20 C 332/2023-41 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení žalované částky spolu s výše uvedeným příslušenstvím. Uvedla, že v důsledku fúze došlo dne [datum] sloučením žalobkyně se [právnická osoba] s.r.o., [IČO], která se žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 50 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit tuto částku zpět a rovněž sjednaný poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 000 Kč a smluvní úrok ve výši 19,99 % ročně. Žalovaná měla úvěr uhradit 48 pravidelnými měsíčními splátkami po 1 545 Kč, dosud však uhradila pouze 33 640 Kč, které žalobkyně po částech započetla na jistinu, úrok i poplatek. Současně s úvěrem uzavřeli účastníci pojistnou smlouvu, na základě které se žalovaná zavázala měsíční pojistné ve výši 137 Kč měsíčně. Úvěruschopnost žalované řádně přezkoumávala, a to prostřednictvím výpisu z bankovního účtu žalované a lustrací žalované v registrech. S ohledem na to, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou tří splátek, vnikl také podle smlouvy nárok žalobkyně na smluvní pokutu ve výši 3x 500 Kč. Žalobkyně dne [datum] zesplatnila a žalovanou vyzvala úhradě celé dlužné částky. Nárokuje si proto nyní úhradu dosud neuhrazené jistiny ve výši 34 448,78 Kč, neuhrazených úroků kapitalizovaných ke dni zesplatnění částkou 2 202,28 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč a neuhrazeného pojistného ve výši 411 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. Soud vyzval žalovanou k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaná se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřila, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobkyní. 3. Z listin předložených žalobcem soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka ve výši 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala tento úvěr splatit 48 pravidelnými měsíčními splátkami po 1 545 Kč s roční úrokovou sazbou 19,99 % ročně. Účastníci si dále sjednali pojištění úvěru pro případ úmrtí žalované, na základě kterého se žalovaná zavázala splácet měsíční pojistné ve výši 137 Kč Celkem měla žalovaná uhradit 80 736 Kč. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána mj. z jí předložených výpisů z bankovního účtu. Žalovaná na úvěr dosud uhradila pouze částku 33 640 Kč. Údaje o sjednaném úvěru odpovídají tvrzení žalobkyně v žalobním návrhu. Žalobkyně byla dle čl. 5 smlouvy o úvěru oprávněna za každé prodlení se splátkou úvěru nárokovat po žalované smluvní pokutu ve výši 500 Kč. 4. Po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Na zjištěný skutkový stav je nutné aplikovat § 2395 a násl. občanského zákoníku o úvěru a ustanovení o pojistné smlouvě § 2758 a násl. tamtéž. V souladu s § 2782 občanského zákoníku má pojistitel (žalobkyně) právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2395 se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud dále přezkoumal, zda smlouva odpovídá požadavkům ustanovení občanského zákoníku o spotřebitelských smlouvách (§ 1810 a násl. občanského zákoníku) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaná převzala od žalobkyně částku 50 000 Kč, kterou nevrátila. Bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že žalobou uplatněný nárok z části nebo zcela zanikl, případně vůbec nevznikl. To však žalovaná neučinila a z obsahu spisu taková okolnost nevyplývá. Žalovaná proto nesplnila svoji povinnost úvěr včetně sjednaného příslušenství řádně uhradit. S ohledem na to je také oprávněný nárok žalobkyně na sjednanou smluvní pokutu za každé prodlení žalované v celkové výši 1 500 Kč. Soud také nedospěl k závěru, že by se smluvní ujednání příčila dobrým mravům či byla z jiného důvodu absolutně neplatná. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal důvodným i požadavek žalobkyně na zaplacení zákonných úroků z prodlení podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku a § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb a smluvního úroku, který byl podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ponížen na výši příslušnému zákonného úroku z prodlení. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši žalované částky sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Pro úplnost soud dodává, že ve věci postupoval podle § 14b advokátního tarifu, neboť soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně se u zdejšího soudu dožaduje typově shodných žalob, kdy obměna spočívá jen ve specifikaci příslušných smluv, a je tedy na místě postupovat podle citovaného ustanovení.