5 C 330/2022-50 — Okresní soud v Domažlicích

Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Domažlicích, v jehož obvodu má žalovaný evidované trvalé bydliště, domáhá zaplacení pohledávky pro nesplněný závazek žalovaného ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum]. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 250 000 Kč se sjednaným obchodním úrokem 15,9% ročně a se sjednáním závazku žalovaného úvěr splácet ve stanovených měsíčních splátkách a sjednanou sankcí smluvní pokuty 0,1% denně z částky, s níž byl žalovaný v prodlení. Protože žalovaný neplnil svůj závazek řádně a včas, byl úvěr ke dni [datum] zesplatněn a žalovaný vyzván k zaplacení dluhu včetně obchodního úroku, zákonného úroku a smluvní pokuty. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Nárok dokládá žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky s dokladem o doručení, potvrzením o zaplacení úplaty, zejména pak smlouvou o úvěru, všeobecnými obchodnímu podmínkami, produktovými podmínkami banky, sazebníkem, výpisem z účtu žalovaného, výzvou k úhradě, předžalobní upomínkou s dokladem o doručování. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, ač byl obeslán v souladu s ustanovením § 49 o.s.ř. a žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce navrhla vydání rozsudku pro zmeškání dle § 153b o.s.ř. Podle tohoto ustanovení platí, že zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou /§ 49/, žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Na základě předložených listinných důkazů nemá soud důvod pochybovat o uzavřené smlouvě o úvěru sjednané mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně [právní forma firmy] [právní forma firmy] dne [datum] a rovněž nemá důvod pochybovat o poskytnutí úvěru ve výši 250 000 Kč žalovanému, který se žalovaný zavázal splácet ve splátkách po 4 173 Kč měsíčně. Ve smlouvě o úvěru byla sjednána úroková sazba 15,9% ročně a byla dohodnuta smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z částky se kterou by byl žalovaný v prodlení. Podle výpisu z účtu žalovaný úvěr splácel, avšak postupně úvěr přestal splácet ve sjednané výši, nebo splátku neuhradil vůbec, takže byl úvěr ke dni [datum] zesplatněn a žalovaný vyzván k zaplacení celé dlužné částky včetně smluvní pokuty. Nárok tak vychází z dluhu ke dni zesplatnění na jistině ve výši 227 750 Kč při zohlednění poskytnutých plateb žalovaným ve výši 22 249,50 Kč, dále pak kapitalizovaného úroku k témuž datu ve výši 22 400,76 Kč, když na tento úrok bylo započteno ze strany žalovaného plnění ve výši 80 671,41 Kč, dále ze smluvní pokuty vyčíslené od zesplatnění do [datum] na částku 27 330,07 Kč připočtené k jistině a z vyčísleného úroku z prodlení odpovídajícího zákonné sazbě 8,25% ročně, a to ke dni zesplatnění. Dále pak jsou žalobkyní nárokovány obchodní úroky z dlužné jistiny ode dne následujícího po zesplatnění, zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny a smluvní pokuta rovněž ode dne zesplatnění. Podle ustanovení § 2395 občanského zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Protože žalovaný tuto povinnost neplnil a neprokázal po zesplatnění úvěru zaplacení jakékoliv částky ve prospěch vyčíslené pohledávky, přiznal soud žalobkyni nárok na zaplacení dlužné jistiny, úroků z úvěru a zákonných úroků z prodlení, na které se vztahuje ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákona ve výši stanovené provádějícími předpisy. Pokud pak jde o vyčíslenou smluvní pokutu připočtenou k jistině, dopadají zákonné úroky na celkovou částku zůstatku jistiny i smluvní pokutu ode dne následujícího po zesplatnění, když k tomuto datu byla smluvní pokuta vyčíslena a žalobkyni náleží ve smyslu § 2048 občanského zákona. Podle něho platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Žalovaný se zavázal k této smluvní pokutě pro případ prodlení a neprokázal, že by cokoliv ve prospěch tohoto závazku uhradil. Soud mu proto ukládá tuto povinnost spolu s povinností platit dluh váznoucí na neuhrazeném úvěru. Protože žalovaný zmeškal jednání, ačkoliv byl obeslán ve lhůtě delší 10ti dnů před vydáním tohoto rozhodnutí a nařízeného jednání, vyhověl soud žalobě postupem dle § 153b o.s.ř. Ve sporu byla úspěšná žalobkyně, která má právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odstavec 1 o.s.ř., a to za vynaložený soudní poplatek ve výši 10 244 Kč a náklady právního zastoupení advokátem, kdy soud přiznává za 4 úkony po 9 340 Kč dle § 7 a § 11 advokátního tarifu, za 4 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu a 21% z DPH na základě osvědčení advokáta o plátci daně a § 137 odstavec 3 o.s.ř. Náklady řízení za 2 úkony a 2 režijní paušály soud nepřiznává vzhledem k tomu, že se jednalo o doplnění žaloby na základě opakované výzvy soudu, ačkoliv měla být tato povinnost splněna již při podání žaloby. Za účelně vynaložené náklady soud tedy pokládá 4 úkony právní služby s odměnou a režijním paušálem stanovené advokátním tarifem.