5 C 292/2021-25 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu v Domažlicích, v jehož obvodu má žalovaná evidované trvalé bydliště, domáhá zaplacení pohledávky vyplývající ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] pod [číslo] podle níž byly žalované poskytnuté finanční prostředky s možností čerpání do limitu 50 000 Kč při vyčerpání částky 5 000 Kč. Podle této smlouvy se žalovaná zavázala úvěr splácet s povinností zaplatit poplatek za čerpání úvěru ve výši 1 000 Kč odpovídající 20 % čerpané jistiny, při povinnosti vracet finanční prostředky v minimální výši 1/5 dlužné částky, nejméně však ve výši 300 Kč se sjednáním sankcí při nedodržení povinnosti vracet finanční prostředky řádně a včas. Pro ten případ byly sjednány úroky ve výši 15 % ročně, jinak byl úrok úročen sazbou 20 % měsíčně. Kromě toho sjednali účastníci i smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každý započatý měsíc prodlení. Žalobkyně nárokuje smluvní pokutu za 3 měsíce. Pro nedodržení povinnosti žalované byl úvěr zesplatněn a žalovaná je v prodlení s úhradou vyčerpané částky 5 000 Kč od [datum]. Vzhledem k tomu, že se podle smluvních podmínek úrok připisoval k jistině, vyčíslila žalobkyně nárok na částku 9 212 Kč spolu se smluvní pokutou ve výši 363 Kč. Nárok dokládá smlouvou o revolvingovém úvěru, výpisem z účtu, výpisem z účtu věřitele o poskytnutí finančních prostředků žalované, předžalobní upomínkou s dokladem o odesílání, občanským průkazem žalované, výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně, předžalobní upomínkou. Zároveň navrhuje žalobkyně postup dle § 115a o. s. ř. 2. Podle tohoto ustanovení není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná měla možnost tento postup odmítnout v 7 denní lhůtě plynoucí od doručení výzvy, která jí byla zasílána na adresu evidovaného trvalého bydliště [obec a číslo] fikcí s účinky doručení [datum]. Stanovená 7 denní lhůta tak marně uplynula na [datum], aniž žalovaná postup dle § 115a o. s. ř. odmítla, nebo se k věci jakkoliv vyjádřila. Soud proto vychází z písemností předložených žalobkyní, zejména ze smlouvy o revolvingovém úvěru. Podle § 2395 obč. zák. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Vzhledem k tomu, že úroková sazba byla sjednána ve výši 20 % měsíčně z dlužné částky, jedná se o ujednání, které činí tuto smlouvu neplatnou, neboť odporuje ustanovení §1813 obč. zák., dle něhož jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Podle § 580 obč. zák., pak je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ujednání jednak odporuje ustanovení § 1813 obč. zák. a jednak dobrým mravům, kdy jsou sjednané nepřiměřené úroky, když toto ujednání o smlouvě o úvěru s nepřiměřenými úroky lze oddělit od ujednání o smluvní pokutě dle § 2048 obč. zák. Protože považuje soud smlouvu o revolvingovém úvěru v části týkající se úvěru za neplatnou, ukládá žalované povinnost zaplatit nevrácené finanční prostředky ve výši 5 000 Kč ve smyslu § 2991 obč. zák. jako bezdůvodné obohacení spolu s úroky z prodlení, když úroky z prodlení podle § 1970 obč. zák. náleží žalobkyni ve výši stanovené prováděcími předpisy, a to od doby od kdy označuje žalobkyně prodlení žalované. Ve zbývajícím rozsahu je požadovaná částka kromě 363 Kč na smluvní pokutě zamítána, neboť pro částečně neplatné ujednání v úvěrové smlouvě tuto část nelze přiznat i s ohledem na to, že nepřiměřené úroky přirůstaly k jistině. 3. Žalobkyni však náleží smluvní pokuta ve smyslu § 2048 obč. zák., podle něhož ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Žalovaná si byla vědoma toho, že pokud nebude finanční prostředky vracet tak, jak bylo ujednáno, stíhá jí povinnost platit smluvní pokutu při stanovené výši 121 Kč měsíčně a v tomto směru bylo ujednání v souladu s § 2048 obč. zák., když smluvní pokuta je požadována za 3 měsíce, a tedy v přiměřené výši. Soud proto v tomto rozsahu žalobě vyhověl. 4. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. má úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení ve výši rozdílu poměru úspěchu a neúspěchu, tedy v rozsahu 26 % nákladů, které vynaložila. Jedná se o náklady za soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení advokátem. U těch soud vychází ze 3 úkonů po 200 Kč, 3 paušálů po 100 Kč dle § 14b advokátního tarifu a 21 % DPH na základě osvědčení advokáta o plátci daně a § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhrada nákladů řízení by tak představovala 1 489 Kč, když 26 % odpovídá částka přisouzená ve výroku rozsudku. Náklady řízení jsou splatné k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o.s.ř.