19 C 33/2022-16 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se svého nároku po žalovaném dožaduje z titulu pojistné smlouvy, která byla uzavřena mezi účastníky řízení dne [datum] s počátkem pojištění ke dni [datum]; ve smlouvě bylo ujednáno pojistné ve výši 1 374 Kč, resp. 1 814 Kč měsíčně. Žalovaný podle tvrzení žalobkyně neuhradil pojistné za období od [datum] do [datum]. 2. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyslovila souhlas s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání. 3. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne 5. 4. 2022 č. j. 19 C 33/2022-14 byl žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě (ani později) nevyjádřil, byly tak splněny zákonné podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání podle ustanovení § 115a ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 4. Za dané procesní situace musel soud o nároku rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů (a v kontextu procesní pasivity žalovaného, jež v řízení neuplatnil žádnou procesní obranu) dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo životní pojištění„ Můj život 2“. Povinností žalovaného bylo plnit řádně pojistné, žalovaný však pojistné řádně neuhradil, a tato skutečnost byla důvodem zániku pojištění ke dni [datum]. Za uvedené období tak vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni pojistné v celkové výši 8 670 Kč, a rovněž ujednanou náhradu za upomínání ve výši 200 Kč. 6. Právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným je třeba hodnotit jako právní vztah založený pojistnou smlouvu, jenž se řídí ustanoveními § 2758 a násl. občanského zákoníku. Žalobkyně byla (resp. měla být) v pozici pojistitele připravena v případě nahodilé události poskytnout pojistné plnění a povinností žalovaného bylo hradit ujednané pojistné. Žalovaný si tyto povinnosti řádně a včas v rozhodném obdobní nesplnil, a tato skutečnost byla důvodem pro zánik pojistného, přičemž tím ovšem žalovanému nezanikla povinnost zaplatit žalobkyni příslušnou část pojistného. 7. Jelikož se žalovaný dostal se splněním svých povinností vůči žalobkyni do prodlení, přísluší žalobkyni zákonný úrok z prodlení z jí požadované částky podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 8. Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, naopak žalovaný žádnou procesní obranu nepředložil. Prvním výrokem proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku 8 870 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení. 9. Pro pořádek, a žalovanému případně na vysvětlenou soud uvádí, že v důsledku procesní pasivity žalovaného nebyl v řízení prostor pro úvahu, zda zde není okolnost, jež by mohla zpochybňovat existenci jeho vůle předmětnou pojistnou smlouvu vskutku uzavřít, a nezbylo než dovodit, že žalovaný jako osoba průměrného rozumu ve smyslu § 4 odst. 1 občanského zákoníku měl skutečně zájem danou pojistnou smlouvu, na jejímž základě se pojištěný zavazuje k periodické platbě – poměrně vysokého – měsíčního pojistného, uzavřít. Soud proto musel za dané procesní situace uzavřít, že žalovaný měl vůli„ mít“ životní pojištění a že se tedy platně zavázal ujednané pojistné řádně, včas a pravidelně platit. 10. Soud proto žalobě – i v důsledku absence jakékoliv procesní obrany žalovaného – v plném rozsahu vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za tři úkony právní služby v celkové výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tři režijní paušály v celkové výši 300 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a náhrada za daň z přidané hodnoty ze součtu odměny a režijních paušálů ve výši 21 % Celkem tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám první zástupkyně žalobkyně.