z. č. 257/2016 Sb.", "§ z. č. 351/2013 Sb.", "§ 2662 z. č. 89/2012 Sb."] ["peněžité plnění""smlouva o účtu""smlouva o úvěru"]
O co šlo: O zaplacení 11 983,22 Kč s příslušenstvím (["§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1746 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 122 z. č. 257/2016 Sb.", "§ z. č. 351/2013 Sb.", "§ 2662 z. č. 89/2012 )
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené v prvním výroku tohoto rozsudku, tedy včetně smluvních i zákonných úroků z prodlení, to vše z titulu smlouvy uzavřené mezi účastníky řízení.
2. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyslovila souhlas s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání.
3. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne 4. 1. 2022 č. j. 19 C 246/2021-25 byl žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě (ani později) nevyjádřil, byly tak splněny zákonné podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání podle ustanovení § 115a ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”).
4. Soud na základě žalobkyní předložených listinných důkazů (a v kontextu procesní pasivity žalovaného, jenž v řízení neuplatnil žádnou procesní obranu) dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
5. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] Smlouvu o kontokorentním úvěru, v jejímž rámci žalovanému v rozhodné době vznikl dluh – na jistině – ve výši 13 249,70 Kč. V této smlouvě se žalovaný v ujednání 1.2 zavázal hradit úroky z kontokorentního úvěru ve výši 18,90 % ročně a v ujednání 3.1 se zavázal uhradit kontokorentní úvěr nejpozději do jednoho roku od opětovného čerpání. Posledně uvedenou povinnost přitom žalovaný nesplnil, v souladu s ujednáním 3.2 smlouvy proto žalobkyně využila svého práva od smlouvy odstoupit a zesplatnit dlužnou částku z kontokorentu ke dni [datum], o čemž byl žalovaný dne [datum] informován dopisem. Ke dni zesplatnění úvěru přitom činila pohledávka žalobkyně – jde-li o samotnou jistinu – částku 11 983,22 Kč.
6. Uvedená skutková zjištění přitom vyplývají z žalobkyní předložených listinných důkazů, jmenovitě z předmětné smlouvy ze dne [datum], části výpisu z účtu a výzev k úhradě dlužné částky (srov. č. l. 18, 19, 23).
7. Po právní stránce hodnotil podepsaný soud předmětnou smlouvu jako inominátní smlouvu (viz ustanovení § 1746 odst. 2 občanského zákoníku), jejíž jednotlivá ujednání je třeba podřadit (srov. Bejček, Šilhán a kol.: Obchodní smlouvy. Závazky v podnikání, 1. vydání, Praha: C. H. Beck 2015, s. 457) jak pod smlouvu o účtu (viz ustanovení § 2662 a násl. občanského zákoníku), tak pod smlouvu o úvěru (viz ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku). Současně je namístě zdůraznit, že soud – zvláště v kontextu procesní pasivity žalovaného – neshledal prostor pro úsudek, že předmětná smlouva či některé její ujednání odporuje kogentnímu ustanovení zákona, dobrým mravům či veřejnému pořádku.
8. Z uvedených důvodů soud prvním výrokem tohoto rozsudku žalobě v plném rozsahu vyhověl, když uložil žalovanému povinnost zaplatit nejen dlužnou jistinu, ale rovněž kapitalizovaný i nekapitalizovaný smluvní úrok i zákonný úrok z prodlení, a to v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené v nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, ve znění pozdějších předpisů.
9. Úrok ujednaný účastníky řízení ve výši 18,90 % ročně byl přitom v souladu s ustanovením § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, od [datum] snížen na úroveň úroku ve výši 8,25 % ročně, tedy ve srovnatelné výši jako je zákonný úrok z prodlení.
10. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. V daném případě byla žalobkyně ve věci plně úspěšná, a proto jí náleží právo na náhradu všech nákladů řízení, které k uplatnění svého práva – účelně – vynaložila. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna za tři úkony právní služby podle ustanovení
§ 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tedy odměna v celkové výši 900 Kč, tři režijní paušály v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a konečně náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ze součtu odměny a režijních paušálů. Celkem tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.