19 C 104/2023-21 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se svého nároku po žalovaném dožaduje z titulu pojistné smlouvy, která byla uzavřena mezi účastníky řízení dne [datum] s počátkem pojištění ke dni [datum]. Žalovaný podle tvrzení žalobkyně neuhradil pojistné za období od [datum] do [datum]. 2. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyslovila souhlas s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání. 3. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne 18. 5. 2023 č. j. 19 C 104/2023-16 byl žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě (ani později) nevyjádřil, byly tak (byť toliko fikcí) splněny zákonné podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání podle ustanovení § 115a ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. 4. Soud na základě žalobkyní předložených listinných důkazů (a v kontextu procesní pasivity žalovaného, jenž v řízení neuplatnil žádnou procesní obranu) dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo„ Rizikové životní pojištění MULTIRISK 2014“. Povinností žalovaného bylo plnit řádně pojistné, žalovaný však žádné pojistné neuhradil, a tato skutečnost byla důvodem zániku pojištění ke dni [datum]. Za uvedené období tak vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni pojistné v celkové výši 10 917 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal se splněním svých povinností vůči žalobkyni do prodlení, přísluší žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z jí požadované částky podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 6. Právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným je třeba hodnotit jako právní vztah založený pojistnou smlouvu, jenž se řídí ustanoveními § 2758 a násl. občanského zákoníku. Žalobkyně byla (resp. měla být) v pozici pojistitele připravena v případě nahodilé události poskytnout pojistné plnění a povinností žalovaného bylo hradit ujednané pojistné. Žalovaný si tyto povinnosti řádně a včas v rozhodném obdobní nesplnil, a tato skutečnost byla důvodem pro zánik pojistného, přičemž tím ovšem žalovanému nezanikla povinnost zaplatit žalobkyni příslušnou část pojistného. 7. Prvním výrokem proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužné pojistné, navýšené o ujednaný poplatek za upomínání ve výši 200 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení. 8. Pro pořádek, a žalovanému případně na vysvětlenou soud uvádí, že v důsledku procesní pasivity žalovaného nebyl v řízení prostor pro úvahu, zda zde není okolnost, jež by mohla zpochybňovat existenci jeho vůle předmětnou pojistnou smlouvu vskutku uzavřít, a nezbylo než dovodit, že žalovaný jako osoba průměrného rozumu ve smyslu § 4 odst. 1 občanského zákoníku měl skutečně zájem danou pojistnou smlouvu, na jejímž základě se pojistník zavazuje k periodické platbě poměrně vysokého měsíčního pojistného, uzavřít. 9. Soud proto žalobě – i v důsledku absence jakékoliv procesní obrany žalovaného – v plném rozsahu vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna za tři úkony právní služby v celkové výši 900 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tři režijní paušály v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a náhrada za daň z přidané hodnoty ze součtu odměny a režijních paušálů ve výši 21 %.