20 C 271/2023-21 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem, který byl soudu doručen dne [datum], se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Žalobu opřela o následující tvrzení: Žalobkyně jako provozovatel sítě elektronických komunikací uzavřela s žalovaným dvě účastnické smlouvy, kterými poskytla žalovanému služby elektronických komunikací a další služby spojené s mobilní telefonní stanicí; mezi ně patřily i tzv. služby platebních transakcí. Platební transakce jsou služby poskytované volbou speciálního čísla, premium SMS/MMS či datovým připojením, dále službami platebních transakcí může účastník platit zboží a služby, které jsou mu doručeny. Žalovaný tyto služby platebních transakcí využil a žalobce cenu mu jejich cenu vyúčtoval fakturou [číslo] splatnou [datum], fakturou [číslo] splatnou [datum] a fakturou [číslo] splatnou [datum]; na platební transakce připadala v součtu ze všech vyúčtování právě částka uplatněná touto žalobou. Žalovaný na žádné z vyúčtovaných služeb za platební transakce nic nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud vyzval žalovaného k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobkyní. 3. Soud z provedených listinných důkazů zjistil, že žalovaný dne [datum] uzavřel s žalobkyní účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] [číslo] na jejichž základě se stal žalovaný účastníkem mobilních telefonních stanic číslo [tel. číslo] a [tel. číslo]. Součástí této smlouvy byly i všeobecné podmínky žalobce; z nich vyplynulo ujednání mezi žalobcem a žalovaným o tom, že žalovaný jako zákazník žalobce byl oprávněn provádět platební transakce pomocí svého elektronického komunikačního zařízení, za které byl povinen zaplatit žalobci společně s cenou za poskytnuté služby elektronických komunikací dle jeho vyúčtování. Žalobce žalovanému vyúčtoval cenu služeb platebních transakcí vyúčtováními uvedenými v žalobě (viz první odstavec odůvodnění tohoto rozsudku); celkem činila tato cena žalovanou částku. Výše nedoplatku a splatnost vyúčtování souhlasila s údaji uvedenými v žalobě. Žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum]. 4. Mezi účastníky byly uzavřeny smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací ve smyslu § 1746 odst. 2 občanského zákoníku a § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Mezi povinnosti účastníka smlouvy patří řádné placení vyúčtovaných služeb (§ 64 zákona o elektronických komunikacích). Formou všeobecných obchodních podmínek dále byla mezi účastníky sjednána možnost využívat služeb platebních transakcí. Protože žalovaný takové služby využil, bylo jeho povinností uhradit vyúčtovanou cenu, a to nejpozději do data splatnosti uvedeného ve vyúčtování. Protože tak neučinil (a z obsahu spisu neplyne opak), dostal se následující den po splatnosti toho kterého vyúčtování s úhradou dluhu do prodlení (§ 1908 odst. 2, § 1968 občanského zákoníku). Žalobci tak vznikl podle § 1970 občanského zákoníku nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši upravené prováděcím právním předpisem (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). S ohledem na tyto skutečnosti soud žalobě zcela vyhověl. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši žalované částky sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.