9 C 146/2022-25 — Okresní soud v Domažlicích

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost uhradit jí částku 15 755,27 Kč s příslušenstvím, a to z titulu nesplnění závazků plynoucích žalovanému ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené se [právnická osoba] [název] s. r. o., [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) Žalovaná částka se skládá z dlužné jistiny ve výši 14 999,67 Kč, smluvní pokuty ve výši 755,60 Kč, a dále žalobkyně požaduje náklady související s mimosmluvním vymáháním ve výši 473 Kč, dlužný poplatek za sjednání úvěru ve výši 6 145,16 Kč, smluvní úrok kapitalizovaný ve výši 6 343,72 Kč a zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný částkou 1 423,94 Kč a dále ve výši 8,25 % ročně z částky 14 999,67 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný byl ve věci pasivní. K výzvě soudu obsahující též doložku, že soud bude mít za to, že žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, pokud se k výzvě nevyjádří, žalovaný ničeho nesdělil. Soud proto rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a zároveň bylo možné ve věci rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, formuláře pro standardní informace a výpisu z účtu vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému po ověření schopnosti žalovaného úvěr splatit bezhotovostním převodem na žalovaným uvedené číslo účtu finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Oproti tomu se žalovaný zavázal finanční prostředky splatit spolu s poplatkem za sjednání úvěru ve výši 3 150,80 Kč, úrokem ve výši 443,84 Kč s 36 % roční úrokovou sazbou, a to do 30 dnů od odeslání finančních prostředků na jeho účet, tj. do [datum]. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky byla za týchž podmínek sjednána jeho povinnost místo poplatku ve výši 2 150,80 Kč zaplatit poplatek za sjednání úvěru ve výši 6 145,16 Kč s tím, že i tento byl žalovaný povinen uhradit do 30 dnů ode dne odeslání finančních prostředků na jeho bankovní účet. Dále bylo ujednáno, že prodlení žalovaného nemá vliv na právo právních předchůdce žalobkyně na smluvní úrok, který byl oprávněn požadovat za dobu prodlení žalovaného s úhradou dluhu. Vedle smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky až do zaplacení a dále účelně vynaložené náklady, kdy za odeslání doporučené upomínky byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn účtovat částku 500 Kč dle přiloženého sazebníku. Žalovaný dlužnou částku řádně a včas neuhradil, a proto jej právní předchůdce žalobkyně postupně vyzval třemi výzvami. Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek a dílčí smlouvou o stoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy uzavřenou mezi žalobkyní a jejím právním předchůdcem žalobkyně prokázala svou aktivní žalobní legitimaci, když o postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], jehož odeslání žalobkyně prokázala předložením dokladu o odeslání. Následně byl žalovaný k úhradě dlužné částky vyzván též žalobkyní dopisem ze dne [datum], v rámci něhož byl upozorněn na další upomínací náklady. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky vyplývá, že žalobkyně uskutečnila dvě cesty terénním pracovníkem a dále žalovanému zaslala obyčejnou upomínku. Předžalobní upomínkou a dokladem o jejím odeslání žalobkyně prokázala, že žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 4. Při prvním hodnocení soud uzavřel, že žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně uzavřel smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), která se dále řídí též smluvními ujednáními a zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, které se žalovaný zavázal uhradit v celkové výši 17 594,64 Kč do [datum], avšak svoji povinnost nesplnil, když uhradil pouze částku 0,33 Kč, zavázal soud žalovaného k úhradě částky 14 999,67 Kč představující dlužnou jistinu, včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné částky 14 999,67 Kč od [datum] do zaplacení, jakož i kapitalizovaného částkou 1 423,94 Kč za období od [datum] do [datum], neboť na něj má žalobkyně právo podle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanoveného nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po dni splatnosti, tj. od [datum] do zaplacení. Shodně soud vyhověl i nároku žalobkyně na úhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 473 Kč a smluvní pokuty ve výši 755,6 Kč. 5. Soud však žalobu zamítl co do částky 6 145,16 Kč představující poplatek za sjednání úvěru při překročení doby splatnosti, neboť v dané části soud považuje smlouvu za absolutně neplatnou podle pro rozpor s dobrými mravy § 588 občanského zákoníku. Při prodlení žalovaného došlo k navýšení poplatku za sjednání úvěru téměř o 4 000 Kč. Takové navýšení za sjednání úvěru však nemá žádné opodstatnění a z úvěrové smlouvy ani nevyplývá, co zvýšením částky má být pokryto, když zvýšené náklady spojené s prodlením žalovaného jsou kryty jednak účtovanými účelně vynaloženými náklady, jakož i zákonným úrokem z prodlení. Vedle toho lze poukázat i na nelogičnost ujednání, kdy zvýšená částka poplatku, včetně jistiny a úroku byla při překročení doby splatnosti splatná v totožné lhůtě, jako částka v případě řádného splacení, tedy do 30 dnů od odeslání finančních prostředků z úvěru žalovanému. Při takovém ujednání však žalovaný neměl reálnou šanci částku včas splatit, neboť v daný okamžik již doba 30 dnů ode dne poskytnutí finančních prostředků uplynula. Vzhledem k tomu, že však z uvedeného neplynou pro žalovaného žádné negativní důsledky, neboť úroky z prodlení, jakož i smluvní úroky jsou požadovány pouze z dlužné jistiny, nevyvodil z nelogičnosti ujednání soud žádné závěry, a to i s ohledem na shora uvedenou absolutní neplatnost ujednání z důvodu nemravného jednání právního předchůdce žalobkyně, který sjednaným ustanovením neopodstatněně navyšuje ceny úvěru, což se příčí dobrým mravům a nemůže požívat právní ochrany. Vzhledem k tomu, že se však jedná o smluvní ujednání, které není podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru, jde o oddělitelné plnění, a proto nezpůsobuje absolutní neplatnost celé smlouvy a je neplatné pouze dané ujednání, nepřiznal soud žalobkyni pouze danou částku. 6. Oproti podané žalobě soud rovněž korigoval požadovaný smluvní úrok sjednaný ve výši 36 % ročně, když tento neodpovídal ustanovení § 122 odstavci 4 zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterého u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší, neboť dané ustanovení na smlouvu uzavřenou dne [datum] bezezbytku dopadá. Soud proto přiznal žalobkyni právo na smluvní úrok ve výši 36 % ročně z částky dlužné jistiny ve výši 14 999,67 Kč od [datum] do [datum] (za dobu 90 dní prodlení žalovaného) a od [datum] do [datum] smluvní úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 14 999,67 Kč. Rozdíl poté soud zamítl. 1. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odstavce 2 o. s. ř. podle zásady úspěchu ve věci tak, že přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 128 Kč, neboť žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu 73 %, když bylo žalobě vyhověno co do dlužné jistiny ve výši 14 999,67 Kč, smluvní pokuty ve výši 755,60 Kč a nákladům ve výši 473 Kč, zatímco žalovaný byl úspěšný z 27 %, neboť žaloba byla v částce 6 145,16 Kč zamítnuta. Žalobkyni tedy náleží poměrná náhrada nákladů řízení v rozsahu 46 % (rozdíl mezi úspěchem žalobkyně a úspěchem žalovaného), což představuje částku 1 128 Kč Náklady řízení se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč podle položky 1 bodu 1 písmene a) a položky 2 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků a odměny a náhrady hotových výdajů advokáta, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odstavce 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 373,43 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odstavce 5 písmene a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.