10 C 32/2023-40 — Okresní soud v Domažlicích

Žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu v Domažlicích, v jehož obvodu má žalovaný evidované trvalé bydliště, domáhá zaplacení pohledávky vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] podle níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 33 000 Kč, který měl žalovaný splácet se sjednanými úroky ve výši efektivní úrokové sazby 151,61 % po dobu 48 měsíců částkou 2 705 Kč měsíčně splatnou vždy k 22. dni každého měsíce. Žalovaný nezaplatil žádné splátky, takže se dostal do prodlení s první i s druhou splátkou a na základě smluvního ujednání, tak došlo k zesplatnění úvěru. Po žalovaném je nárokovaná částka z neuhrazené jistiny úvěru, vzrostlých úroků, smluvní pokuty za prodlení se splátkami, náhrada nákladů související s upomínáním a smluvní pokuta ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny ve výši 15 502 Kč a úrok z dlužné jistiny ve výši 33 000 Kč odpovídající smluvené roční úrokové sazbě 95,91% ročně. Nárok dokládá žalobkyně smlouvou o úvěru, předsmluvním formulářem, hodnocením klienta, doložením zkoumání úvěruschopnosti jak potvrzením zaměstnavatele o příjmech tak výpisem z rejstříku SOLUS a NRKI, dokladem o vyplacení částky, prohlášením o poskytnutí úvěru na účet [jméno] [příjmení], kopií občanského průkazu žalovaného, výzvami k zaplacení, dopisem o zesplatnění, předžalobní upomínkou s dokladem o odesílání. Před jednáním ve věci samé žalobkyně žalobu omezila na částku 36 519 Kč s příslušenství a pro náklady řízení, když žalobu bere zpět pro částku 5 774 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, dále pro částku 15 502 Kč, dále pro úrok 70,14% ročně z částky 33 000 Kč od [datum] do zaplacení a nárokuje částku 36 519 Kč, která sestává z jistiny a kapitalizovaného úroku odpovídajícího výši 25,77% ročně do [datum] a dále nárokuje tento úrok od [datum] do zaplacení, maximálně do výše 155 808 Kč z jistiny ve výši 33 000 Kč. Na základě tohoto dispozitivního úkonu žalobkyně rozhodl soud o zastavení řízení do výše částek, které žalobkyně bere zpět a připustil změnu žaloby pro upravený nárok žalobkyně ve smyslu § 96 a § 95 o. s. ř. Žalovaný se k jednání nedostavil, ač byl řádně obeslán na adresu evidovaného bydliště [příjmení] 9 a soud proto vycházel z písemností předložených žalobkyní. Podstatou pro posouzení uplatněného nároku je uzavřená úvěrová smlouva ze dne [datum], na základě které žalovaný úvěr ve výši 33 000 Kč čerpal. Smlouvou se zavázal k zaplacení úroků ve výši 95,91% ročně i ke smluvní pokutě v případě nedodržování povinností smlouvou žalovanému stanovených. I když smlouva obsahuje ujednání o úrocích, což je pojmovým znakem úvěrové smlouvy ve smyslu § 2395 občanského zákona, když považuje soud uzavřenou smlouvu za neplatnou, jakkoliv se žalobkyně snaží dokázat, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného, že žalovaný podepsal prohlášení o podmínkách, za kterých bude úvěr čerpat i ohledně sjednaných úroků. Podle § 2395 se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1813 občanského zákona jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti, významnou nerovnováhou práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Za zakázané ujednání je třeba považovat ujednání týkající se sjednaných obchodních úroků, které lze označit za nemravné a smluvní ujednání jako ujednání ze strany poskytovatele úvěru lichevní. Neplatnost takto uzavřené smlouvy nemůže zhojit ani úprava žaloby, která nárokuje k zaplacení pouze přiměřenou úrokovou sazbu z neuhrazeného úvěru, který nebyl zaplacen ani z části. Nelze přehlédnout to, že uzavřená smlouva o úvěru je dvoustranným právním jednáním z projevenou vůlí nejen úvěrující společnosti, ale rovněž úvěrovaného a protože ke změně smlouvy, v níž by žalovaný projevil svojí vůli a souhlasil se snížením sjednaných původně nepřiměřených úroků, nelze považovat omezení nároku na nižší částku, než byla původně dojednána, za změnu smluvního ujednání. Ve smyslu § 551 občanského zákona o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. V tomto směru nebyla vůle žalovaného projevena a nelze proto nahlížet na původně uzavřenou smlouvu, která je neplatná pro svůj lichevní charakter jako na smlouvu odpovídající ustanovení § 2395 jen proto, že žalobce v žalobě snížil nárokované úroky. Soud proto považuje částku, kterou žalovaný věřiteli nevrátil za bezdůvodné obohacení žalovaného ve smyslu § 2991 občanského zákona a uložil mu tuto povinnost k úhradě spolu s úroky z prodlení ode dne, kdy nastalo zesplatnění, neboť od tehdy žalovaný nepochybně dluží celou částku jistiny. Výši úroků z prodlení pak určují prováděcí předpisy. Pokud jde o zbývající nárok, ať už se jedná o poplatky nebo smluvní pokutu, jsou to ujednání, která nelze od vlastní úvěrové smlouvy oddělit, neboť výpočet těchto nároků byl vždycky vázán na prodlení a dluh žalovaného, který vycházel ze základu tak zvané Nové jistiny, a ta zahrnovala i k jistině přirostlé nepřiměřené úroky. Soud proto tato smluvní ujednání související s poskytnutým úvěrem posuzuje v celém kontextu uzavřené smlouvy a považuje tyto části za neoddělitelné od ujednání úvěru, když vlastní úvěrová smlouva je pro nepřiměřenost na straně spotřebitele neplatná a to díky lichevním úrokům a posléze snížením úroků bez souhlasu žalovaného. Pokud jde o náklady řízení předmětem řízení byl nárok na zaplacení částky 57 795 Kč, kdy hodnota jednoho úkonu činila 3 380 Kč a do omezení žaloby byly poskytnuty při právním zastoupení advokátem 3 úkony, tedy odměna advokáta by činila 11 160 Kč, po omezení žaloby jde pak o dva úkony ve výši 2 420 Kč, takže odměna se dle § 7 a § 11 navýšila na částku 16 000 Kč, k tomu pak náleží pět režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu a za účast právního zástupce při jednání před procesním soudem a cestě z [obec] do [obec] a zpět při použití osobního vozidla představuje cestovně 1 095,36 Kč a 400 Kč je náhrada za zmeškaný čas při cestě advokáta k procesnímu soudu a zpět po 100 Kč za každou započatou půlhodinu. K tomu pak náleží ještě DPH 21%, takže celkové náklady právního zastoupení představují 22 984 Kč zaokrouhleno. K tomu jde o další výdaje žalobce a to za vynaložený soudní poplatek ve výši 2 890 Kč, celkové náklady právního zastoupení tedy představují 25 874 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně uspěla pouze ve výši 33 000 Kč, což je oproti původně nárokované částce úspěch v rozsahu 57%, má žalobkyně právo při poměrném rozdělení úspěchu a neúspěchu v rozsahu 43% právo na zaplacení 14% celkových nákladů. Žalobkyni tedy náleží po zaokrouhlení částka 3 622 Kč splatná k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.