3 C 177/2021-42 — Okresní soud v Domažlicích

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 2. Návrhem, který byl soudu doručen dne [datum], se žalobkyně domáhala zaplacení peněžité částky ve výši 1 718 Kč, představující dlužné pojistné společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % od [datum] do zaplacení a dále náhrady účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyně uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu, která se řídí úpravou podle zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a občanským zákoníkem. Touto pojistnou smlouvou s počátkem pojištění ke dni [datum] bylo pojištěno vozidlo tovární značky Peugeot, [registrační značka]. První pojistné bylo sjednáno ve výši 6 160 Kč ročně a pojistné bylo splatné první den příslušného pojistného období. Žalovaný neuhradil pojistné za období od [datum] do [datum]. 3. Soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Soud žalovaného vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Usnesení společně s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalovanému doručeno dne [datum]. V souvislosti s tím byl zároveň poučen o tom, že za předpokladu pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve lhůtě stanovené soudem nevyjádřil, z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání postupem podle § 115a o. s. ř. a soud zcela vyšel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní. 4. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi účastníky řízení byla dne [datum] sjednána pojistná smlouva. Jejím předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a havarijní pojištění vozidla. Předmětem pojištění byl osobní automobil Peugeot, [registrační značka]. První pojistné bylo stanovené na částku 6 160 Kč a bylo splatné první den příslušného pojistného období. Žalobkyně vyzývala žalovaného k dobrovolné úhradě, stanovila mu lhůtu k dobrovolné úhradě, žalovaný však na tyto výzvy nijak nereagoval. Dlužné období, za které žalobkyně žádá pojistné v poměrné výši 1 718 Kč je od [datum] do [datum], kdy zanikla pojistná smlouva. 5. Soud dospěl k následujícímu právnímu závěru, mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva podle § 2758 a násl. občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení se pojistnou smlouvou pojistitel (žalobkyně) zavazuje vůči pojistníkovi (žalovanému) poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 6. Z citovaného ustanovení je zřejmé, že povinností žalovaného bylo hradit ujednané pojistné. Žalovaný tyto povinnosti řádně a včas nesplnil a žalobkyně má nárok na poměrnou část pojistného za dobu trvání pojistné smlouvy. 7. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal se splněním svých povinností vůči žalobkyni do prodlení, nárokuje žalobkyni po žalovaném zcela po právu zákonný úrok z prodlení z částky 1 718 Kč podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 718 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 9. Soud pro úplnost uvádí, že usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], byl u žalovaného zjištěn úpadek. Insolvenční zákon však nezakazuje vést řízení a vydat rozhodnutí ve věci pohledávky, která věřiteli vznikla až poté, co bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka, a uplynula lhůta k podávání přihlášek a žádným způsobem nesouvisí s insolvenčním řízením. Nově vzniklé pohledávky věřitelů, které nemohly být uplatněny v insolvenčním řízení přihláškou, jelikož v té době neexistovaly, je možné uplatnit u soudu žalobou a o této žalobě je možné rozhodnout a přiznat věřiteli právo či pohledávku. Neuplatní se zde účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení uvedené v § 109 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona ani účinky zákazu zahájení nových řízení podle § 140c insolvenčního zákona. Z obsahu žaloby vyplývá, že pohledávka žalobkyně vznikla až na základě splatnosti ([datum]) pravidelného pojistného a tato pohledávka nemohla být přihlášena do insolvenčního řízení ani ve lhůtě dvou měsíců ode dne zjištění úpadku, neboť úpadek byl zjištěn dne [datum]. Z těchto důvodů soud mohl žalobu projednat a rozhodnout o ní.