10 C 64/2024-26 — Okresní soud v Domažlicích

1. Návrhem, který se dostal do dispozice Okresního soudu v Domažlicích dne , datum, , se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 48 750 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z jím požadované částky, smluvní pokuty ve výši 6105 Kč, 998 Kč a úroku ve výši 85,50 %, maximálně však do částky 144 864 Kč a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalované.2. Žalobce se svého nároku po žalované dožadoval z titulu smlouvy a spotřebitelském úvěru, který byl uzavřen mezi žalobcem a žalovanou dne , datum, . Na základě této smlouvy se dostala do dispozice žalované částka ve výši 34 000 Kč, podle tvrzení žalobce žalovaná neměla své povinnost plnit řádně a včas plnit.3. Písemností ze dne , datum, žalobce učinil částečnou dispozici s předmětem řízení co do příslušenství v podobě úroku a smluvní pokuty. Soud proto v této části řízení zastavil.4. Žalovaná si byla vědoma svého závazku vůči žalobci. Žádala, aby ji bylo s ohledem na její osobní a majetkové poměry, umožněno předmětný dluh splácet po splátkách ve výši 1500 Kč.5. Z výpovědi žalované soud zjistil, že v současné době je těhotná. Její příjem představuje částku ve výši 10 000 Kč měsíčně. Za současného stavu je limitovaná pro zajištění si klasického pracovního poměru. Domácnost sdílí s otcem svého nenarozeného dítěte, jehož příjem představuje částku ve výši 24 000 Kč až 25000Kč. Náklady, které je nucena hradit představují nájemné a náklady na služby spojené s užíváním bytu - celkem 18 000 Kč. Nebyla si vědoma, že by proti ní byla vedena exekuce. Na straně žalované je ještě jeden závazek, jehož úhradu řeší po splátkách. Žalovaná ani její partner nemají žádné další vyživovací povinnosti a nemají žádné mimořádné výdaje spojené se zdravím.6. Soud má za prokázaná následující skutková zjištění. Mezi žalobcem, coby věřitelem, podnikatelem a žalovanou - spotřebitelem byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy se fakticky do dispozice žalovaného dostala částka ve výši 34 000 Kč a zavázal se navrátit zpět žalobci včetně úroku, který byl specifikován výší 85,50 % částku ve výši 120 720 Kč, a to v 48 měsíčních splátkách po 2515 Kč. Žalovaná neměla uhradit na předmětný závazek žádnou splátku.7. Z předmětné smlouvy ze dne , datum, není zřejmé, z jakého důvodu se do dispozice žalovaného dostala částka 34 000 Kč a má navrátit zpět částku, která je v několikanásobné výši 120 720 Kč. Dále soud vyhodnotil, že i výše úrokové sazby, která v daném případě je ve výši 85,50 % je zcela nepřiměřená, ve výši zcela odporující dobrým mravům.8. Žalobce po formální stránce zkoumal majetkové poměry žalovaného subjektu, kdy zjistil, že je v pracovním poměru s průměrným měsíčním příjmem 14 000 Kč. Náklady žalované představují výdaje na bydlení 3 915 Kč, dále bylo vzato do úvahy životní minimum 4 860 Kč a rezerva 1000 Kč. Žalovaný subjekt si žalobce prověřil v systému SOLUS a zjistil, že žalovaná není v insolvenčním řízení. Je zřejmé, že se jednalo o subjekt žalovaného, který je v pozici spotřebitele, a který s ohledem na své poměry neměl možnost oslovit jiné bankovní subjekty. S odkazem na bod 6.1, 6.2, 6.5 z předmětné smlouvy je právem žalobce dožadovat se i po žalovaném smluvní pokuty za prodlení s úhradou splátky déle jak 30 dnů ve výši 499 Kč za každou splátku. Náklady spojené s uplatněním v důsledku prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Soud přezkoumal obsah předmětné smlouvy, práva a povinnosti v ní vymezená a vyhodnotil, že vtah založený mezi účastníky řízení je právním vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem. Je na místě zdůraznit, že ochrana spotřebitele coby slabší strany není bezbřehá, hlavním pravidlem civilního práva je, že smlouvy mají být plněny. Smlouvy mají být plněny však za přiměřených smluvních podmínek, kdy je nezbytně nutné, aby vymezení práv a povinností ze smlouvy bylo dostatečně určitě a srozumitelně vymezeno, aby obsahovala pouze ujednání, která jsou v souladu s dobrými mravy, dále byla poctivá a aby neobsahovala ujednání, která jsou nepřiměřená, která zakládají nerovnost povinností v neprospěch slabší strany, kterým je spotřebitel v daném případě žalovaná.V daném případě má soud za prokázané, že předmětná smlouva je nesrozumitelná, neurčitá, není vysvětleno, z jakého důvodu se do dispozice žalovaného subjektu dostala částka 34 000 Kč, avšak má navrátit zpět částku, která je několikanásobně vyšší. Zároveň jako nepřiměřené ujednání je ujednání upravující úrokovou sazbu, která představuje více, jak několikanásobek oproti úrokové sazbě, která je požadovaná v rámci bankovních subjektů, která v daném konkrétním případě v dané věci představuje úrok ve výši 85,50 % ročně. Soud považuje, předmětná ujednání o úroku za smluvně upravené tzn. je upravené, a nelze tak aplikovat ustanovení, které umožňuje soudu, aby aplikoval úrok z úvěru, který odpovídá obvyklé výši v místě a čase poskytované bankovními subjekty, neboť v daném konkrétním případě se jedná o ujednání, které přímo stanovuje úrokovou sazbu i přesto, že je nepřiměřené, odporující dobrým mravům. Soud v daném případě odkazuje na judikaturu Evropského soudního dvora a na Směrnici ES 93/13 v platném znění, kdy není umožněno vnitrostátnímu soudu, aby v případě, kdy vyslovuje přítomnost zneužívající klauzule, což v daném případě soud konstatuje (§ 1813, § 1815 zákona č. 89/2012 Sb. v podobě nepřiměřených ujednání, přistoupil ke změně obsahu uvedené klauzule na místo, aby jí vůči spotřebiteli neuplatnil.S ohledem na charakter smluvních subjektů, s ohledem na obsah vymezených práv a povinností, je však nezbytně nutné s poukazem na § 580, 588 zákona č. 89/2001 Sb. nahlížet na úvěrovou smlouvu jako na celek, jako na absolutně neplatné ujednání. Žalobce jako subjekt profesionál, podnikající v poskytování úvěrů po formální stránce splnil veškerá kritéria pro uzavření smlouvy. Je však zřejmé, že svojí pozici zneužívá, vystavuje opakovaně nejen žalovanou, ale i jiné subjekty, kteří s ním uzavírají obdobné smlouvy do podřadné pozice, kdy je zatěžuje nepřiměřenými povinnostmi, které zcela odporují dobrým mravům. Žalobce si musí být vědom toho, že se na něj obrací subjekty, které již nejsou schopni svojí situaci řešit jiným způsobem, než oslovením nebankovního subjektu. V daném konkrétním případě je tato skutečnost zřejmá ze zjištěných skutečností v rámci předsmluvního jednání, kdy bylo prokázáno, že příjem žalované představuje příjem, a to mzda ve výši 14 000 Kč měsíčně. Práva a povinnosti stran ze smlouvy musí být přiměřená a odpovídající dobrým mravům, musí být určitě vymezená, srozumitelná, nesmí obsahovat ujednání, která jsou nepoctivá a nepřiměřená. Předmětné povinnosti jsou ze strany žalobce dále zatíženy nepřiměřenými sankcemi.Žalobce ve věci sporného jeho požadavku učinil dispozici s předmětem řízení. Soud tak v této částí řízení zastavil postupem podle § 96 odst. 2 o. s. ř..V daném konkrétním případě s ohledem na právní náhled, soud posoudil nárok žalobce z titulu bezdůvodného obohacení.Ve zbývající části soud nároku žalobce vyhověl, když kvalifikoval předmětný vztah mezi žalobcem a žalovanou z titulu bezdůvodného obohacení podřazený ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. a povinností žalované je, aby navrátila žalobci zpět, co se do její dispozice dostalo bez právního důvodu.9. Vzhledem k tomu, že žalovaná se dostala se splněním svých povinností vůči žalobci do prodlení, nárokuje žalobce po právu po žalované zákonný úrok z prodlení, z jím požadované částky postupem podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb..10. Po posouzení majetkových poměrů žalované, s přihlédnutím k pozici žalobce coby podnikatele, který poskytuje za úplatu úvěry, s ohledem na výši přiznané částky, výši nákladů řízení a výši splátky, kterou sama žalovaná navrhla, soud vyhodnotil, že možnost splátek ve výši 1500 Kč nikterak majetkově nepostihne žalobce a žalovaná pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení byť některé z nich, bude v přiměřené době splácet svůj závazek vůči žalobci. Soud proto umožnil žalované, aby jí uloženou povinnost hradila po splátkách.11. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř. Soud rozhodoval podle poměrů úspěchu účastníků řízení ve věci. Řízení bylo zastaveno z důvodu na straně žalobce, který využil svého práva a učinil částečnou dispozici s předmětem řízení. Poměr úspěchu převažuje na straně žalobce – 34 000 Kč (69,74 %) : žalovaná 14 750 Kč (30,26%) rozdíl - 39,48 %. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 438 Kč, odměna za tři úkony právní služby 3 x 3 060 Kč – 9 180 Kč podle § 7 vyhl. 177/1996 Sb., 3 režijní paušály 3 x 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb., 21 % DPH ze součtu odměny a režijních paušálů – 2 116,80 Kč - celkem , hodnota, % - 14 634,80 Kč. Celkem tak byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 5777,80 Kč, kterou je žalovaná povinna uhradi