19 C 154/2023-31 — Okresní soud v Domažlicích

1. Navrhovatelé, tedy osvojitel a osvojenec (osvojovaná) návrhem ze dne [datum] požádali soud o uvedení faktického stavu v rodině do souladu se stavem právním, tedy navrhli, aby došlo k osvojení osvojované osvojitelem. V návrhu navrhovatelé zdůraznili, že mezi nimi existuje již dlouhodobě vztah jako mezi rodičem a dítětem, a to zejména proto, že osvojitel uzavřel v roce [rok] manželství s matkou osvojované. Současně bylo v návrhu uvedeno, že biologický otec osvojované o ni v průběhu její nezletilosti vůbec nepečoval. 2. Soud ve věci nařídil jednání, v jehož rámci provedl dokazování v rozsahu vyžadovaném ustanovením § 450 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízení soudních (dále jen „z. ř. s.“). 3. Soud tak ve věci provedl důkaz navrhovateli předloženými listinami, důkaz účastnickými výpověďmi a důkaz (svědeckými) výpověďmi biologického otce osvojované a dcery osvojitele. 4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že osvojitel se k osvojované zhruba od jejích dvou let chová jako její (sociální) otec, a rovněž osvojovaná v podstatě celé toto období vnímá osvojitele jako svého otce (v rámci účastnické výpovědi o něm ostatně hovořila jako o„ tatínkovi“). Z výpovědí nejen matky osvojované, ale rovněž biologického otce osvojované přitom jasně vyplynulo, že oba s osvojením souhlasí; současně biologický otec osvojované k výslovnému dotazu soudu uvedl, že si je vědom všech důsledků osvojení (viz ustanovení § 833 občanského zákoníku). Navrhované osvojení tak je možno vnímat jako petrifikaci stávajícího rodičovství osvojitele rovněž v rovině právní. Proti navrhovanému osvojení nic nenamítá ani dcera osvojitele z prvního manželství, paní [jméno] [příjmení] [celé jméno osvojitele], jež ve své výpovědi toliko prezentovala jistou obavu, aby toto osvojení nebylo způsobem obcházení jejích případných budoucích dědických práv. 5. Jelikož je osvojitel státním občanem [název země] [název zeemě] [země], vyšel soud ze skutečnosti, že podle ustanovení § 61 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, je třeba k osvojení splnit podmínky stanovené právním řádem státu, jehož občanem je osvojenec, i státu, jehož občanem je osvojitel. 6. Soud proto konstatuje, že vedle níže pojednaných ustanovení českého právního řádu přihlédl rovněž k ustanovením § 1767 odst. 1 a § 1769 německého občanského zákoníku (Bürgerliches Gesetzbuch), přičemž dospěl k závěru, že ani s těmito zákonnými ustanovením není předmětné osvojení v rozporu. 7. Současně platí, že ve smyslu ustanovení § 62 zákona č. 91/2012 Sb. má dané osvojení účinky podle českého práva, neboť všichni účastníci řízení mají obvyklý pobyt na území České republiky. 8. Podepsaný soud konstatuje, že v řízení nevyplynula žádná skutečnost, jež by mohla vést k úsudku, že navrhované osvojení je ve smyslu ustanovení § 846 občanského zákoníku v rozporu s dobrými mravy (přičemž soud vyšel mj. i z předpokladu, že v důsledku osvojením vskutku nedojede, a to ani nepřímo, k nedůvodnému omezení stávajících majetkových práv [jméno] [příjmení] [celé jméno osvojitele]), nadto je zjevné, že v posuzované věci je dán důvod pro osvojení předvídaný v ustanovení § 847 odst. 1 písm. c) občanského zákoníku, neboť osvojitel prokazatelně pečoval o osvojovanou jako o vlastní v době její nezletilosti, a taktéž důvod předvídaný ustanovením § 847 odst. 1 písm. d) občanského zákoníku, poněvadž osvojitel je manželem (biologické) matky osvojované. Z posledně zmíněných skutečností pak rovněž vyplývá, že mezi navrhovateli je takový vztah, jaký je mezi rodičem a dítětem, jak požaduje ustanovení § 795 občanského zákoníku. 9. Soud proto z rekapitulovaných důvodů návrhu vyhověl, přičemž současně podle ustanovení § 797 občanského zákoníku druhým výrokem tohoto rozsudku rozhodl o tom, že se (po právní moci tohoto rozsudku) osvojitel zapíše do matriky jako rodič osvojované, a to namísto jejího biologického otce. 10. O nákladech řízení konečně rozhodl soud podle ustanovení § 23 z. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení; jiný výrok ostatně není myslitelný za procesní situace, kdy bylo návrhu plně vyhověno, a současně zde není jiný účastník řízení, jenž by měl navrhovatelům nahradit jejich náklady.