20 C 333/2023-31 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem, který byl soudu doručen dne [datum], se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení žalované částky spolu se zákonným úrokem z prodlení a rovněž povinnosti nahradit vzniklé náklady řízení. Uvedl, že nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v období od [datum] do [datum] na odběrném místě [adresa žalovaného] a dále se jedná o nárok na zaplacení smluvní pokuty za nedodržení včasných plateb záloh a vyúčtování a pojistného splatného dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud vyzval účastníky k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání; k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Jelikož žalobce s rozhodnutím bez jednání souhlasil a žalovaný se ve stanovené lhůtě přes výzvu nevyjádřil, rozhodl soud podle § 115a o.s.ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených žalobcem. 3. Z provedených listinných důkazů soud zjistil, že žalobce uzavřel dne [datum] s žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, podle které se s účinností od téhož dne žalobce zavázal dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], a žalovaný se zavázal za dodávky zaplatit úplatu v podobě měsíčních záloh ve výši 1 380 Kč a dále na základě příslušných vyúčtování dle ceníku žalobce. Smlouva byla sjednána na dobu 30 měsíců. Žalovaný se přímo ve smlouvě rovněž zavázal zaplatit žalobci pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou, jež by přesáhlo deset dní. Dále si účastníci pro případ předčasného ukončení smlouvy z důvodu porušení povinnosti na straně odběratele sjednali smluvní pokutu ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po ukončení dodávek elektřiny až do původně sjednaného konce smlouvy. S ohledem na neplnění platebních povinnosti ze strany žalovaného žalobce od smlouvy přípisem ze dne [datum] odstoupil. Žalobce vyúčtoval žalovanému za dodávku elektřiny a s tím spojené služby (po započtení uhrazené zálohy žalovaným ve výši 2 762 Kč) za období označené v žalobě částku 2 769,64 Kč splatnou do [datum]. Žalobce dále vyúčtoval žalovanému smluvní pokutu za období od října 2021 do listopadu 2023 ve výši 10 000 Kč a dále žalované vyúčtoval celkem tři smluvní pokuty po 100 Kč za prodlení s úhradou jak měsíčních záloh, tak řádných vyúčtování. O zaplacení dluhu žalobce žalovanou upomněl. 4. Z předložených důkazů soud dále zjistil, že žalovaný dne [datum] přistoupil jako pojištěný do pojistné smlouvy uzavřené mezi žalobcem jako pojistníkem a společností [právnická osoba], [IČO] jako pojistitelem, jejímž předmětem bylo pojištění domácnosti žalovaného. Počátek pojištění byl stanoven na den [datum], doba trvání smlouvy činila 12 měsíců. Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit měsíční pojistné ve výši 219 Kč v měsíčních splátkách s účinností od data uzavření smlouvy. Žalovaný ovšem neuhradil splátku pojistného splatnou dne [datum]. Žalobce vyzývala žalovaného k dobrovolné úhradě, stanovila mu lhůtu k této úhradě, žalovaný dosud neuhradil na zbylém pojistném požadovanou částku. 5. Po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny dle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. (energetického zákona) a pojistná smlouva podle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalovanému podle smlouvy o dodávkách elektřiny vznikla povinnost zaplatit žalobci cenu služeb spojených s dodávkou elektřiny podle vyúčtování ve smyslu § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Na sjednanou smluvní pokutu se pak aplikuje § 2048 o.z., podle kterého může věřitel požadovat smluvní pokutu v případě, že byla ujednána a že došlo k porušení smluvené povinnosti. V souladu s § 2782 občanského zákoníku pak má pojistitel (žalobce) právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 6. Bylo na žalovaném, aby se žalobě bránil, kupříkladu tvrzením, že jeho dluh vůbec nevznikl, v nějakém rozsahu zanikl nebo se stal nevymahatelným. To však žalovaný neučinil, proto je žaloba opodstatněná. Jelikož žalovaný nezaplatil žalobci cenu služeb a pojistné včas, ocitl se v prodlení (§ 1908 odst. 2, § 1968 občanského zákoníku) a žalobci vzniklo v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku právo požadovat úroky z prodlení ve výši podle prováděcího právního předpisu (§ 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). I žalobcem nárokovanou smluvní pokutu soud vyhodnotil jako oprávněnou, kdy tato smluvní pokuta, nijak výrazně nevybočuje ze standardů ostatních dodavatelů elektrické energie. Soud proto žalobě zcela vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 988,64 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Pro úplnost soud dodává, že ve věci postupoval podle § 14b advokátního tarifu, neboť soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce u zdejšího soudu podává typově shodné žaloby, kdy obměna spočívá jen ve specifikaci příslušných smluv (datum uzavření, splatnost faktury, číslo faktury, fakturační období, výše smluvní pokuty a fakturovaná částka) a je tedy na místě postupovat podle citovaného ustanovení.