5 C 63/2021-61 — Okresní soud v Domažlicích

Žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu v Domažlicích domáhá po žalovaných, jako dědicích zemřelé [jméno] [příjmení] úhrady závazků, které zemřelá [jméno] [příjmení] na základě úvěrových smluv, uzavřených [2014] a to pod [číslo] smlouvy o revolvingovém úvěru z téhož dne pod [číslo] se zůstatkem ve výši 32 908,90 Kč, dále na základě úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [2014] se zůstatkem závazku 9 747,67 Kč, dále úvěrové smlouvy [číslo] s neuhrazeným zůstatkem ve výši 1 094,41 Kč a na základě úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [2013] se zůstatkem závazku 16 262,21 Kč neuhradila, když všechny smlouvy měla uzavřené se [právnická osoba]. Neuhrazené závazky jako pohledávky věřitele přešly na postupníka - [právnická osoba]. V s účinky postoupení [2017], tedy ke dni úmrtí [jméno] [příjmení], jako dlužnice. Pohledávky žalobkyně řádně přihlásila do dědického řízení evidovaného pod sp. zn. [spisová značka] Okresním soudem v Domažlicích, když usnesení ze dne [2018] nabylo právní moci [2018], bylo jím potvrzeno nabytí dědictví oběma žalovanými rovným dílem včetně přechodu dluhu vůči [právnická osoba] po právním předchůdci společnosti [právnická osoba] z titulu úvěrových smluv v celkové výši 68 513,19 Kč. Žalobkyně nárok dokládá úvěrovými smlouvami, úvěrovými podmínkami, splátkovými kalendáři, přihláškou do dědického řízení, usnesením o skončení dědického řízení, výzvou každému z nabyvatelů dědictví, předžalobní výzvou k plnění zasílanou každému žalovanému s dokladem o odesílání, výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně a souhlasným prohlášením postupitele a postupníka. Po vydání elektronického platebního rozkazu, jímž byla uložena povinnost oběma žalovaným rovným dílem k uhrazení částky 60 013,19 Kč, podává první žalovaný odpor s tím, že z jeho strany byl závazek splněn a to poté, kdy výzvu k plnění od právního zástupce ze dne [2020] na základě souhlasu se splátkami uhrazoval ve čtyřech měsíčních splátkách. Také doložil, že výzva k plnění byla datována [2020] a splátky byly poukazovány [2020], [2020], [2021] a [2021]. V důsledku těchto plateb pak první žalovaný uhradil 34 256 Kč. Proto žalobkyně také vzala žalobu proti [celé jméno původního účastníka] zpět a soud řízení proti němu zastavil usnesením ze dne [2021]. Toto usnesení nabylo právní moci [2021] a týká se pouze zastavení řízení ve věci uplatněného nároku proti prvnímu žalovanému, nikoliv zbývajícího nároku vůči druhému žalovanému ani nákladů řízení mezi účastníky. Pokud jde o zbývající část nároku uplatněnou proti druhému žalovanému, týká se částky 30 006,58 Kč, a to na základě neuhrazených závazků právní předchůdkyní žalovaného [jméno] [příjmení], zemřelou [2017]. [jméno] [příjmení] uzavřela 4 smlouvy, a to [2014] smlouvu [číslo] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo], když v rámci revolvingového úvěru vyčerpala 58 000 Kč, uhradila 43 585 Kč, avšak dlužila 32 908,90 Kč s ohledem na provedené alokace poskytovaných plateb. Na základě smlouvy [číslo] ze dne [2014] poskytnutého úvěru ve výši 15 000 Kč, [jméno] [příjmení] dlužila 9 747,67 Kč na základě smlouvy [číslo] ze dne [2014] úvěru poskytnutého ve výši 10 000 Kč, [jméno] [příjmení] dlužila 1 094,41 Kč a na základě úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [2013] poskytnutého úvěru ve výši 30 000 Kč žalovaná dlužila 16 262,21 Kč Tyto pohledávky přihlásila žalobkyně do dědictví, jak vyplývá z rozhodnutí notáře [údaje o notáři] pod sp. zn. [spisová značka] a ND [číslo], kdy závazky připadly rovným dílem dědicům a to pozůstalému synovi [celé jméno původního účastníka], narozenému [datum] a pozůstalému synovi [celé jméno žalovaného], narozenému [datum]. [celé jméno původního účastníka], po výzvě právního zástupce žalobkyně polovinu pohledávky žalobkyně uspokojil postupnými splátkami, takže zůstává neuhrazená polovina z žalobou uplatněného nároku ve výši 60 013, 19 Kč, což představuje 30 006,58 Kč. Za tento nesplněný závazek zůstavitelkou [jméno] [příjmení] odpovídá druhý žalovaný jako dluh zůstavitelky podle § 1701 obč. zák. Podle něho dluhy zůstavitele přechází na dědice, ledaže zákon stanoví jinak. Podle § 1690 obč. zák., pak bylo dědictví potvrzeno dětem zůstavitelky, tedy prvnímu i druhému žalovanému. První žalovaný svůj závazek splnil, druhý žalovaný je povinen zaplatit dluh, který vznikl zůstavitelce na čtyřech smlouvách uzavřených s právní předchůdkyní žalobkyně, jimiž zůstavitelce byly poskytnuté úvěry v různé výši a zůstavitelka je nesplatila ačkoliv jí tato povinnost vznikla ve smyslu § 2395 obč. zák. Podle tohoto ustanovení se smlouvou o úvěru úvěrující zavázal, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky (zůstavitelce) a úvěrovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovanou osobou byla zůstavitelka [jméno] [příjmení], která zemřela [2017] a její nesplněné závazky v rámci potvrzeného dědictví přešly na nabyvatele, kteří mají povinnost je uhradit ve smyslu § 1701 obč. zák., a podle něho soud druhému žalovanému také povinnost k úhradě uložil včetně povinnosti platit úroky z prodlení, které náleží žalobkyni dle § 1970 obč. zák. ve výši stanovené prováděcími předpisy. Pokud jde o výrok ohledně nákladů řízení, soud zohledňoval to, že v řízení byly žalované dvě fyzické osoby, přičemž první žalovaný svůj závazek částečně splnil již před podáním žaloby a dále dluhy zůstavitelky splácel na základě výzvy, kterou obdržel před podáním žaloby s ujištěním, že lze pohledávku hradit v měsíčních splátkách, což první žalovaný činil, a proto řízení bylo proti němu na základě zpětvzetí žaloby zastaveno právě pro uhrazení pohledávky ve splátkách V usnesení však nebylo rozhodnuto o nákladech řízení mezi žalobkyní a l. žalovaným, neboť nebylo ukončeno řízení ve vztahu k druhé žalované fyzické osobě. Soud však má za to, že pokud jde o prvního žalovaného, ačkoliv odpovídal za splnění závazku zůstavitelky rovným dílem, tedy ve stejném rozsahu jako druhý žalovaný, není spravedlivé, aby hradil náklady řízení, které vznikly, neboť plnil dobrovolně v době ještě před podáním žaloby a ve vztahu k němu ostatně i ve vztahu k druhému žalovanému, byl nárok uplatněný žalobou vyčíslen v nesprávné výši, neboť v době podání žaloby již byla část pohledávky žalobkyně uspokojena. Soud v těchto okolnostech spatřuje důvody mimořádného zřetele hodné, pro které nelze žalobkyni náklady řízení ve vztahu k prvému žalovanému přiznat. Ohledně těchto nákladů soud proto rozhodl dle § 150 o. s. ř. Pokud jde o náklady ve vztahu k druhému žalovanému, přiznává soud žalobkyni náhradu ve výši jedné poloviny uhrazeného soudního poplatku, to je 1 171 Kč a dále náklady odměny za úkony advokáta ve vztahu k žalovanému, pokud by byl jeho nárok uplatňován samostatně, kdy hodnota odměny jednoho úkonu činí 2 340 Kč a žalobkyni náleží za tři úkony ve smyslu § 7 a § 11 vyhl. č. 177/96 Sb. dále za tři paušály po 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu a dále 21 % DPH na základě osvědčení advokáta o plátci daně a § 137 odst. 3 o. s. ř. (1 663,20 Kč) takže ve vztahu k druhému žalovanému, kdy je žalobkyně plně úspěšná ji náleží náhrada nákladů dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve vyčíslené výši 10 709,20 Kč.