5 C 236/2021-23 — Okresní soud v Domažlicích

Žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu v Domažlicích, v jehož obvodu má žalovaný evidované bydliště, domáhá po žalovaném zaplacení dluhu váznoucího na nespláceném úvěru poskytnutém žalovanému na základě smlouvy o úvěru ze dne [2020] ve výši 3 000 Kč. Poukázání částky na účet, ze kterého byla žalovaným zaslána ověřovací platba 1 Kč, žalobkyně prokázala. Žalobkyně pak doložila k žalobě úvěrovou smlouvu ze dne [2020] včetně předsmluvních informací, výzvu před zesplatněním, výzvu k zaplacení celého úvěru, předžalobní upomínku, splátkový kalendář a sazebník poplatků. Ve smlouvě ze dne [2020] se žalovaný zavázal zaplatit částku 3 000 Kč ve 24 splátkách s roční úrokovou sazbou 49,1 %. Dále se žalovaný zavázal zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 99 Kč, poplatek za doplňkovou službu expres výplata 199 Kč, poplatek za doplňkovou službu [služba] 99 Kč, za službu SMS servis 49 Kč měsíčně. Na dlužnou částku ani na poplatky žalovaný nic nezaplatil ani po výzvách, které mu byly zasílané. Žalobkyně v žalobě navrhla postup dle § 115 a) o. s. ř. Podle tohoto ustanovení není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě listinných důkazů účastníky předložených, a jestliže se účastníci práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný měl možnost tento postup odmítnout v 7 denní lhůtě plynoucí od doručení výzvy, která mu byla zasílána na adresu trvalého pobytu [obec], [ulice a číslo] s účinky doručení [2021]. Stanovená 7 denní lhůta tak marně uplynula [2021] aniž žalovaný postup dle § 115 a) o. s. ř. odmítl, nebo se k věci jakkoliv vyjádřil. Soud proto vychází z písemností předložených žalobkyní, zejména ze smlouvy ze dne [2021], kterou soud posuzuje jako smlouvu neplatnou ve smyslu § 580 obč. zák. Podle § 588 obč. zák. soud přihlédne k neplatnosti právního jednání i bez návrhu. Soud posuzuje uzavřenou smlouvu jako neplatnou pro rozpor s dobrými mravy, kdy rozpor shledává nejen ve výši sjednaného úroku, který více než dvojnásobně překračuje výši úroku z úvěru poskytovaných peněžními ústavy v sídle dlužníka v době uzavření smlouvy jak je soudu známo z jeho činnosti, ale smlouva obsahuje i poplatky, které nemají oporu v zákoně, jako je poplatek za poskytnutí úvěru a expres výplatu. Navíc je splácení velmi nízké částky 3 000 Kč sjednáno na nepřiměřeně dlouhou dobu. Soud proto ujednání ve smlouvě pokládá za ujednání, která jsou v rozporu s požadavkem přiměřenosti a zakládají významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch žalovaného jako spotřebitele podle § 1813 obč. zák. Z těchto důvodů soud posoudil vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení. podle § 2991 obč. zák. Podle tohoto ustanovení platí, že kdo se na úrok jiného bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Žalobkyně poskytla žalovanému 3 000 Kč, když žalovaný ničím neprokázal, že by tuto částku žalobkyni vrátil, a proto mu ukládá soud povinnost k úhradě ve výroku tohoto rozsudku spolu s úroky z prodlení dle § 1970 obč. zák. ve výši stanovené vl. nař. 351/2013 Sb. zbytku soud žalobu zamítá. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. rozhodl soud o náhradě nákladů řízení, když žalobkyně měla ve věci úspěch v rozsahu 53 % a v rozsahu 47 % neuspěla. Žalobkyni tedy náleží rozdíl v poměru úspěchu a neúspěchu 6 %, a to z částky 1 489 Kč vynaložené na soudním poplatku ve výši 400 Kč, dále na odměně za právní zastoupení advokátem. To spočívá ve třech úkonech po 200 Kč, 3 paušálech po 100 Kč dle § 14 b) advokátního tarifu a 21 % DPH na základě osvědčení advokáta o plátci daně a § 137 odst. 3 o. s. ř. Z celkových nákladů žalobkyně 6 % představuje přisouzenou částku 89 Kč.