20 C 233/2023-35 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba]) byla dne [datum] uzavřena Smlouva o bankovních produktech a službách. Žalovanému byl žalobkyní poskytnut úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč, kdy se žalovaný zavázal, že neporuší sjednaný úvěrový limit. Žalovaný však tento limit překročil, předchůdkyně žalobkyně proto dne [datum] úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka celkem 16 188,88 Kč a skládala se z dosud neuhrazené jistiny ve výši 13 615,80 Kč, smluvních poplatků ve výši 1 800 Kč a kapitalizovaných úroků z úvěru ke dni zesplatnění ve výši 773 Kč. Žalobkyně současně s tím požadovala úhradu smluvního úroku z jistiny ve výši 29% p.a. a úroku z prodlení v zákonné výši z částky 15 415,80 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalobkyně dále uvedla, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr 500 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit zpět jistinu spolu se smluvním úrokem 8,9 % p.a. pravidelnými měsíčními splátkami. Žalovaný však tyto splátky řádně a včas nesplácel, předchůdkyně žalobkyně proto dne [datum] úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka celkem 520 465,68 Kč a skládala se z dosud neuhrazené jistiny ve výši 459 589,71 Kč, smluvních poplatků a pokuty ve výši 4 000 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru ke dni zesplatnění ve výši 14 601,04 Kč a kapitalizovaných úroků z prodlení ke dni zesplatnění ve výši 42 274,93 Kč. Žalobkyně současně s tím požadovala úhradu smluvního úroku z jistiny ve výši 8,9% p.a. a úroku z prodlení v zákonné výši z částky 463 589,71 Kč od [datum] do zaplacení. 3. Dále tvrdila, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek právní předchůdkyně žalobkyně pohledávky za žalovaným postoupila na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem. 4. Žalovaný k žalobě bez vyjádření. 5. Žalovaný při výslechu uvedl, že žalovaný úvěr si skutečně vzal. Není schopen vyčíslit, kolik na poskytnuté úvěry dosud uhradil. Předchůdci žalobkyně před poskytnutím úvěru dokládal pracovní smlouvu a potvrzení o výši příjmů od zaměstnavatele. 6. Účastníci k dotazu soudu shodně sdělili, že žalovaný měl úvěr splácet 120 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 6 931 Kč měsíčně. 7. Soud z provedených důkazů, zejména ze znění smlouvy o bankovních produktech a službách a ze smlouvy o úvěru, obě ze dne [datum], a ze souvisejících všeobecných a obchodních podmínek předchůdkyně žalobkyně, výpisu z úvěrového účtu, platební historie, souvisejících výzev žalovanému a žalovaným doložených údajů o úvěruschopnosti zjistil, že žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně dvě smlouvy o úvěru, na základě které tato společnost poskytla žalovanému úvěr ve výši 500 000 Kč a úvěrový limit ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se přitom zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami a nepřekročit poskytnutý úvěrový limit. Těmto povinnostem však žalovaný nedostál, jak plyne z výpisů z účtu za dané období. Nadále tak dluží z uvedeného titulu jistinu u obou úvěrů ve výši žalované částky a žalobkyní vyčíslené příslušenství. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, její přílohy obsahující seznam postupovaných pohledávek, jakož i z oznámení o postoupení pohledávky dále vyplynulo, že uvedená pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno a žalovaný byl upomínán k úhradě dlužné částky. Žalovaný však ani poté svůj dluh nevyrovnal, ačkoliv k tomu byl před podáním žaloby žalobcem znovu vyzýván. 8. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky (resp. předchůdkyní žalobkyně a žalovaným) byly platně sjednány dvě smlouvy o úvěru dle § 2395 o. z. Soud dále přezkoumal, zda smlouva odpovídá požadavkům ustanovení občanského zákoníku o spotřebitelských smlouvách (§ 1810 a násl. občanského zákoníku) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Sám žalovaný uvedl, že předchůdkyni žalobkyně dokládal pracovní smlouvu a své výplatní pásky. Vychází-li soud z žalovaným uváděného pravidelného čistého měsíčního příjmu ve výši cca 20 279 Kč, nejeví se měsíční splátky ve výši 6 931 Kč jako přemrštěné. Předchůdkyně žalobkyně, coby úvěrující, své povinnosti ze smlouvy splnila, když žalovanému poskytla sjednané finanční prostředky. Naopak žalovaný jakožto úvěrovaný svým smluvním povinnostem nedostál, neboť překročil úvěrový limit a přestal hradit sjednané splátky úvěru, které v sobě zahrnovaly jak příslušnou část jistiny úvěru, úroků při dohodnuté úrokové sazbě a poplatky. Proto mohla předchůdkyně žalobkyně v souladu se smlouvou a s § 1931 o. z. prohlásit celý dluh žalovaného za okamžitě splatný a domáhat se po žalovaném zaplacení celé dlužné částky skládající se dlužných splátek, tedy neuhrazené jistiny úvěru, smluvních poplatků sjednaných ve smlouvě, jakož i dalšího příslušenství tvořeného smluvními úroky. Protože žalovaný své závazky vůči žalobkyni nesplnil v době splatnosti, má žalobkyně rovněž právo požadovat po něm také zaplacení úroků z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku, jejichž výši stanoví vláda nařízením. Tímto nařízením je nařízení č. 351/2013 Sb., v platném znění, které v § 2 stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Proto soud, po přezkoumání, že žalobkyní požadované úroky z prodlení nepřesahují výši úroků z prodlení stanovenou podle těchto předpisů, žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného uhradit žalobkyni dlužnou částku včetně požadovaného příslušenství. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 82 807 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 19 161 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 479 005,51 Kč sestávající z částky 10 220 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 52 600 Kč ve výši 11 046 Kč.